Zimní zahrada v mnoha podobách

Kdysi dávno se v zimních zahradách sedávalo pod palmou u čaje. Moderní zimní zahrada má však mnohem všestrannější využití. Není už jen květinovým čajovým salonkem, ale i tělocvičnou, dětskou hernou, pracovnou, ateliérem nebo jídelnou. Hlavně v nevlídných zimních měsících může dokonce zlepšit kondici a náladu, protože pobyt v ní na přirozeném světle dělá zázraky…

Zimní zahrada dává domu novou atmosféru, jiný charakter. A samozřejmě i jinou velikost – dům rozšíří o jednu nanejvýš sympatickou místnost. Rostliny tady prospívají a lidé vlastně taky. Příjemně se v ní stoluje s výhledem do přírody a za každého počasí. V zimní zahradě se prostě zabydlíte rychle.

Jaká vlastně bude?

Pokud uvažujeme o stavbě zimní zahrady, pak je zásadní uvědomit si, že celoročně obytná zahrada by měla být velká minimálně 17 m2. Další otázkou je, kam ji umístit – nejčastěji to bývá k jižní a západní fasádě, kde je nejvíce slunce. Využít lze i roh domu, kam dopadá jížní slunce i nízké podvečerní západní paprsky. Tvar zimní zahrady ovlivňuje cirkulaci vzduchu uvnitř; musí se individuálně naplánovat umístění a velikost ventilačních oken.
Rozhodnutí, jestli bude zimní zahrada skleníkem nebo spíše obývákem, ovlivní její budoucí vnitřní klima. A také se podle toho zvolí stavební materiály a naplánuje technika – typ vytápění, větrání a zastínění. Po vzhledové stránce by měla tvořit zimní zahrada s domem jeden celek, barva výztuží by měla ladit s barvou fasády nebo oken a dveří.

Co si rozmyslet předem?

• Výběr realizační firmy (nikdy zimní zahradu nestavte svépomocí).
• Převažující funkci a účel zimní zahrady.
• Umístění, volbu světové strany
• Bude vytápěná nebo nevytápěná?
• Optimální půdorys podle toho, k čemu bude převážně zahrada sloužit.
• Rozměry – k větším typům je třeba statický posudek od autorizovaného statika.
• Zjistit, jestli se na plánovanou velikost zimní zahrady vztahuje stavební povolení či ohlášení.

Topí nám i slunce

Prosvětlená zimní zahrada šetří energii. Její interiér se zahřívá sluncem, prohřívá se podlaha i stěny. To pak minimalizuje nutnost jejího vytápění. Čím vyšší je hodnota tepelné propustnosti skel, tím větším dílem nám zimní zahradu vyhřívá slunce. Kvalitně navržená zimní zahrada vytváří tepelný přechod, ochrannou zónu mezi interiérem domu a vnějším prostředím; právě to přináší finanční úsporu. Zimní zahrada za slunných zimních dní slouží jako dodatečný zdroj tepla díky svým pasivním solárním ziskům. Aby byly co nejvyšší, je vedle kvalitního zasklení ovlivněno i konstrukcí. Nezbytné jsou co nejkvalitnější plastové profily s nízkým koeficientem prostupu tepla.

Vytápění zimní zahrady

K eliminaci vlhkosti jako největšího problému zimních zahrad jsou ideální vedle podlahového vytápění také podlahové konvektory podél oken. Skla se tak přímo zespodu zahřívají a voda na nich nekondenzuje.

Zásadní je výběr konstrukce

Skleněné stěny zimní zahrady (vytápěné i nevytápěné) mohou být vsazeny do konstrukce ze dřeva, hliníku nebo plastů. Dříve se používala i ocel. Protože každý materiál má své výhody a nevýhody, zkoumají se jejich vhodné kombinace. Nejoblíbenější jsou dnes PVC profily s pozinkovanou vnitřní výztuhou.

Aby se zimní zahrada nepřehřívala

V průběhu léta musí být plášť zimní zahrady chráněný proti slunci, jinak by se extrémně přehříval. Možností, jak zabránit tomu, aby na plášť zahrady dopadaly horké paprsky a skla zůstávala chladná, je mnoho – můžeme zvolit posuvné okenice, vnější rolety či žaluzie. Také markýza nebo sluneční plachta si s přílišným slunečním zářením poradí.

Dřevěná elegance

Dobré tepelně-izolační vlastnosti, přirozený a příjemný vzhled má dřevo. Ke stavbě zimních zahrad se ale nepoužívá často, využívá se jen v obytných zimních zahradách s menším množstvím květin – vybrat si lze smrk, borovici nebo tvrdé dřevo dubové či cedrové. Naopak v zimní zahradě suplující skleník, ve vlhkém prostředí s množstvím velkých rostlin, dřevěná konstrukce neobstojí. Protože dřevo stále pracuje, nasává vlhkost a praská, byla by jeho údržba nákladná a nekonečná.
Vyšší kvalitu a příjemný vzhled interiéru nabízejí kombinace dřeva a hliníku nebo dřeva a kvalitního plastu. Tím jsou vyřešeny problémy s dřevěnnou konstrukcí na vnější straně, kde je dřevo namáháno povětrnostními vlivy. Vnější stranu tvoří pevný a odolný hliník nebo plast, uvnitř se pak díváme na příjemnou dřevěnou konstrukci.

Když je zimní zahrada určená…

…převážně k pěstování rostlin
Na zimní zahradu určenou primárně k pěstování rostlin musí dopadat maximální množství slunečního světla a ideálně z co největšího počtu stran. Vhodné jsou tedy rohové zimní zahrady. Musejí být ale bezpodmínečně vyšší než ty obytné, z důvodu nutné cirkulace vzduchu a bránění vlhkému dusnu a horku. V největších vedrech je nutné konstrukci i přistínit.

…převážně k obývání
Zimní zahrada, která bude sloužit jako další obytná místnost domu a rostliny budou mít jen doplňkovou funkci, může být nižší, zato však s dobře izolovanými plochami; ideální je volba tepelně izolačních skel. Využívají se skla tlumící UV záření, za úvahu stojí take sklo bezpečnostní. Samozřejmostí je pečlivé navržení větrání a letního zastínění.

Další favorité

Plast a hliník jsou materiály, které z velké části ovládly současné zimní zahrady. Plasty jsou cenově přístupné, dovolují rozmanité barevné kombinace a široké škály odstínů, a take lépe izolují než hliník, který se zase dobře zpracovává, je vhodný z hlediska statiky a má dlouhou životnost. Výsledkem je, že se dospělo ke kombinacím obou těchto materiálů, hliníku a plastu. Konstrukce může například být z termicky oddělených hliníkových profilů s vnější plastovou vrstvou.

Důležité zasklení

Kombinace konstrukčního systému se zasklením rozhoduje o teplotních poměrech uvnitř zimní zahrady. Do obytných zimních zahrad se obvykle využívá izolační dvojsklo, bezpečnostní sklo a různé typy speciálních skel. Do nevytápěné zimní zahrady stačí jednosklo, ale něco za něco – v létě jednosklo propustí více teplého vzduchu, proto zastínění musí být důkladné. Základní požadavky na sklo zimní zahrady jsou světelná propustnost, a na druhé straně i dobré izolační vlastnosti. Čím větší je světelná propustnost, tím více paprsků dovnitř proniká a tak šetříme za topení. Když sklo ale dobře izoluje tepelně, logicky pouští dovnitř méně paprsků a slunce nám méně interiér vyhřívá. Ke slovu přicházejí zkušení odborníci z realizační firmy, kteří vše propočítají, aby výsledek byl optimální.

Co pěstovat v zimní zahradě?

Ve vytápěné zimní zahradě se bude dařit tropickým rostlinám. Nejefektnější jsou například bromelie, orchideje a masožravé rostliny. Parádu udělají ale i palmy, fíkusy nebo filodendrony. Vedle subtropických citrusů můžeme v zimní zahradě pěstovat i běžné pokojové rostliny.

Střecha jako skleněný strop

Střešní systém zimní zahrady musí být kvalitní. Střecha – ať sedlová nebo pultová – má mít sklon nejméně 20°. Její konstrukci tvoří vyztužené profily, výplní bývá komůrkový polykarbonát. Desky z polykarbonátu snižují teploty interiéru až o 35 až 40 %, ale jsou hůře průhledné než sklo, proto se využívají právě na střechu. Střešní okna s ručním nebo automatickým ovládáním prostor provětrávají, ale nevytváří se průvan. Střešní systémy mají často i mikroventilaci i vnější žlaby a svody k odvodu dešťové vody.

Text: Alena Gembalová
Foto: archiv firem

Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Datum vydání: 23. 10. 2016

Edit: Andrea Moudrá