Zimník pro váš dům? A jaký?

Prezidentské veto návrhu novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií rozvířilo diskusi kolem zateplování domů. Na první pohled se zdá, že se zateplováním, do této doby tak propagovaným, není něco v pořádku. Otazníky kolem zákona se však netýkají samotného zateplování, tedy snahy o dosahování energetických úspor, ale spíše práv člověka na svobodné rozhodování o svém majetku.

Novela zákona o hospodaření energií, kterou počátkem srpna vetoval prezident republiky, vznikla jako reakce na směrnici Evropské unie o energetické náročnosti budov, která nařizuje členským zemím, aby od roku 2020 byly stavěny jen budovy s „téměř nulovou spotřebou energie“. Zavádí pro vlastníky domů řadu zákonem vynutitelných povinností, především nutnost vypracování energe- tických štítků domu. Myšlenka stavět domy s minimální spotřebou energie není špatná, dokonce je chvályhodná, ať ji hodnotíme z hlediska globálního – minimalizace emisí CO2 a snižování závislosti na dodávkách energií, či osobního – snižování plateb za vytápění našich domovů.

 

O ČEM JE SPOR

Zákon však, zdá se, nutí k tomu, že si bude muset zimník obléknout každý dům, ať chce či nechce, ať na to majitel má, či nemá. Dosáhnout téměř nulové spotřeby energie může skutečně jen dobře zateplený dům. Otázkou je, zda je možné svobodného občana zákonem nutit k tomu, aby vynaložil nemalé finanční prostředky do zateplení bez ohledu na svou konkrétní životní situaci. Měla by zůstat zachována možnost rozhodnout se, zda dům zateplím, nebo ho raději budu levněji vytápět, například dřevem. I z globálního hlediska může být druhé řešení příznivější, vezmeme-li v úvahu energetickou náročnost výroby některých typů tepelných izolací a množství emisí CO2 vyprodukovaných při jejich výrobě. A z hlediska osobního – kamna či kotel na dřevo znamená investici v řádech tisíců, maximálně desetitisíců, investice do zateplení si vyžádá jistě šestimístnou částku. Navíc zateplení bez současného přizpůsobení výkonu topného systému může paradoxně způsobit, že zdroj tepla bude produkovat více škodlivin než dříve, protože nebude fungovat v optimálním režimu.

JE TEDY TŘEBA ZIMNÍK?

Touto úvahou jsme chtěli naznačit, že ne vždy je zateplení jedinou a nejlepší cestou k dosažení úspor na vytápění domu, nicméně lze tvrdit, že ve většině případů účelné bude. Rozhodně stavíme-li nový dům, je rozumné usilovat o jeho co nejmenší energetickou náročnost. A to nejen pomocí zateplení obvodových stěn, ale i střechy, stropů, podlah a kvalitních termoizolačních oken. U rekonstrukcí je situace složitější, tam vstupuje do hry mnohem více faktorů, finančními možnostmi počínaje a konče třeba zachovalostí omítky. V těchto případech může být vhodnější levnější a pro životní prostředí možná příznivější změna vytápění – kondenzační kotel, kotel na pelety, kogenerační jednotka, zapojení solárních kolektorů a podobně.

JAK TEPLÝ ZIMNÍK?

V okamžiku, kdy se pro zateplení rozhodneme, budeme stát před volbou konkrétního řešení. Zejména jde o to, jak dokonalého zateplení chceme dosáhnout. Zda jen takového, které předepisují současné stavební normy, nebo hodnot doporučených či ještě lepších. Budeme-li se chtít připravit na přísnější budoucnost z hlediska neustále rostoucích cen energií, pak se budeme snažit o dosažení takových hodnot, abychom se spotřebou tepla v domě přiblížili k nule, jak tomu chce zmíněná směrnice. To de facto znamená postavit pasivní dům, který nemusí být výrazně dražší než dům, který pouze splňuje normou požadované hodnoty. Nejedná se pouze o kvalitní izolaci pláště budovy – obvodových stěn, střechy a podlah, ale důležitá je celková koncepce domu, tvarem domu a jeho orientací ke světovým stranám počínaje, přes způsob větrání a vytápění a energetickou náročností domácích spotřebičů konče. Jen tak je možné dosáhnout dostatečně nízké měrné spotřeby energie na jeden metr čtvereční za rok.

FOUKANÉ IZOLACE

+ rychlé a méně obtěžující provedení
+ vhodná do dutin a členitých prostorů
+ dobrá zvuková izolace
+ ekologická šetrnost – recyklát
+ výhodná cena
–  obtížnější kontrola kvality provedení (dodržení objemové hmotnosti). Je nutná realizace firmami, které dodržují systémy ISO.

ZEŠTÍHLENÍ SENDVIČEM

V současné době sice existují stavební materiály, kterými dosáhneme špičkových hodnot prostupu tepla i bez přidané vrstvy tepelné izolace, ale sendvičové stěny dokáží dosáhnout stejných parametrů při menší tloušťce stěn. Například součinitele prostupu tepla U = 0,14 W/m2K může dosáhnout buď broušený cihelný blok Heluz Family 50 při tloušťce 50 cm nebo třeba sendvičová konstrukce dřevostavby ELK silná 34 cm. Tento rozdíl šestnácti centimetrů v tloušťkách stěn může znamenat zisk sedmi čtverečních metrů při 120 m2 zastavěné plochy. Výhodou sendvičových konstrukcí je velká variabilita ve složení stěny, tedy možnost zvolit takovou skladbu, abychom dosáhli potřebného součinitele prostupu tepla, i špičkových hodnot při relativně malé tloušťce stěn. Je však třeba zdůraznit, že složitější skladba stěny s sebou zákonitě nese možnost poruchy v důsledku nesprávného provedení či následného poškození. Přitom tato porucha skrytá uvnitř konstrukce může zůstat dlouho nepozorována. Je proto třeba opravdu pečlivě dbát na kvalitu realizace. Riziko nesprávného provedení snižuje prefabrikace.

PRODYŠNĚ, NEBO NEPRODYŠNĚ?

Mezi stavebníky převládají dva různé názory, na pohled protichůdné, jakým způsobem a čím je správné zateplovat obytné domy. Zjednodušeně můžeme říci, že se dělí na zastánce polystyrenu nebo minerální vlny. Nejde však o kvalitu tepelně izolačních vlastností, oba tyto materiály (i další) zastanou svou roli úspěšně, ale o rozdíl v přístupu k pronikání vodních par z interiéru stěnou do vnějšího prostředí, a tedy k požadavkům na průvzdušnost obvodové stěny. Jde o to, jak si stěna poradí s vlhkostí v podobě vodní páry, která vzniká v interiéru, proniká do stěny a má tam tendenci kondenzovat. Buď jí musíme umožnit, aby snadno stěnou unikla do vnějšího prostředí, nebo jí musíme zabránit, aby se do stěny vůbec dostala. Nebo musíme zajistit dostatečně silnou vrstvou izolace tak malý teplotní spád, aby v konstrukci nezkondenzovala ve vodu. Problematika je to natolik složitá, že není možné ji zužovat na otázku polystyren nebo minerální vata, ale o skladbě stěny a výběru vhodného izolačního materiálu musí rozhodnout zkušený projektant.

POLYSTYREN
+ vyrábí se v různých modifikacích podle účelu použití
+ nízká tepelná vodivost (lambda = 0.031 až 0,044 W/mK)
+ snadná práce při použití na stavbě
+ vyšší pevnost v tlaku
+ objemová stálost (zejm. u pevnějších druhů)
+ nižší cena
– nízká průvzdušnost
– vyšší průzvučnost
– nižší odolnost proti ohni

DODATEČNÉ ZATEPLENÍ

Že skladbu stěny navrhne projektant, je samozřejmé u novostavby, často se však zapomínáme poradit s odborníkem při zateplování staršího domu. A právě v těchto případech hrozí, že si nesprávnou volbou materiálu a jeho tloušťky způsobíme nepříjemnosti s kondenzující vlhkostí uvnitř stěny. I když se zdá, že máme stejný domek jako soused, mohou v našem být podstatně jiné vlhkostní a teplotní poměry, protože nežijeme a neužíváme svůj domek tímtéž způsobem. Domácnosti využívají domov s odlišnou intenzitou, jinak větrají, produkují jiné množství vlhkosti… Byť je vhodných řešení více, není jediný materiál, který by se hodil všude, nemáme-li hlubší odborné znalosti, neriskujme a obraťme se na profesionála. Příslušný specialista dokáže posoudit a rozhodnout, jaké zateplení konkrétnímu domu prospěje či ne, zda je možné zvolit kontaktní systém, nebo musí-li být odvětrávaný. Umí navrhnout materiály i jejich vrstvení a spočítat správnou tloušťku izolace na té které části opláštění domu. Energetický posudek spolu s návrhem opatření můžete získat například na www.energetickyposudek.cz.

MINERÁLNÍ VATA

+ vysoká průvzdušnost
+ protipožární odolnost
+ nízká tepelná vodivost (lambda = 0.03 až 0,04 W/mK)
+ dobrá zvuková izolace
+ objemová stálost
– menší odolnost proti (havarijní) vodě
– vyšší hmotnost
– pracnější aplikace na stavbě

TEPLO NEUNIKÁ JENOM STĚNAMI

Obvodové stěny průměrného domu sice tvoří více než polovinu jeho obálky, nesmíme však zapomenout ani na její zbývající části, které musejí být zatepleny neméně kvalitně, jinak by naše snažení přišlo vniveč. Pozornost je třeba věnovat především střeše, která je více tepelně namáhána než samotné stěny, požadavky na izolační funkci střechy jsou proto náročnější, součinitel prostupu tepla střechy by měl být o pětinu nižší než u svislých obvodových konstrukcí. I zde musíme kromě tepelně izolačních vlastností myslet na problém vodních par vnikajících do konstrukce a její schopnost vysychat – v zásadě vybíráme mezi odvětrávanou či neodvětrávanou střechou. Obvykle se střešní izolace aplikuje mezi krokve a pod krokve střechy, v současné době se však úspěšně prosazují i takzvané nadkrokevní systémy zateplení, tedy izolační desky umísťované zevně nad krov. Toto provedení má řadu výhod – snadné provedení, nezmenšuje se vnitřní obytný prostor, mohou zůstat přiznané krovy jako ozdoba interiéru. Kromě deskových materiálů se ve střešních konstrukcích výborně uplatní foukané izolace, minerální nebo celulózové, které dokáží vyplnit i špatně přístupné dutiny. To oceníme zvláště při rekonstrukcích. A posledním slabým článkem řetězu jsou podlahy, sokl a spodní stavba, kde k požadavkům na potřebné tepelně izolační parametry přistupují další, hlavně pevnost a odolnost proti vodě. Na závěr shrňme vše výše naznačené do jediného velmi důležitého doporučení: Každý dům potřebuje a zaslouží si zimník, který mu na míru ušije svědomitý krejčovský mistr. V našem případě jsou to mistři dva – projektant, jenž potřebám domu rozumí, navrhne střih i materiál, a zručný zhotovitel, který promění projekt ve skutečné trvalé dílo. Zkrátka nezateplujte dům tím, co máte zdánlivě výhodně po ruce.

Odborná spolupráce: Jiří Domlátil

Datum vydání: 27. 11. 2015

Edit: Miloslava Perglová