Zařizování pozpátku

„Byt v Praze jsme začali hledat, když jsme se vrátili z Dubaje, kde jsme několik let bydleli. Měla jsem sice malý byt na Žižkově, ale hledali jsme něco většího,“ vypráví majitelka bytu, co ji a manžela přivedlo do luxusního prvorepublikového domu v Ruské ulici v pražských Vršovicích, jehož půda se měla proměnit v obytné prostory.

Když se manželé přišli před dvěma lety podívat do svého příštího domova, nahoru a dolů se již sice svezli novým venkovním výtahem, ale jejich byt měl stále ještě podobu půdy. Upoutat mohla pouze krásná vyhlídka, kterou nabízel – na jedné straně na Vinohrady se všemi jejich dominantami, na druhé výhled do Vršovic a dal a dál až do Michle. Přestože o tom, jakou podobu půda získá přestavbou, zatím vyprávěl pouze projekt a vizualizace, manželský pár zaujala. V zájmu většího životního prostoru a komfortu nekoupili pouze mezonetový, ale i sousední byt. Oba byty pak nechali propojit jednoduchou stavební úpravou – probouráním příčky, která je oddělovala. Kdo o tomto zákroku ale neví, těžko by ho napadlo, že jde o dva byty v jednom.

V PRVNÍM PATŘE 
Komfort bydlení zvyšuje zmíněný venkovní výtah, takže pokud si nechcete trochu zasportovat výstupem do pátého podlaží, může se svézt. O dost ale přijdete, protože neuvidíte například zajímavou dlažbu, jejíž vzhled prozrazuje původ v období první republiky. Po projití vstupními dveřmi bytu se ocitnete v prostorném zádveří. Dvoukřídlými dveřmi se pak vstupuje do hlavního obytného prostoru – obývacího pokoje propojeného s kuchyní a ložnicí. V tomto patře bytu, původně v prostorách sousedního bytu, jsou situovány ještě dvě prostorné obytné místnosti – dětský pokoj malé Amélie a vedle pokoj pro hosty. „Ale občas ho využívám i já. Když malou bolí zuby nebo je nemocná,“ vysvětluje majitelka. Na spodním podlaží bytu se ještě nachází samostatné WC a koupelna vybavená vanou. Naproti koupelně je, jak se říká, „místnost pro všechno“ sloužící jako prádelna, spižírna a technické zázemí. Částečně zastavěné dveře prozrazují, že se původně jednalo o zádveří sousedního bytu.

PO SCHODECH NAHORU 
Zatímco obývák, jídelna a kuchyň jsou otevřeny do zajímavě tvarovaného stropu – nad druhou částí bytu se rozprostírá patro, do kterého se vystupuje po točitých dřevěných schodech se zábradlím, k jehož výrobě byl kromě dřeva použit ještě kov. Patro manželům slouží jako klidová zóna. Mají zde k dispozici prostornou ložnici, kterou lemuje terasa. Podle majitelky ji za hezkých dnů často využívají k posezení. Malá Amélie zde v letošním parném létě měla své první koupaliště – v podobě bazénku. Pohodu na terase umocňuje, že zde vládne v Praze tak vzácné ticho. Hygienické zázemí má na patře podobu samostatného WC a koupelny. Ta je v tomto případě vybavena sprchovým koutem s průsvitnou zástěnou, kterou zdobí broušené iniciály křestních jmen manželů. Z koupelny je přístup do přehledně uspořádané šatny.

JAK SE ZAŘIZOVALO 
O vybavení a materiálech si manželé rozhodovali sami, pouze za pomoci designérky. „Snažili jsme se, aby byly v maximální míře zachovány původní trámy,“ říká majitelka. A to se povedlo. Trámy vtiskují bytu atmosféru, kterou mají pouze podkrovní byty, a navíc propojený prostor vhodně rozdělují – obývák od jídelny a kuchyně. Na trámech vyniknou i designová stropní svítidla. Dřevo má v bytě více podob – dubových podlah a značné části nábytku. Dominantu přízemní části bytu představuje mohutný komín obložený režnou cihlou nařezanou v zájmu potřebné přesnosti laserovými paprsky v Německu. V bytě cítíte kus exotiky. Vnáší ji do něho skutečnost, že majitel coby Angličan s indickými kořeny chtěl mít i ve svém českém domově kulturu svých předků. Obývák s jídelnou a stejně tak ložnice v patře jsou proto vybaveny nábytkem pocházejícím z Indie. Naopak pokoj dcery a pro hosty má moderní styl stejně jako výrazná kuchyňská sestava, jejíž povrchovou úpravu tvoří červený lak a dýha. Nádech cizích krajů bytu vtiskují i výtvarná díla, která majitel bytu kupuje při svých cestách po světě na různých kontinentech. A taky orchideje, které má ráda jeho žena. Manželé uvažovali i o krbu zasazeném do komína, ale byl problém s jeho umístěním – protože tam, kde by přicházel v úvahu, jsou schody. A kromě toho: „Nijak jsme na něm netrvali, protože by to bylo nebezpečí pro malou,“ říká majitelka.

 

TAK TROCHU POZPÁTKU 
Přestavba půdy v půdní vestavbu proběhla rychle. Stačily pouhé tři měsíce a manželé se mohli stěhovat. Poněkud atypické však bylo zařizování. Zatímco obvykle se nejprve postaví dům, případně pořídí byt a pak se teprve shání nábytek, v tomto případě bylo všechno jinak. Vzhledem k tomu, že manželé již měli vybavený byt v Dubaji, při hledání bytu v Praze brali mimo jiné ohled na to, aby se jim do něho hodilo i vybavení z předešlého domova. „To, co jsme potřebovali dokoupit, jsme měli tak promyšlené, že samotné pořízení nám zabralo několik hodin,“ přibližuje majitelka způsob zařizování bytu. Dnes již tříčlenná rodina v pražském domově bydlí dva roky. „Žije se nám zde dobře,“ říká majitelka a dodává: „Vršovice mi připadají jako malé městečko. Kromě toho, že je zde spousta zeleně, je zde i hodně hřišť pro děti, a tak mám s malou kam chodit.“

Datum vydání: 18. 7. 2015

Edit: Alena Vondráková