Zahrada u statku Betlém

Betlém je prvorepublikový statek situovaný pod lesem, v kraji, kde se kříží jihočeská rovina s lesy pelhřimovského regionu. „Za idylické jméno statku Betlém vděčíme tomu, že tu někdejší majitelé vychovávali kupu adoptovaných dětí,“ vysvětluje majitelka.

Před osmi lety stálo na místě dnes už zvelebeného statku jen omšelé stavení obklopené podmáčenou loukou plnou bodláků a bažina pod lesem. Nabízela se jen jedna možnost: proměnit ji na vodní zahradu s meandrujícím potůčkem a několika jezírky. Díky dětem, které někdejší majitelé adoptovali, však bylo na Betlémě vždy mimořádně živo a veselo je tu i dnes, protože majitelka je velmi společenská a někdy se tu sejde na grilování i stovka návštěvníků. Proto chalupu obestavěnou stodolami a vystavěnou na nejvyšším místě mírně svažitého pozemku majitelka postupně přebudovala tak, aby na zrenovovaný Betlém s půvabnou zahradou mohlo jezdit co nejvíce přátel a známých. Na přebudování zahrady a statku stačilo majitelce pouhých sedm let. Nová střecha a půdní vestavba sice naznačují, že šlo o velkou přestavbu, ale dispozice domu se nezměnily. I uvnitř stavení paní domu zachovala původní materiály, kombinuje se tu dřevo s omítnutými stěnami.

Když odkvete jedno patro květů himálajské prvosenky, vytvoří se nad ním další.

PROSTOR ČLENÍ KAMENY A STODOLA

Pod okny Betléma stejně jako v mnoha českých předzahrádkách kvetou oranžové denivky, fialové oměje a růže. Dvorek ozvláštňuje staré zemědělské nářadí a kamenné podesty s trsy ozdobného kontryhele. Na dvorek, končící u velkého koupacího jezírka s malebnou stavbičkou staré kůlny, nechala majitelka přivézt velké lomové balvany. Člení fádní plochu trávníku na malá zákoutíčka obrostlá trsy denivek a trav. Členitost spolu s četnými posezeními je charakteristická pro celou zahradu. Ti, které neláká posezení na dvorku „před našima“, si mohou posedět na lavicích u ohniště na grilování, které je za stodolou. Tuto část volného prostranství uzavírá les se zarostlým bažinatým jezírkem, kde je pramen. Většina hostů se však dříve či později usadí na terase před rekonstruovanou a čerstvě nahozenou stodůlkou s několika přiznanými pískovcovými kameny. Vznikla tak rázovitá, celoročně využitelná místnost s trámovým stropem a mohutnými prosklenými dveřmi, které dávají „hospodě“ světlo i pocit propojenosti s okolím. Je kombinaci kuchyně v provensálském stylu s jihočeskou hospůdkou. Její podstatnou součástí je masivní stůl s lavicemi a dostatek prostoru. Přesah střechy umožnil vybudovat u stodoly malou terasu. Dobře se na ní klábosí, ale i kouká do zeleně, především na potoční nivu a splav. Nebo na bažinaté jezírko. Anebo na „rybník“, nedávno vybudovaný na ploše deset krát čtyři metry s opalovací plošinou a několika schůdky. Část kamenitého terénu kolem něj je pojata jako malá čarověníková skalka.

Statek prošel rekonstrukcí natolik citlivou, že nová fasáda ponechává volná místa kolem nejpěknějších kamenů vyčnívajících ze zdí.

Zákoutí kolem schůdků u vchodových dveří si klade za cíl minimální údržbu a dlouhodobý zkrášlující efekt.

Novým trendem zahrad jsou okrasné ovocnany zajímavé barvou listů, jejichž plody slouží jen jako zimní potrava ptáků.

Na břehu rybníka vznikl rázovitý zahradní domek s venkovním posezením.

VODNÍ ZAHRADA

Vytvořit tenhle přirozeně vyhlížející vodní komplex nebylo snadné, ale majitelka si na pomoc přivolala skalničkáře Milana Odvárku ze Zdešova u Jindřichova Hradce, který má velké zkušenosti s vodou na zahradě i s velkorysými úpravami terénu. Ten nám také dělal průvodce zahradou. „S vyzněním potůčku a splavu jsem spokojený, ale koupací jezírko ještě potřebuje vyzrát. Mám rád přirozenost, a tak mne dost mrzí, že zatím z jeho břehů trčí kamení bez patiny. Měli jsme smůlu, v době tvoření zahrady nebyl k mání jiný kámen nežli čerstvý lomový, ale doufám, že i ten časem obroste řasami a mechem. Zahrady se snažím navrhovat a osazovat tak, aby co nejlépe zapadly do naší přírody, nevybírám exotické rostliny a upřednostňuji to, co roste u nás. U jezírka jsme proto vysazovali sítinu, orobinec, žluté kosatce a pryskyřník velký. Pozadí tvoří sibiřský kosatec.“ Novodobý „Jakub Krčín“ umí udělat „novou vodu“ tak autenticky, že se tu už usadily vodoměrky a skokani a objevila se i vzácná kuňka žlutobřichá.

Aby se při vstupování do koupacího rybníčku nepoškodila fólie, vytvořil jeho tvůrce koupací molo. Pruh kačírku na břehu brání zanášení nečistot do vody.

Pobřežní rostliny čistí vodu a vytvářejí prostředí pro spoustu drobných živočichů.

ODVODŇOVÁNÍ BAŽIN

„Zemní práce na bažinatém pozemku byl nervák, když jsme hloubili rybníčky, bagr se nám bořil do slatiny,“ usmívá se zahradník. „Po jejich vyhloubení jsme se pustili do potoků a malých tůněk. Nejdřív jsme ovšem v bažině s pramenem v horní části pozemku vykopali jímky na vodu, kterou pak pouštíme dál.“ Před prvním jezírkem je potůček zahloubený až metr do země a hustě zarostlý vodními rostlinami. Cílem bylo, aby fungoval i jako kořenová čistička, a tak se kolem něj kromě rdesna sázely prustky, žabníky, vachta, ďáblíky a řezan. „Ten čistí vodu opravdu dobře. Do stínu pod stromy na okraji pozemku jsem vysázel hosty, protože jiné rostliny tam stejně neprospívaly, a čechravy.“ Na přání majitelky výsadbu u potoka doplňuje několik rododendronů a ozdobných javorů, travnatou louku s ohništěm ozvláštňují velké listy ozdobné rebarbory. „Ještě uvažuju o nějakých ozdobných travách, ale to až bude zahrada oplocená,“ vysvětluje zahradník. Od lesa za stodolami totiž ještě není pozemek uzavřený plotem, takže sem občas proniknou srnci, kteří okusují kůru a likvidují některé rostliny. Tam, kde už ploty jsou, je chce zahradník nechat zarůst zelení, aby se pozemek odclonil od okolí. „Zatím bohužel výhled před drátěný plot kazí louka, kterou její majitel nechává ladem. Dost nás to mrzí, protože se tak musíme stále potýkat s náletovými rostlinami. Drátěný plot samozřejmě také není žádná paráda, ale kvůli vlhku by tu dřevěný shnil za tři roky.“ Majitelka je i přes toto omezení s vyzněním zahradního díla spokojená. „Mým přáním bylo, aby celek domu a zahrady působil co nejpřirozeněji a slil se s okolní přírodou do nonšalantní harmonie. Za dva tři roky to tu bude dokonalé.“