Zahrada pro radost i užitek

Zahrady určené k pěstování ovoce a zeleniny máme v paměti z dob našich rodičů a prarodičů. V poslední době se sympatický trend pěstování vlastních bylinek či zeleniny zase vrací. Produkty ze zahrádky začínáme znovu vnímat jako bonus, něco velmi příjemného a žádaného. Výhodu máme v tom, že pěstovat je nemusíme – na vlastní produkci nejsme závislí. O to více si domácí pěstování můžeme užít.

Pěstování bylinek, ovoce nebo zeleniny má v dnešní době ještě jeden rozměr. Představuje způsob, jak strávit příjemné chvíle venku – doba sterilních zahrad na klíč, které svým majitelům nepřinášejí žádné zážitky ani výzvy, je pryč. Zóna pro větší či menší pěstování se stala estetickou i funkční součástí kompozice moderních zahrad.

 

KDE PĚSTOVAT?
Prostorové řešení rodinné zahrady je předurčeno potřebami jejích obyvatel, rozlohou, orientací ke světovým stranám, svažitostí. Musí se skloubit okrasná, relaxační i společenská funkce, roli hrají i prostorové a kompoziční vztahy: výhledy z pozemku, z oken domu či terasy, ale také vhledy na pozemek z ulice, od sousedů. S těmito všemi požadavky musí být produkční zóna v souladu. Zásadní je samozřejmě i oslunění; dostatek slunečních paprsků je pro pěstování nutností. A neměli byste zapomenout ani na snadnou dostupnost vody pro zálivku. Pojetí produkční části může být různé. Ve venkovské zahradě nebo odlehlejším zákoutí pozemku se nabízí ležérnější, praktičtější přístup. Pokud je tato část zahrady neustále na očích, například před domem ve vilové čtvrti, měli byste více myslet na její estetické působení.

NA CO SI TROUFNETE?
Není to však jenom místo či dostatek slunce, na co bychom měli myslet. Co musíme zvážit především, jsou naše časové i fyzické možnosti. Od těch by se měl odvíjet rozsah pěstebních ploch a také náročnost jejich údržby. To souvisí i s estetikou pěstování: produkční zahrada vypadá pěkně jedině tehdy, je-li opečovávaná. Proto je potřeba dimenzovat produkční plochy tak, abychom se o ně zvládali starat a aby se z hezkého koníčku nestala nepříjemná povinnost. To by si měl uvědomit každý, než se do zahradničení pustí. Rozumné je začít nejprve s menšími plochami a vyzkoušet, zda péči o ně bez problémů zvládnete. Později můžete plochy přidat nebo i prvotní rozvržení změnit. Na rozdíl od trvalé zeleně, jako jsou stromy a velké keře, jsou totiž zeleninové záhony poměrně variabilním zahradním prvkem.

Zapojte i děti
Pokud dáte dětem prostor pro vlastní pěstitelské pokusy, naučí se o světě a přírodě víc než v hodinách prvouky za celý rok. Získají představu o tom, jak fungují přírodní cykly a rytmy. Uvědomí si, že rostliny potřebují sluníčko, vodu, ale také naši péči. Dobrodružství může začít už v zimě, kdy si vysejeme za okno semínka, dáme si k nim cedulky, abychom nezapomněli, co je co, a chodíme je pozorovat. Na jaře je pak vysadíme ven.

POHODLÍ A STYL
V souvislosti s rozsahem pěstování si můžeme zvolit i design, který nám bude vyhovovat po stránce vizuální i praktické. Tvar, velikost a typ záhonů je třeba volit s ohledem na ladění zahrady i celého prostoru, ale i na základě půdních a mikroklimatických podmínek. Kromě klasických obdélníkových záhonů se dnes stále častěji používají záhony vyvýšené, které přinášejí řadu výhod. Jedná se o záhony s pevnou konstrukcí, jejichž vzhled můžeme sladit s vizáží dalších prvků v zahradě. Vyvýšené záhony jsou navíc velmi vhodné pro starší osoby: jsou snadněji přístupné a není třeba se k nim tolik ohýbat.

Trochu jiné záhony
Vyvýšené záhony představují esteticky výrazný zahradní prvek. Vypadají zajímavě nejen v době vegetace, přinášejí do zahrady zajímavou strukturu a design i v zimě. Pevné boky záhonů mohou být dřevěné, z kamene, z cihel či z proutí, ale také z moderních materiálů, jako je například korodovaná ocel.

Kiwi i rajčátka
Pěstování v nádobách představuje pro rostliny extrémní podmínky, existuje však řada odrůd šlechtěných přímo k tomuto účelu. Klasikou jsou balkonová rajčata, chilli papričky, bylinky nebo speciální odrůdy jahod. Dostupné jsou ale i méně tradiční kousky – nejrůznější saláty, luštěniny nebo třeba lichořeřišnice, jejíž jedlé květy jsou skvělé na ozdobu pokrmů. Do větších nádob se nemusíte bát umístit i ovocné keříky či popínavky, například kiwi.

KDYŽ SCHÁZÍ PROSTOR
Radost z vlastních výpěstků není vyhrazena jen pro majitele rozlehlých zahrad. V menším prostoru mohou přijít ke slovu například špalírově tvarované ovocné dřeviny, popínavé druhy rostlin vedené po stěnách či trelážích, a také pěstování v nádobách a truhlících. Poslední varianta je vhodná i pro balkony nebo okenní parapet. Čím méně máte místa, tím promyšlenější prostorové řešení je potřeba zvolit. Můžete pěstovat v patrech nad sebou, v zavěšených nádobách, v truhlících vysunutých za zábradlí balkonu… Čím stísněnější máte podmínky, tím lépe musíte znát nároky pěstovaných rostlin. Klíčem k úspěchu je volba vhodné nádoby, kvalitní půda a opět i míra údržby, zejména zálivky.

 

 

Eva Jeníková je spoluzakladatelkou ateliéru zahradního designu
a krajinářské architektury IN-SITE.
O své práci říká:
„Baví nás neotřelá, elegantní, na míru šitá řešení. Snažíme se vytvářet zahrady, které mají pointu, vlastní příběh a smysl. A samozřejmě takové, které ladí s životním stylem svých uživatelů. Vznik zahrady vnímáme jako proces hledání, diskusí i klidu pro utříbení myšlenek.“
Kontakt:
IN-SITE
ateliér zahradního designu a krajinářské
architektury
tel.: 607 989 125
info@in-site.cz
www.in-site.cz

 

Katka Hora žije permakulturou přes 20 let, nejčastěji a nejraději veřejnost seznamuje
s permakulturními principy při praktických kurzech a při vytváření jedlých zahrad. A o co vlastně jde? Permakultura je způsob navrhování lidských sídel při zachování etických a ekologických principů. Zjednodušeně řečeno jde o návrat k selskému rozumu, použitelnému v zahradě, domácnosti i společnosti. Více na bio.cz a permakulturacs.cz.

Datum vydání: 3. 5. 2015

Edit: Eva Jeníková