Zachraňte vlhký dům (a děti)

V Česku žije přes 370 tisíc dětí v nezdravém domácím prostředí. Nejčastěji ohrožují dětské zdraví plísně, vlhkost a nadměrný hluk. Působení škodlivých plísní je vystaveno téměř 150 tisíc dětí.

Vyplývá to z šetření neziskové organizace RAND a její studie Healthy Homes Barometer z roku 2019. Plísně mají podle odborníků přímou spojitost se vznikem alergií a astmatu, vedou u dětí ke zhoršeným výsledkům ve škole, zameškaným hodinám vyučování a ke snížené schopnosti soustředění.

CO S TÍM?

Vyplatí se důkladná hydroizolace stavební konstrukce, která předejde zdravotním potížím lidí i chátrání stavby. Trvale snížit vlhkost ve zdivu je ovšem náročný úkol, který občas vyžaduje kombinaci několika metod vodorovné (dodatečné) sanace vlhkého zdiva. Jaké metody máte k dispozici?

PŘEHLED METOD

Pokud byly při stavbě zanedbány plošné hydroizolace podlah a svislé izolace, dům začne vlhnout zdola a na řadu přichází vodorovná sanace. Čím dříve k ní přikročíte, tím lépe! Na výběr máte následující metody:

• mechanické (vytvoření prostoru ve spodní konstrukci, do něhož se vloží hydroizolace),
• vzduchové (vysoušení a průběžné odvádění vlhkosti ze zdiva proudem vzduchu),
• elektrofyzikální (odvod vlhkosti pomocí stejnosměrného elektrického proudu),
• chemické (vodorovná injektáž zdiva chemickým roztokem – pod různě velkým tlakem),
• sanace povrchu (ošetření povrchu zdiva sanační omítkou, která umožňuje odvod vlhkosti).

SUTERÉN PŘED A PO SANACI

Samotná sanační omítka by nic nevyřešila, ale jako fi nální úprava po důkladně provedené sanaci je velmi žádoucí. Díky vzduchovým pórům udržuje zdivo dlouhodobě v dobré kondici.

 

MECHANICKÉ METODY

Poměrně drastický, ale osvědčený způsob. Spodní konstrukce zdiva se obnaží, očistí a vytvoří se v ní volný prostor. Jde o radikální mechanický zásah, který lze provádět řetězovou či lanovou pilou (podřezávání zdiva), vrážením ocelových plechů nebo podsekáváním zdiva. Jestliže pro mechanický sanační zásah do zdiva angažujete profesionální firmu vybavenou speciálním zařízením, mělo by vám být odměnou dlouhodobě fungující řešení. Do volného prostoru ve zdivu se pak vloží hydroizolační vrstva, která mechanicky zabraňuje průniku vlhkosti do zdiva. Životnost vkládaných hydroizolačních materiálů je dnes opravdu vysoká. Zásadním způsobem ji může zkrátit jedině opomenutí některého podstatného detailu při realizaci. Jednou z chyb při realizaci svépomocí bývá, že spára proříznutá ve zdivu není následně vyplněna maltou. Injektáž spáry maltou má ovšem zásadní význam: Bez ní začne zdivo sesedat, což se projeví nejprve trhlinami v omítkách, ale často následují výraznější deformace stavby, které se projevují zkřížením dveří a oken.

VZDUCHOVÉ METODY

Tady jde naopak o mírný a přirozený zásah do konstrukce, jehož účinnost ovšem může být omezená. Podstatou je vysoušení a průběžné odvádění vlhkosti ze zdiva proudem vzduchu. Sanace spočívá ve vytvoření prostoru, který u stavebních konstrukcí zasažených vlhkostí umožní dostatečnou cirkulaci vzduchu. Proudící vzduch odvádí vlhkost z konstrukce do ovzduší. Tato metoda se hojně využívá zejména u starších staveb, kde již byly metody odvětrávání vlhkosti z konstrukce použity dříve. V podstatě jde o obnovení porušených, zazděných či ucpaných vzduchových kanálů, které ve stavební konstrukci původně byly nebo měly být. Touto metodou neriskujete vůbec nic a můžete ji kdykoli zopakovat. Zásah je velmi šetrný vůči stavební konstrukci domu. Pokud je však konstrukce již výrazně narušena vlhkostí, bývá zpravidla nutné kombinovat toto mírné řešení s některou další metodou.

ELEKTROOSMÓZA

Jednou z moderních metod, na kterou se názory odborníků různí, je využití principu elektroosmózy: Za působení stejnosměrného elektrického proudu dochází k cílenému pohybu vody v porézním prostředí. Osmóza je pohyb kapaliny polopropustnou membránou. Přesně na tomto principu průchodu kapaliny fungují elektrofyzikální metody sanace vlhkého zdiva. Voda, která má být odvedena, resp. držena mimo kapilární systém zdiva, se vlivem elektrického napětí pohybuje určitým směrem. Celý systém využívá skutečnosti, že se voda při průtoku elektrického proudu pohybuje vždy od kladného pólu k zápornému. Řídicí jednotka napájí soustavu kladných a záporných elektrod, čímž dojde k vysoušení stavební konstrukce s pórovitou strukturou na hodnoty stanovené normou. Dále je zdivo po několik desetiletí udržováno v suchém stavu. Tyto metody se většinou aplikují tam, kde již není možný žádný jiný (přímý) zásah do stavební konstrukce. Nikdy však elektroosmózu nezkoušejte svépomocí! Potíže zde totiž mohou působit elektricky neizolované kovové prvky, jež byly v minulosti vkládány do zdiva (rozvod vody či vytápění, ocelové výztuhy konstrukce apod.). V případě nevhodné aplikace můžete dokonce kovové součásti stavby ohrozit korozí.

CHEMICKÉ METODY

Efektivním prostředkem boje proti vlhkosti stavební konstrukce se může stát rovněž speciální chemický roztok, který se napouští do zdiva. Hydroizolační vrstva se vytváří tím, že do zavlhlého zdiva navrtáte otvory, jimiž postupně napouštíte účinnou látku, která proniká hluboko do pórů, kapilár a trhlin stavební konstrukce. Tuto látku můžete napouštět s různou intenzitou – buď takzvaně beztlakově (jen za působení hydrostatického tlaku), nebo pod zvýšeným tlakem. V obou variantách jde o chemickou injektáž, jejímž výsledkem je zaplnění určité zóny ve zdivu. Tato zóna pak vytvoří clonu, která brání vzlínání vlhkosti ve zdivu, při zvýšeném tlaku dokáže účinně eliminovat i tlakovou vodu. Předností chemické injektáže je možnost řešení detailů přesně podle potřeb (vrty v rozích, koutech, v různých výškových úrovních) a také skutečnost, že ji zpravidla lze průběžně obnovovat. Nová injektáž se přitom provádí opět do původních otvorů ve zdivu, takže ji zpravidla bez potíží zvládnete svépomocí, aniž byste narušili statiku stavby.

SANAČNÍ OMÍTKA

Musíme předeslat, že tady nejde o plnohodnotnou metodu sanace, která by sama o sobě přinesla trvalý efekt. Sanační omítky totiž znamenají zásah pouze do povrchu zdiva. Jde tedy především o finální estetické řešení. Jedině v případě, že již v zárodku podchytíte mírně zavlhlé zdivo, může jít o jediné sanační opatření. U výrazněji zavlhlého a zasoleného zdiva však sanací povrchu neodstraníte příčiny vlhkosti, nýbrž jen oddálíte důsledky jejího působení o 15 až 30 let. Každopádně však platí, že právě kvalitní úprava povrchu zdiva (po uplatnění jakékoli z výše uvedených sanačních metod) napomůže zdraví konstrukce i dlouhodobému vzhledu celé stavby.

VÝZNAM SANAČNÍ OMÍTKY

• Za sanační se označuje taková omítka, která obsahuje více než 25 % vzduchových
  pórů v čerstvé maltě. Ty po vyzrání omítky umožňují transport přebytečné vlhkosti ze zdiva ve formě vodní páry.
  
• Vzduchové póry v omítce plní ještě jednu důležitou funkci: Slouží k ukládání
  stavebně škodlivých solí při jejich krystalizaci (brání zasolování zdiva). Krystalizace solí totiž vytváří tlak, který poškozuje pevnost omítky a její celkový vzhled.
  
• Sanační omítku byste měli aplikovat jako závěrečnou úpravu pokaždé, když
  realizujete některou z metod sanace vlhkého zdiva.

PLÍSNĚ A JEJICH RIZIKA PRO ZDRAVÍ DĚTÍ

• Mezi hlavní příčiny nezdravého bydlení v ČR patří vlhkost a s ní spojený výskyt plísní. Plísním je v českých domácnostech vystaveno každé jedenácté dítě. Celkem žije v bytech s vlhkými zdmi a plísněmi více než 144 tisíc českých dětí.
• Vlhkost ve zdivu způsobuje růst různých mikroorganismů, zejména plísní a bakterií, které výrazně zvyšují riziko vzniku astmatu, atopických ekzémů a alergií.
• Nezdravé bydlení zvyšuje až o čtvrtinu riziko vzniku respiračních onemocnění v dospělosti. Například děti, které žijí ve vlhkých bytech, jsou až sedmkrát náchylnější ke vzniku astmatu.
• Plísně v interiéru mají vliv nejen na zdraví dětí, ale také na jejich studijní výkony a školní absence. Kvůli astmatu, alergiím a onemocněním horních a dolních cest dýchacích zameškají ročně české děti 12 tisíc školních dní.

ZDROJ: HEALTHY HOMES BAROMETER 2019

TEXT: VÍT STRAŇÁK
FOTO: ARCHIV FIREM

Datum vydání: 16. 6. 2020

Edit: Andrea Moudrá