Zapomeňte na radiátory!

„Odkud to tak krásně sálá?“ Pokud si při návštěvě některého obytného interiéru položíte tuhle otázku, je pravděpodobné, že se již brzy rozhodnete pro zásadní rekonstrukci otopného systému ve vlastním domě či bytu.

Velkoplošné otopné systémy totiž nabízejí příjemné a zdravé sálavé teplo, nepřekáží, nehyzdí interiér a s minimálními náklady rovnoměrně prohřívají celý prostor. Platí to takřka bez rozdílu pro systémy podlahové, stěnové i stropní. Všechny tyto moderní systémy vytápění dovedou hravě odstranit oba hlavní nedostatky radiátorů: přetápění prostoru i nepříjemnou cirkulaci vzduchu. Ve vytápěné místnosti díky tomu netrpíte pocitem průvanu, v místnosti se nevíří prach a teplo neuniká bez užitku pod strop, nýbrž zůstává v obytném prostoru.

foto Shutterstock

Co je dobré vědět předem

Než se pustíte do realizace, čeká vás zásadní volba. Velkoplošný sálavý systém se totiž dá instalovat v podlaze, ve stropě i ve stěnách obytného interiéru. Abyste rozhodování neměli příliš jednoduché, podlahový systém lze realizovat buď mokrou, nebo suchou cestou. Pro zdárný výsledek je přitom důležitý jak podklad, tak i povrch podlahy (viz níže). Zdrojem tepla (nejen v podlaze) mohou být trubky s teplou vodou, nebo elektrické topné kabely, rohože či fólie. Princip provozu je v obou variantách shodný: Jde o to, aby se celý povrch otopné plochy zahřál na teplotu jen o málo vyšší, než je teplota vzduchu. Tajemství úspěchu spočívá ve skutečnosti, že hřeje ohromná plocha. Díky tomu je systém schopen vydat dostatek energie k prohřátí celého prostoru. Všechny podlahové systémy proto můžeme shrnout pod obecné označení „velkoplošné nízkoteplotní vytápění“. Přesto se elektrický a teplovodní systém poměrně zásadně liší.

Ultratenké elektrické topné fólie Ecofilm lze použít do podlahy (typ F) nebo na strop (typ C). Na stropě jsou určeny do sádrokartonových konstrukcí jako sálavé vytápění. Foto FENIX

Elektrická podlahovka

U moderních elektrických systémů probíhá celá pokládka suchou cestou. Můžete si vybrat, zda chcete instalovat levnější topné kabely, topné rohože nebo velmi tenké topné fólie. Přednosti elektrického systému jsou zřejmé: snadná a rychlá realizace, flexibilní úsporný provoz s pohodlnou regulací. Teplotu lze nastavit individuálně pro každou místnost pomocí centrální řídicí jednotky. Pro ni byste měli najít vhodné umístění, aby umožňovala jak individuální regulaci teploty v jednotlivých místnostech, tak i pohodlné ovládání celku z jediného centra. O tom, že regulační systém je opravdu propracovaný, svědčí mimo jiné možnost regulovat jednotlivé části podlahy. Zdaleka přitom nemusí jít jen o váš rozmar: praktické je například zvýšit teplotu před francouzskými okny, aby zde topení vytvořilo tepelnou clonu proti chladu zvenčí. Podobně můžete cíleně vyhřívat v koupelně podlahu před umyvadlem či sprchovým koutem. Dnes už nepřekvapí ani typy regulací, které umožňují ovládání přes internet nebo spolu komunikují zcela bezdrátově. Ke komfortnímu dálkovému ovládání vám přitom stačí maličkost – chytrý telefon. Do něj si příslušnou aplikaci stáhnete během chvilky.

 

Teplovodní systém

Také systém teplovodního vytápění lze v současné době ukládat do podlahy suchou cestou. Tím původním způsobem instalace ovšem je mokrý proces, který dal vzniknout několika tzv. potěrovým systémům. Modernější suchý systém instalace má několik předností: Vedle rychlejší výstavby je to schopnost rychleji reagovat na vnější vlivy, tedy mít kratší dobu odezvy. Tím zvýšíte energetickou účinnost systému a dosáhnete ekonomické úspory, především však zvýšíte vlastní pohodlí a komfort provozu. Flexibilita suchého systému je rozhodně lákavá. Když večer dorazíte do nevytopeného bytu, uvítáte rychlé prohřátí interiéru. Jestliže však do místnosti svítí slunce nebo se v ní sejde více lidí, prostor se vyhřeje přirozeně a vy potřebujete teplotu rychle snížit. Zatímco u potěrových systémů musíte otevřít okno a vyvětrat, suchý systém vám nabízí ekonomičtější řešení – utlumit topný výkon. Také v noci funguje každý systém jinak: ten potěrový s vyšší tepelnou setrvačností byste měli temperovat (tzv. noční útlum), ten suchý lze večer vypnout a ráno znovu zapnout. Že tento postup šetří energii, je zřejmé.

 

Když sálají stěny

Stěnové vytápění považují mnozí odborníci za vrchol komfortu a zdraví. Rovněž tento systém může fungovat jak na teplovodním, tak i na elektrickém principu. Moderním stěnovým systémům se daří úspěšně spojovat výhody podlahového vytápění s jednou předností radiátorů – malou tepelnou setrvačností. Vedle pružné regulace teploty dosahují v místnosti také optimálního rozložení teplot, které je výhodnější nejen ve srovnání s radiátory (ty nutí k přetápění prostoru), ale dokonce i ve srovnání s podlahovým vytápěním. Dvě protilehlé stěny vyhřívají celý prostor skutečně rovnoměrně a dosahují tím dokonalé tepelné pohody a maximálně ekonomického provozu. Všechno se zdá být skvělé, ale má to háček. Při rekonstrukci otopné soustavy vás stěnová instalace nutí, abyste poničili hotové zdivo ve všech obytných místnostech… A ruku na srdce: Byli byste ochotni, byť kvůli vlastnímu komfortu a zdraví, sáhnout k takovému harakiri?

 

Systém umí i chladit

Ten, kdo s plánováním či stavbou rodinného domu teprve začíná, je ovšem v úplně jiné pozici. O kvalitách stěnového vytápění se může přesvědčit v klidu, beze stresu, aniž by svůj interiér obrátil naruby. Instalace teplovodního stěnového systému vyžaduje pro úsporný provoz tepelné čerpadlo. Systém je založen na topných registrech, které lze bez potíží umístit buď přímo pod omítku, nebo do sádrovláknitých desek. Elektrický stěnový systém využívá infračervené záření, které je generováno uhlíkovou fólií, jež je připojena k elektřině. Teplo se vytváří, když elektrický proud prochází fólií, což způsobuje, že se fólie rozehřeje a infračervené záření z ní rovnoměrně sálá do místnosti. Sálavé teplo z protilehlých stěn vstupuje do lidí i předmětů, takže k příjemnému vyladění vám stačí nižší interiérová teplota. V případě správné instalace je provoz zcela bezúdržbový. Teplovodní systém s tepelným čerpadlem můžete navíc využít i pro letní klimatizaci. Chladicí výkon sice představuje jen zhruba 30 % topného výkonu plochy, ale přináší příjemné osvěžení bez průvanu, který bývá průvodním znakem účinnějších systémů chlazení.

 

Stropní fólie sálají nejvíc

Možná vás překvapí, že zdravé sálavé vytápění dokáže zajistit i strop. Dokonce lépe než podlaha: Teplo ze stropních elektrických fólií má totiž mimořádně vysoký podíl sálavé složky (až 84 %), takže vytvoří tepelnou pohodu již při nižší teplotě prostředí, což přináší značnou úsporu. Jde tedy o efektivní moderní technologii, která rozhodně prostor nepřetápí, nýbrž cíleně vytváří zdravé a příjemné teplo tam, kde je potřebujete. Stropní systém má ještě dvě specifické přednosti. První z nich je, že do stropu lze instalovat podstatně vyšší topný výkon (elektrický příkon 140–200 W/m2) než do podlahy (příkon 40–100 W/m2), protože v případě vytápění shora (stejně jako od slunce) není na obtíž vyšší teplota vyhřívané plochy (až 45 °C). Tuto teplotu byste v podlaze vnímali už jako nepříjemnou. Rozhodně se však nemusíte bát přehřívání prostoru pod stropem. Zejména u elektrického systému (tenká topná fólie s infračerveným zářením) pohlcují teplo ze stropu nejprve jednotlivé předměty v místnosti (nábytek, stěny, podlaha, lidé) a teprve pak paprsky prohřívají prostor. Druhou charakteristickou výhodou stropu je, že se tam – na rozdíl od podlahy – nedá umístit žádný nábytek s výjimkou svítidla. Díky tomu je pro vytápění k dispozici maximální účinná plocha.


Role povrchu a podkladu při podlahovém vytápění

  • Pocit tepelného komfortu uživatelů i spotřebu energie při podlahovém vytápění ovlivňují tepelné vlastnosti materiálu, který tvoří povrch podlahy. Ideální jsou takové krytiny, které teplo bezpečně snášejí, nebrání jeho prostupu a mají schopnost akumulace.
  • Tyto vlastnosti nejlépe splňují keramické a kamenné dlažby, lité anhydritové podlahy a částečně vinylové krytiny, ale instalace je možná i pod laminát a některé dřeviny.
  • Stejně důležitý jako povrch podlahy je také její podklad pod systémem podlahového vytápění. Ten totiž (na rozdíl od povrchu) musí co nejvíce bránit prostupu tepla, aby teplo neunikalo opačným směrem.
  • Proto musí mít materiál pod podlahovou instalací vyšší tepelný odpor (R) než materiál povrchu. Jestliže je podklad betonový, je nutné, aby byl od vlastního topení pečlivě izolován.

Tepelná setrvačnost a doba odezvy

  • Zdánlivý detail, jak rychle se podlahové topení rozehřívá a jak rychle chladne, má přímý dopad na dvě věci: 1) komfort a pohodlí obyvatel, 2) energetickou účinnost systému.
  • Zatímco potěrové (tzv. mokré) systémy teplovodního podlahového vytápění se pomalu zahřívají a pomalu chladnou, všechny suché systémy (bez mokrých procesů ve výstavbě) reagují rychle.
  • Suchý systém je díky krátké době odezvy a malé tepelné setrvačnosti nejen pružnější, ale i ekonomičtější: prostor rychle vyhřejete, večer pro ochlazení nemusíte tolik větrat, v noci nemusíte systém temperovat.

Ideál pro novostavby? Stěnový systém!

  • Moderní a patrně nejzdravější způsob vytápění.
  • Kombinuje výhody radiátorů a podlahového topení, eliminuje jejich nevýhody.
  • Reaguje s minimální tepelnou setrvačností.
  • Rozložení teplot v prostoru je takřka rovnoměrné.
  • Výhodou je sálavé teplo, uživatelský komfort a ekonomický provoz bez údržby.
  • Teplovodní systém v létě funguje jako chlazení bez průvanu (až 30 % topného výkonu plochy).
  • Instalace teplovodního systému je dražší, protože vyžaduje tepelné čerpadlo.
  • Pro rekonstrukce se stěnový systém nehodí, protože znamená citelný zásah nejméně do dvou protilehlých stěn.

 

 

text Vít Straňák

foto Shutterstock a se souhlasem firem České topení, ECOtherm, Nexwarm, Pedotherm Moravia, Gienger, Larx, Viega, FENIX, Giacomini Czech

Datum vydání: 9. 3. 2025

Edit: