Zasklení, stínění, ventilace zimní zahrady
Vhodné zasklení zimní zahrady dokáže – zvláště během letních měsíců – výrazně eliminovat nežádoucí přehřívání jejího interiéru. Moderní typy zasklení vám zároveň zajistí výrazně lepší parametry tepelné izolace i v zimním období.
Místo standardně užívaného ditermického zasklení se vyplatí investovat do speciálního zasklení Heat Mirror v různých konfiguracích. Podstatnou roli hraje také stínicí technika, která se u některých konstrukčních systémů pro zimní zahrady dá doinstalovat i v budoucnu. Zákazník si díky tomu může vyzkoušet v reálném provozu skutečnou potřebu a nutnou intenzitu zastínění jednotlivých prosklených ploch.
V klasické zimní zahradě se vyplatí věnovat pozornost zvláště kvalitnímu provětrávání a stínění. Foto: PHS Plus
Potřeba zastínění se zpravidla liší u prosklené střešní konstrukce a u jednotlivých svislých stěn, často i v závislosti na orientaci zimní zahrady ke světovým stranám. Správně navržená a realizovaná ventilace pak docílí bezproblémový celoroční provoz zimní zahrady (v létě se nepřehřívá, v zimě nemá problémy se vzdušnou vlhkostí). Vzdušné vlhkosti je třeba věnovat zvýšenou pozornost zejména tehdy, když je uvnitř zimní zahrady umístěn bazén či vířivka, ale také v případě, že se v zimní zahradě chcete obklopit velkým množstvím rostlin. Vhodně užitá rekuperace vám dokáže výrazně snížit provozní náklady na vytápění zimní zahrady a současně zajistí po celý rok její plně automatizovaný režim.
Pergola s prosklenou střechou je vlastně poloviční zimní zahrada. O její řádné provětrávání je postaráno předem! Foto: Alusystems
Jednoduše, sálavě
Pokud netoužíte po instalaci čidel, měřičů, ovladačů a systémových řešení, je tu ještě jedna možnost tepelného vyladění zimní zahrady i během přechodného období, kdy venkovní teploty klesnou k 10° Celsia. Stačí instalovat vhodné venkovní topidlo. Jedním z efektivních a komfortních řešení pro vytápění zimních zahrad, pergol nebo částečně krytých teras jsou sálavé panely. Princip a výhody sálavého vytápění totiž fungují stejně spolehlivě jak v interiéru domu, tak i v přilehlých a částečně chráněných prostorách exteriéru. Záření neohřívá vzduch (volně jím prochází), nýbrž předměty. Zářivý tok se po dopadu na předměty (stěny, podlaha, nábytek) částečně odrazí (cca 15 %), ale jeho převážná většina (cca 85 %) je pohlcována předměty, na které dopadá. Sálavá energie takto přímo ohřívá předměty, stěny i lidi v blízkosti sálavého panelu. Intenzitu sálání ovlivňuje především povrchová teplota a umístění sálavého panelu. S rostoucí teplotou panelu nestačí proudící vzduch plochu ochlazovat a zvyšuje se sálavá složka. Dobrou zprávou je, že zasklením teplo neuniká. Vhodně zvolené sálavé topné panely jsou navíc bezúdržbové.
Pro vytápění zimní zahrady v přechodných obdobích roku vám přijde vhod tmavý zářič Ecosun TH. Foto: FENIX
Stačí vám tmavý zářič?
Venkovní sálavý systém může mít dvě podoby – světlých nebo tmavých zářičů. Světlé zářiče, obvykle s halogenovými trubicemi, mají vysokou povrchovou teplotu 1 500 až 2 000 °C. Proto jsou relativně malé a i při teplotách pod bodem mrazu poskytují dostatečný tepelný komfort až na vzdálenost pěti metrů. Nevýhodou je ovšem jejich světelný efekt – tmavě červené až oranžové světlo, které může působit rušivě. Tmavé zářiče pracují „jen“ s teplotami 300 až 400 °C, jejich používání je proto efektivní při teplotách okolo 10 °C a vzdálenosti do tří metrů. Neoslňují světelným zářením, jejich slabinou je však vítr, který ochlazuje povrchovou teplotu topných lamel a tím snižuje efekt sálání. Pokud vám ovšem stačí prodloužení sezony zimní zahrady jen do přechodných období roku (podzim, jaro), budou tmavé zářiče efektivnější a příjemnější. Působí elegantně a spotřebují podstatně méně energie. Za slunných dnů vám zajistí i temperování v zimě.
Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem FENIX, Alusystems, PHS Plus
Datum vydání: 9. 11. 2023
