Zahrada – vítaný soused

Člověk míní, život mění – okřídlené úsloví, které lze s úspěchem použít v mnoha situacích. Platí také v případě tohoto domu. Jeho majitelé původně zamýšleli vybudovat si domov zcela nový, ale okolnosti je přivedly na cestu jiného řešení, rozhodli se rekonstruovat. I pak se ale věci dál vyvíjely. Z přestavby stávajícího objektu, kde jako rodina strávili mnoho let, se v konečné fázi zrodil plán částečné přestavby a nové přístavby. Výsledek je nanejvýš zajímavý.

Původní dům o třech podlažích sice čtyřčlenné rodině sloužil mnoho let, ale ze současného pohledu trpěl nedostatky. Některé byly dány skutečností, že byl v průběhu času budován v etapách bez výrazné celkové koncepce, jiné dobou vzniku – například propojení obytného prostoru se zahradou se dříve nevěnovalo tolik pozornosti. V tomto případě se obytný prostor nacházel v prvním podlaží a do zahrady tak bylo opravdu daleko… Majitelé tedy zcela přirozeně hledali nové, lepší řešení. „Investor nás nejprve oslovil se zakázkou na stavbu nového rodinného domu. Souběh různých okolností však tuto realizaci odsunul do poměrně vzdálené budoucnosti a z toho důvodu bylo rozhodnuto o adaptaci stávajícího bydlení. Zadání rekonstrukce odráželo principy, které se v průběhu plánování novostavby ukázaly pro rodinu jako nejdůležitější. Hlavním úkolem bylo propojení obytného prostoru se zahradou, což s ohledem na stávající výškové uspořádání domu nešlo řešit jinak než přístavbou,“ vysvětluje Ing. arch. Jiří Vincenc z architektonického ateliéru OK Plan Architects, který je autorem projektu.

NOVÉ ČLENĚNÍ I FUNKCE

Právě dispozice původního domu a rozložení funkcí v rámci objektu doznalo díky přístavbě zásadních změn k lepšímu, modernějšímu a pohodlnějšímu pojetí. V novém uspořádání jsou obytné funkce rozděleny po patrech pro jednotlivé členy rodiny. Původní přízemí domu, které mělo spíše technický charakter, je nyní rodičovskou částí a obytné prostory ve vyšších podlažích jsou věnovány dětem. „Toto uspořádání je výhodné i do budoucna, kdy obvykle nastává stěhování dětí mimo domov, a plně funkční tak zůstává jasně definovaná a oddělitelná část,“ doplňuje Jiří Vincenc.

Původní objekt zůstal ve svém objemu zachován, byly však sjednoceny jeho materiály, detaily. Došlo ke změně barevnosti fasády tak, aby byla jemnější, ladila s novými materiály použitými na přístavbu, která má podobu minimalistického černého kvádru. „Vzhledem ke členitosti dříve již několikrát rozšiřované původní stavby bylo záměrem vytvořit kontrastní objekt. Jak tvarovou jednoduchostí, tak materiálem a barevností,“ vysvětluje architekt. Na původním domě se tak na oplocení opakuje dřevěný rastr, který byl zvolen pro stínicí posuvné panely přístavby. Na staré části sjednocuje rozbité plochy a řeší soukromí koupelny. Stejně tak smetaný beton, použitý pro obytnou terasu, nahradil všechny staré, různorodé zpevněné plochy kolem domu. A zásadních změn doznalo také okolí – zahrada, která nyní plynule navazuje na obytné prostory. Projekt její nové podoby zpracovali zahradní architekti z ateliéru Partero a realizována byla v průběhu stavby.

DŘEVO, KÁMEN, LAMINÁT

Nová část domu je vystavěna klasickou zděnou technologií. „I v dnešní době je to stále nejjednodušší a nejlevnější postup při zachování všech současných požadavků. Strop je s ohledem na velikost a prosklení monolitický železobetonový,“ popisuje Ing. arch. Jiří Vincenc. Hlavní černá fasáda byla podle jeho slov dlouho diskutovaná a nakonec byly použity desky z vysokotlakého laminátu. „Již jsme je dříve vyzkoušeli na jiných realizacích a oproti plechu nabízejí několik výhod. Jednak jsou rovné a tvarově stálé – nevlní se. Druhým důvodem je, že se jedná o hutný materiál, který je probarvený celý a případné oděrky nejsou vidět,“ dodává. Na dřevěný obklad byl zvolen cedr, a to pro vysokou odolnost vůči klimatickým podmínkám. Poslední hmotou přístavby je kamenný krb. „K němu je kámen jaksi přirozenou variantou, navíc dobře ladí se všemi ostatními povrchy,“ podotýká architekt.

VE STÍNU OŘECHU

Nová část domu byla od počátku ovlivňována starým ořechem, okolo kterého byly rozvinuty funkční zóny kuchyně, obývacího pokoje a terasy. „Vzrostlé stromy hrají v případném návrhu vždy zcela zásadní roli. Jak je vidět na půdorysu, vše je ořechu přizpůsobeno. Do obytného prostoru se nejde nejkratší cestou, hlavní vchod do domu zůstal v původní části, půdorys přístavby není nejjednodušší obdélník… Atmosféra místa v proměnlivém stínu listů je nenahraditelná,“ vysvětluje Jiří Vincenc.
Dispozici uzavírá dřevník nezbytný pro zásobování obou krbů palivem, který zároveň vytváří žádanou intimitu prostoru a rámuje pohledy do okolí. Plní ovšem i mnoho dalších funkcí, které se do obytného prostoru těžko začleňují. Kromě psí boudy je zde i cenný úložný prostor a zázemí pro péči o zahradu.

JEDNODUCHÉ a ČISTÉ

Interiér nové části domu je ryze moderní, což se projevuje v příjemné otevřenosti a vzdušnosti, maximálním přístupu světla a téměř ničím nerušeném vizuálním kontaktu se zahradou, jemuž je přizpůsobena i volba použitých materiálů. Většina zařízení je pochopitelně vestavěná a atypická. Nábytek dodávali truhláři a na větší části viditelných ploch byla použita olejovaná dubová dýha. „Prostorové uspořádání roste ruku v ruce s celou stavbou. Ve všech našich realizacích se držíme jednoduchých detailů a čistých ploch, jejichž charakter určuje kvalitní materiál. Zejména dřevo v kombinaci s neutrální bílou barvou. Toto pozadí pak dává příležitost každému uživateli vložit svoji „vrstvu“ a zabydlet si prostor dle své představy o útulnosti“, doplňuje Jiří Vincenc.

DVEŘE – NEJEN DÍRA VE ZDI

Celý prostor je svým půdorysným uspořádáním i materiálovou jednotou utvářen jako jeden plynoucí. Lze jej využívat společně, nebo si vytvořit soukromí za zavřenými dveřmi. Ty mají v tomto případě nadstandardní výšku odpovídající výšce místností. „Nejsou jen dírou ve zdi, ale spíše mobilním předělem v jinak otevřené dispozici,“ říká architekt.
A jak se zde pracuje s umělým osvětlením? „Vždy navrhujeme dva základní typy osvětlení. Komunikační – což jsou malá, ne moc výkonná světla, která kopírují hlavní komunikační trasy v domě. Ta bývají jednoduchá, nenápadná. A potom účelová, vždy v místě předpokládané funkce, jako je kuchyň, jídelní stůl. Ta jsou naopak výrazná a dominantní,“ vysvětluje architekt a dodává, že významný podíl na nové podobě svého domova mají i sami investoři.
Nešlo o jejich první stavbu, mohli tedy uplatnit své předchozí zkušenosti. Množství praktických věcí běžného života tak vzešlo od nich, například jasné uspořádání kuchyně či pozice krbu. V rámci architekty nastíněných mantinelů si také sami vybírali svítidla či jednotlivé kusy nábytku – výsledný dojem je z velké části jejich zásluhou. A jak jsou s novou podobou svého starého domova spokojení? „V domě se nám nyní žije krásně, zásluhu na tom mají také vysoké stropy a rekuperace, ale i pohodlí. Například na místě širokých schodů byl předtím interiérový bazén s kompletní technologií – protiproudem, odvlhčovači… Děti ale odrostly a jak stárneme, máme kolem sebe rádi jednodušší a méně údržbové věci, třeba právě bazén tak padl za oběť. Místo něj jsme získali krásný velkorysý prostor, který je v létě zcela propojený se zahradou,“ uzavírá slovy spokojenosti majitelka.

VIZITKA DOMU

Realizace: 2015–2016
Zastavěná plocha: 402 m2
Čistá užitná plocha řešené části: 230 m2
Materiály použité na stavbu: cihelné bloky Ecoton, železobeton
Střecha: plochá, jednoplášťová, folie
Okna: hliníková Schüco (DAFE)
Dveře: atyp, truhlářství ČADAS
Schodiště, podlahy: dřevěné dvouvrstvé lamely, dub, HT Parket
Vytápění (a ohřev vody): stávající plynový kotel
Zajímavosti, inteligentní technologie: částečně využita inteligentní elektroinstalace, rekuperace

Ing. arch. Jiří Vincenc (*1985)

OK Plan Architects

Vystudoval ISŠ stavební v Jihlavě a ČVUT v Praze – Fakulta architektury.
Praxe:
Architektonický ateliér 4a architekti v Praze
2003 zahájení spolupráce s OK Plan Architects

Text: Kateřina Nová
Foto: Jaroslav Hejzlar

Uložit

Datum vydání: 28. 8. 2018

Edit: Andrea Moudrá