Zahrada pro zvířata?

Stačí si přečíst Čapkovu Dášeňku. Psí ocásek čouhající z vyhrabané díry v záhoně rozhodně není žádné terno. Přesto lze dojít k zahradnicko-chovatelskému kompromisu. Navíc na zahradu patří i volně žijící živočichové – byť zrovna slimáci by to být nemuseli.

Zahrada by bez živočichů nemohla trvale existovat. Jen díky miliónům titěrným živáčků, kteří požírají odumřelé zbytky v půdě, zůstává zemina úrodnou. A kde by byli pěstitelé ovoce bez včel a dalšího hmyzu? Pojďme ale nejdříve věnovat trochu pozornosti větším tvorům.

JAK NA PSY A KOČKY

Volně pobíhající pes na zahradě má jednu výhodu: donutí vás udržovat trávník nakrátko střižený, abyste „to“ vždy snadno našli. Jinak je dobré naučit jej, že „na písku ano, na trávě ne, na záhoně ne“. Ideál je kamenný patník s vypískovanou plochou kolem.

Pro začátek lze na záhony umístit i pachové látky odpuzující psy a kočky – stejně jako různé elektronické odpuzovače se dají sehnat na internetu i v kutilských supermarketech.

Pochopitelně ani přiměřeně vysoké plůtky kolem „zakázaných zón“ nejsou od věci. Pro větší zahrady máme jednu inspiraci ze zoologických zahrad: pás ostrohranného štěrku žádné zvíře jen tak nepřekročí.

Ozdobní kapři vyžadují na zimu hluboké jezírko, a pokud mají i zarostlé mělčinky, mohou se začít rozmnožovat.

Na zahradu patří jen dobře vychovaný pes. Vyplácí se venčit jej mimo zahradu.

ABY TU NEBYLO MRTVO

Snad každý majitel zahrady se dříve či později dá na ornitologii. Stačí dostatečně husté keře na klidném místě či vyšší strom a zakrátko zjistíte, že vám tam létá „nějaký ptáček“. Kosa pozná každý, sýkorku také. Ale rehek zahradní nebo pěnice černohlavá – to už stojí za pochlubení mezi známými.

Zahrada přátelská k ptákům jim nedává pouze místo k hnízdění – to by bylo málo. Ptáci potřebují hmyz ke krmení mladých, takže je rozumné ponechat kousek trávníku bez posekání a nestříkat kvůli každé mšici všude pesticidy. Krmítkem na zimu také opeřencům prospějete. Ptáci potřebují také zdroj vody. Ptačí pítko umístěné ve stínu je výborná věc. Ještě lepší je správně založené jezírko.

Jenom hodně pozvolný přechod z vody na souš poskytne příležitost k napití všem živočichům.

Ta nejhezčí ptačí krmítka ani nemusíme přes léto sundávat, jen je dobře vyčistíme.

Ptačí krmítko lze snadno předělat na hnízdiště samotářských včel a menších čmeláků. Stačí napěchovat jeho vnitřek děrovatými tvárnicemi a různě silnými stébly rákosu či bambusu.

KOLEM VODY TO ŽIJE

Jezírko zakládají na zahradě pěstitelé leknínů, chovatelé koi-kaprů i ti, kdo se neradi koupou v klasickém bazénu. Jezírko, kde mohou žít ryby celoročně, musí mít alespoň kousek dna hlouběji než 1,5 metru. V takové hloubce mohou přezimovat i lekníny. Správně založené jezírko však má i obvodovou mělčinu s vysázenými rostlinami.

Mělčina prohřívá celé jezírko, rostliny v ní vodu svými kořeny důkladně čistí, ryby se mezi nimi vytírají, ptáci se zde mohou vykoupat a na doušek osvěžení se sem scházejí všichni živočichové od psů přes ptáky až po motýly a včely.

V dostatečně velkém jezírku osázeném rostlinami se posléze utvoří malá zoologická zahrada tvořená larvami vážek, vodními plošticemi i pulci žab. Nejhlučnější jsou zelení skokani, kteří se navíc ve vodě zdržují skoro pořád. Ropuchy mějte rádi – zbaví vás slimáků. A kuňky obecné? Likvidátorky larev komárů.

Bazén – to je jiná. Pozor na jeho napouštění brzy zjara. Ropuchy do něj nalezou, aby nakladly vajíčka, ale nenajdou v něm žádnou potravu a po kolmých stěnách se ani nevyškrábou ven. Nezakrytý bazén je pro živé tvory smrtonosná past. Utopená liška, kterou majitelé našli po návratu z dovolené, znamenala delší přerušení koupací sezóny.

Úkryt pro přezimování slunéček můžeme koupit nebo jej sami vyrobíme.

Modrofialové květy levandulí, komulí a šalvějí spolehlivě přilákají spoustu motýlů.

ŽOUŽEL VŠELIJAKÁ

Je to tak. Evropou se šíří jeden z nemnoha užitečných trendů: myslet i na volně žijící tvory. Už jsme jim udělali radost jezírkem s mělčinou. Co dále?

Chystáte se na zahradě v rámci terénních úprav vybudovat pár zídek? Udělejte je z volně vyskládaných kamenů. Zakládáte kompost? Výborně. Prořezali jste keře? Nechte někde v koutě hromádku suchých větví. Tím vším vytvoříte prostředí, ve kterém se časem zalíbí broukům střevlíkům, ještěrkám, slepýšům, ropuchám nebo ježkům. Samí sympatičtí a užiteční tvorové.

Můžete zakoupit nebo vytvořit úkryty pro hnízdění čmeláků a samotářských včel nebo pro přezimování slunéček. Ba i škvorům biozahradník pomáhá. A vaše děti budou nosit jedničky z přírodopisu.

ZAHRADA JAKO ZOO

Svéráznou kategorií jsou chovatelé exotických ptáků. Voliéry umístěné pod širým nebem ptákům svědčí – papoušci, holubi i bažanti jsou pak otužilejší a zdatnější. Viděli jsme na zahradách i volně žijící pávy a do voliér někteří teraristé na léto přemisťují i velké chameleony a leguány.

Škoda jen, že tolik chovatelů „ozdobí“ zahradu různě sflikovanými voliérami krytými vlnitým laminátem. Zkuste je zavést do některé dobré zoologické zahrady. I voliéru může zkrášlit okolní výsadba, popnutí loubincem nebo alespoň trochu hezčí pletivo a stříška. Jde to.

Esteticky působící zahrada a živočichové v ní chovaní i volně žijící se zkrátka vzájemně doplňují.