Záchod, toaleta, klozet – jak fungují?
Záchod, toaleta, klozet – nebo jak tomu říkáte, pisoár a bidet: zajímali jste se někdy o to, jak tyto samozřejmé součásti našeho každodenního života fungují nebo vznikají? Stejně jako jakýkoli jiný kus vybavení koupelny představuje výroba těchto zařizovacích předmětů složitý vývoj, který může mít v některých ohledech i úsměvný.
Věděli jste například, že záchodové mísy jsou před uvedením do výroby a následně na trh testovány na určité množství vybraných předmětů, které jimi musí bez potíží projít? Že se provádějí laboratorní testy, které sledují, kolik kapek vody vystříkne mimo mísu při splachování? Nebo že existuje předpis udávající velikost plochy uvnitř mísy, kterou musí voda opláchnout? Normy se liší podle země, kam jsou výrobky dováženy. Než v pohodlí domova usednete tam, kam i králové chodí sami, dějí se skutečně neuvěřitelné věci…
SPLACHOVÁNÍ KULIČEK
Při testech pro různé země se mimo jiné sleduje, kolik útržků toaletního papíru o určité gramáži zvládne toaleta spláchnout jednou dávkou vody. V laboratořích se splachují také tělíska s kovovými kroužky, která zase ukážou, jaké množství vody je třeba k vyčištění sifonu. Při splachování molitanových kuliček (simulujících cigaretové nedopalky) se počítá nejen jejich množství, ale v průsvitném potrubí se rovněž sleduje, kam až docestují.
SMĚS V SÁČCÍCH
Odborníci při zkouškách dokonce napodobují reálná „tělíska“, která v praxi nejčastěji v klozetu končí. Malé sáčky naplněné hnědou potravinovou směsí odpovídají reálné předloze i tvarem, jsou malé a oválné. I na nich se sleduje, kolik, jak účinně a jak daleko jich odnese proud vody na jedno spláchnutí.
POČÍTÁNÍ KAPEK
Normy také udávají počet kapek, které mohou při spláchnutí skončit mimo vnitřní otvor toalety. Test se obvykle provádí pomocí kartonu s kopií otvoru na záchodové míse – kapky, které skončí na něm, se snadno spočítají. Další zkoušky ověřují, jak velkou plochu normou požadované množství vody při spláchnutí omyje. Například tak, že se vnitřní prostor mísy vysype pilinami a sleduje se, kolik jich po spláchnutí zůstane na svém místě.
ODOLNOST
Klozety, ale také bidety jsou testovány na speciálních strojích na nosnost 400 kg. Tepelné zkoušky pak zajišťují odolnost proti vysokým teplotám – to kdybyste chtěli do záchodu lít třeba vodu z uvařených brambor, musí vydržet. Pečlivě se ověřuje i odolnost glazury, respektive nasákavost keramického střepu.
SYSTÉM SPLACHOVÁNÍ
Pro výběr klozetu je mimo jiné rozhodující systém oplachování – může mít podobu otevřeného nebo uzavřeného vnitřního kruhu nebo být bezokruhový. Otevřený kruh funguje tak, že voda splachuje především v zadní části mísy a odtud se rozděluje do stran. V přední části může zůstat určitá plocha neopláchnuta. Při uzavřeném okruhu jsou otvůrky, kudy proudí voda, po celém obvodu. Oplachuje se celá plocha, ale nevýhodou je zhoršená údržba a usazování vodního kamene v otvorech. Mísa bez splachovacího okruhu představuje konstrukci bez skrytých dutých prostor, v nichž by se tvořily usazeniny a usazovaly nečistoty.
HLUBOKÉ NEBO PLOCHÉ?
A zkoumali jste někdy, jaký tvar má klozetová mísa uvnitř? Proč je v některé vodorovná plocha a jinde nikoli? Rozdíl spočívá v tak zvaném plochém a hlubokém splachování. U prvního typu má „plošinka“ praktické opodstatnění – tento typ klozetových mis nachází uplatnění v nemocnicích, neboť umožňuje kontrolovat to, co v míse končí.
JAK NA BIDET?
Pokud máte bidet, používáte ho správně? Zatímco na záchodové míse se usedá zády ke stěně, u bidetu je správná pozice opačná – ke stěně čelem. Tento zařizovací předmět určitě umístěte do blízkosti toalety, abyste si zbytečně nezkomplikovali jeho používání. Mezi klozetem a bidetem by však měl být přibližně 50 centimetrů široký volný prostor.
Foto: archiv firem
Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 10. 10. 2016