Automatické zavlažovací systémy
Dostatek vláhy je pro rostliny na zahradě životně důležitý, na přírodu však není, jak víme, spolehnutí. Neporučíme-li dešti, musíme se o potřebnou zálivku postarat sami. Jak na to? S konví, hadicí s rozstřikovačem, nebo za sebe necháme pracovat automatický zavlažovací systém?
Zalévání nás může připravit o spoustu drahocenného času. Navíc je třeba zalévat ve vhodnou dobu a každá rostlina potřebuje své, jinak je třeba zalévat trávník a jinak rajčata na záhonech. Jsou však možnosti, jak rostlinám dopřát to, co potřebují, a přitom se nestát jejich otrokem. Kdy a kolik zalévat? Nejvhodnější dobou, kdy zalévat, je brzké ráno, když je slunce ještě nízko. Při zalévání za plného slunce a při vysokých teplotách spotřebujeme více vody, protože část se jí dřív, než dopadne, vypaří. A nejen to, rostlinám nesvědčí prudké zchlazování, některým to vyloženě škodí. V prudkém slunci mohou kapky vody působit jako malé lupy a listy rostlin spálit. Ani zalévání v podvečer není příliš ideální, voda ulpívá na rostlinách po celou noc a vytváří se tak prostředí pro výskyt plísní či houbových onemocnění. Kolik zalévat, záleží na druhu rostliny, jejím umístění, svažitosti terénu, propustnosti půdy či oslunění. Chybou je zalévat málo, ale i mnoho. Pokud zaléváme příliš, většina vody není využita, pokud málo, zůstane voda jen na povrchu záhonu či trávníku a nedostane se ke kořenovému systému. Účinnější je rozdělit zálivku do několika kratších cyklů a ponechat mezi nimi čtvrt- až půlhodinovou přestávku. To se však těžko zvládá s pouhou konví.
Místo konví hadice
Málokterá zahrada je tak malá, aby se nám nevyplatilo pořídit si k zalévání alespoň hadici s postřikovačem, zavlažovací pistolí. Mnohé z nich jsou velmi šikovné a nabízejí širokou škálu postřikovacích režimů, od jemné mlhy až po silný koncentrovaný proud. Dopřát záhonům a hlavně trávníku potřebnou vydatnou zálivku, aby se voda dostala až ke kořenům, však znamená stát na zahradě s hadicí v ruce celé hodiny. Nejjednodušším způsobem, jak si usnadnit zalévání, jsou mobilní zavlažovače, které napojíme na hadici a položíme nebo zapíchneme do trávníku či záhonu. Můžeme je kdykoliv přemístit jinam. Na trhu si můžeme ze široké nabídky vybrat takový, který vyhovuje velikosti naší zahrady, jejímu tvaru i výsadbě. Jiný zvolíme pro trávníky a jiný například pro květinové záhony. Postřikovače jsou buď směrové, nebo se otáčejí kolem své osy či v určitém úhlu, zalévají buď v kruhovém obrysubo v obdélníkovém. Je dobré vybrat takové, které umožňují upravit délku, intenzitu a úhel postřiku. Existují dokonce programovatelné postřikovače, s jejichž pomocí můžeme bez přemísťování zavlažovat i nepravidelné tvary pozemků. Přesto však je potřeba si ráno přivstat, otočit kohoutkem nebo zapnout čerpadlo, pokud využíváme k zalévání vodu ze studny nebo z nádrže s dešťovou vodou. K tomu připočítejme i nutnost manipulovat s hadicí a zapřemýšlejme, zda nestojí za to si práci se zaléváním ještě více ulehčit.
Pohodlně a úsporně
Starost o napájení žíznivých rostlin a hlavně trávníku můžeme svěřit automatickým systémům. Nejjednodušší je připojení zavlažovačů na vodní hodiny, časovač, na kterém předem nastavíme čas a den, kdy je třeba zalévat. Není pak problém zavlažit zahradu brzy ráno, přesně tak, jak to má nejraději, nebo ji nenechat vyprahnout o dovolené. Vodní hodiny mívají k dispozici obdobně jako například pračka několik předem volitelných programů. Srdcem zavlažovacího systému však může být i jednoduchý počítač, kde není problém naprogramovat více složitějších cyklů zavlažování. Zároveň může vyhodnocovat i další údaje, pokud systém doplníme o čidlo půdní vlhkosti či dešťový senzor. S automatickým systémem ubude starostí se zaléváním, zahrada se zavlaží rovnoměrněji a úsporněji, díky čidlům dostanou rostliny tolik vody, kolik opravdu potřebují. Přitom se nejedná o příliš velkou investici, jednoduché časovače pořídíte zhruba od 1500 korun, složitější od 3500 korun. Pro menší zahrady lze použít mobilní nadzemní systém závlahy – tedy pomocí hadic položených na zemi a vedoucích k jednotlivým zavlažovačům. Pokud potřebujeme zalévat rostliny vyžadující rozdílné množství vláhy nebo pokud vodní zdroj nestačí k provozování všech připojených zavlažovačů současně, pomůže automatický rozdělovač, který v součinnosti s počítačem rozdělí zahradu na několik sektorů s rozdílnou potřebou vláhy. Výhodou nadzemního systému zavlažování je, že ho můžeme kdykoli jednoduše přemístit, musíme se však smířit s tím, že vzhled zahrady budou rušit hadice a že s nimi budeme muset manipulovat. Pracnou rutinu s rozmotáváním a smotáváním hadic mohou usnadnit vodní zásuvky, tedy místa s ventily, ke kterým je podzemním rozvodem přivedena voda do vhodného místa na zahradě.
Zcela neviditelně
Pokud se chceme zbavit nevýhod nadzemního systému, je možné instalovat zavlažovací systém pod zem. Podzemní systémy jsou zvláště vhodné pro větší zahrady a nepravidelné plochy. Do země se skryjí nejen potrubí a ventily, ale i samotné zavlažovače, které se teleskopicky vysouvají a zasouvají. Realizaci podzemních systémů je dobré svěřit profesionálům. Ideální je instalovat závlahu při zakládání zahrady, ale nemusíme se strachovat ani o upravený trávník. Odborná firma dokáže opatrně odříznout pás travního koberce a po položení potrubí ho vrátit na původní místo. U zahrady zhruba do 500 m2 trvá instalace závlahy dva až čtyři dny, a po čtrnácti dnech už bychom neměli poznat, že se do ní zasahovalo. Pěkně po kapkách Zalévání skrápěním pomocí rozstřikovačů vyhovuje především trávníkům, pro některé rostliny – zeleninu, květiny, keře, je však mnohem vhodnější kapková závlaha – zálivka v klidných a pravidelných dávkách přímo ke kořenům. Zejména vhodná je pro rostliny, které mohou napadnout plísně. Voda se přivádí trubkami ke koncovým kapačům – kapkovacím hadicím, případně rozprašovacím tryskám. Tímto způsobem dochází k minimálním ztrátám způsobených odpařováním vody. Kapkové závlahy můžeme využít i na balkonech či terasách, s vodou můžeme dávkovat i hnojivo.
Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Foto: archiv firem
Datum vydání: 30. 4. 2016