Zahrada, která nabíjí
Kopcovitá krajina někdejší obce Žalov, která dnes tvoří část města Roztoky nad Vltavou, svým geniem loci učarovala již starým Čechům, kteří zde vybudovali kolébku českého státu – Levý Hradec. A právě zde našel dlouho hledanou stavební parcelu pan Zdeněk. Ve staré uliční zástavbě koupil téměř stoletý rodinný dům usazený v ovocném, především jabloňovém sadu. Jeho část proměnil v okrasnou zahradu, kterou vám představujeme.
Původním záměrem majitelů bylo, že starý dům pouze zrekonstruují. Nakonec se ale ukázalo, že s ohledem na jeho špatný technický stav by se přestavba nevyplatila. „Proto jsme dům dostavěný v roce 1911 zbourali a na jeho místě postavili nový, který má přibližně stejné kontury, jako měl jeho předchůdce,“ vysvětluje majitel. Dříve, než se položil základní kámen novému domovu, začala se zakládat zahrada. „Na doporučení kamaráda architekta jsme se obrátili na Stanislava Špoulu, který navrhuje zajímavé zahrady. Někteří lidé se sice divili, proč se věnujeme zahradě, když ještě nemáme dům, ale tak to přece má být, ne?“ vyjadřuje svůj názor Zdeněk. Díky tomu, že se na zahradu myslelo včas, je dům pouhých pět let po svém dokončení na rozdíl od objektů, kde zahrada přišla na řadu až po dokončení domu, obklopen vzrostlou zelení.
S ÚCTOU K PŮVODNÍ ZELENI
Majitelé se snažili, aby se při stavbě domu minimálně ublížilo původní vegetaci. Dominantu zahrady představuje rozložitý ořešák, který již něco pamatuje, a také jabloňový sad musel ustoupit pouze tam, kde nebylo jiné východisko. A právě v těchto místech vyrostla nová zahrada. Stanislav Špoula na zakládání zahrady vzpomíná slovy: „Byla to taková experimentální zahrada, která vznikala za pochodu a sami majitelé se na jejím vzhledu výrazně podíleli.“
V zahradě, která i se zastavěnou plochou má rozlohu 550 m 2 , se pochopitelně muselo přemýšlet o využití každého metru čtverečního. Velká role v ní připadá kameni, v tomto případě převážně čediči, s nímž Stanislav Špoula často a rád pracuje. Z čediče jsou v zahradě pěšinky a velké dekorativní kameny. Poměrně velká část zahrady patří vřesovištím. „Některé druhy vřesovce, když je mírná zima, kvetou již od prosince až do jara,“ prozrazuje zahradní architekt a na otázku, zda je problém si na zahradě založit takové vřesoviště, říká: „Vřesy a vřesovce potřebují co nejpropustnější půdu. Ta se připraví tak, že se písek promísí s hrabankou a rašelinou. Příprava stanoviště je poměrně náročná, ale výsledek stojí za to.“
ZAJÍMAVÉ KOMBINACE
Vřesy a vřesovce vytvářejí na zahradě zajímavé kombinace s různými rostlinami, nejčastěji rozmanitými kultivary travin, jako je kostřava, ozdobnice čínská nebo bezkolenec rákosovitý, jehož lodyha zakončená štíhlými klasy krásně vyniká právě ve vřesovištích. V těsné blízkosti vřesoviště je navršen zatravněný pahorek. Nemá zde pouze estetické poslání, ale: „Zvětšuje prostor. Zahrádka díky němu působí podstatně větší, než ve skutečnosti je,“ vysvětluje architekt. Jednu ze zajímavých scenérií v zahradě představuje kamenná pěšinka. Je porostlá rozchodníky a plazivou mateřídouškou. „Je příjemné, že když po ní chodíte, voní. Cestičku lemuje zastřihávaná levandule. Pozadí tohoto seskupení tvoří mochna křovitá a zastřihované tisy,“ říká Stanislav Špoula. Na zahradě se setkáte s případy, že v těsné blízkosti roste značně rozdílná vegetace, která si vzhledově neubližuje, ale naopak. Jde například o meruňku a zakrslou borovici bělokorou, která si stále udržuje sytě zelenou zeleň, s níž barevně kontrastuje zakrslý červenolistý buk japonský. Roste velmi pomalu, má malou korunu, a tak nezabírá příliš místa.
V KAMENNÉM TRUHLÍKU
Zajímavou scenérii různých ozdobných rostlin najdete v těsné blízkosti domu, kde jsou zasazeny v hlubokém korytě vyrobeném z čedičových sloupků vyplněném rašelinou. V něm se dobře daří popínavému klematisu, nejde však o různobarevnou popínavku, kterou můžete v létě spatřit na mnohých zahradách. Tento Clematis montana rozkvétá již v květnu drobnými růžovými květy, které krásně voní. Pod ním rostou stínomilnější druhy vřesovištních rostlin, japonské azalky a Leucothoe – miniaturní příbuzné rododendronů, které jsou však zásluhou svých strakatých listů velmi dekorativní, i když zrovna nekvetou. Součást vzhledově zajímavého porostu tvoří i pieris japonský, stálozelený keř s kožovitými listy, který vhodně doplňuje vřesoviště, ale i porosty, které tvoří azalky. Další v našich zahradách nepříliš častou rostlinou je zvonečník klásnatý. Z koryta ještě vyrůstá brusinka americká, jejíž dlouhé šlahouny splývají ze zídky. Zmíněné rostlinné seskupení vhodně doplňuje mohutný čedičový kámen.
NA DVORKU A U STUDÁNKY
Klasickou, ale v tomto případě netradičně pojatou součástí zahrady je dvorek. Zeleň na něm zastupuje hortenzie a stříhané buxusy tvoří optické zábradlí. Dvorek obklopuje vřesoviště a malá loučka. Velmi příjemnou komponentou zahrady je voda, která má v tomto případě podobu studánky s živými rybami a vodopádu. Kameny porostlé mechem a kapradí jí vtiskují lesní ráz. Ale jsou zde i rostliny, které patří do kategorie zahradních okrasných rostlin. Jde například o dva druhy japonských javorů – červený a zelený, jehož listí s podzimem rovněž zčervená. Přímo u studánky se zelenají i kopečky medvědí trávy. Pod hustými větvemi ořešáku se pak daří nejen kapradí, ale i barvínku a hostě, rostlinám, které nevyžadují přímé slunce, ale naopak si libují ve stínu.
ŽIVÝ ORGANISMUS
„Kdyby záleželo na mém přání, pořídil bych si velkou zahradu v anglickém stylu,“ svěřuje se Zdeněk, který si život bez zahrady nedovede představit. „Naše zahrada je sice malá, ale od jara do podzimu stačí na ní pobýt půl hodiny a nabijete se. Každý měsíc je jiná, je to živý organismus.“ V době, kdy jsme si o zahradě povídali, ležela na ní téměř půlmetrová vrstva sněhu a majitelé se těšili na jaro. To opět obroste a povyroste živý plot, který tvoří sloupovité buky, a poprvé rozkvetou cibuloviny, které na podzim dali do země.
PhDr. Stanislav Špoula, autor zahrady
Snažil jsem se o vytvoření takzvané pohledové zahrady, jejíž jednotlivé části jsou vlastně obrazy. V této malé zahradě bylo třeba věnovat velkou pozornost i detailům, jinak by vše vedle gigantického ořechu vyhlíželo jako miniatura. Příjemná byla spolupráce s majiteli zahrady, kteří mají na vzhledu zahrady významný podíl.
Kontakt:
www.kamennezahrady.cz
email: info@kamennezahrady.cz
tel.: 602 795 999
Text Alena Vondráková, foto Lubomír Fuxa
Datum vydání: 30. 5. 2021
