Za okny les, uvnitř všechno jinak

Zdařilou rekonstrukcí panelového bytu se vykouzlila jedna ložnice navíc a vzniklo pohodlné a příjemné bydlení pro maminku s osmiletým synem.

Rekonstruovaný byt v panelovém domě na pražském sídlišti má krásný výhled do přilehlého lesa. „Byt 2+1, který jsem koupila, měl všechny znaky vyžilého panelákového bytu: nepraktickou dispozici, původní umakartové jádro, špatné podlahy i dveře. Bylo jasné, že tady se musí začít z gruntu“, vypráví majitelka. To znamenalo především rekonstruovat jádro, ale hlavně prohodit funkci obytných místností. A to všechno s omezeným rozpočtem, který byl k dispozici.

Hlavním úkolem architektky Miroslavy Padruňkové, kterou investorka oslovila, bylo vytvoření racionálního uspořádání bytu; jeho přetvoření tak, aby oba členové domácnosti měli svůj soukromý prostor a větší klid. Druhý požadavek představoval vybudování maximálního množství úložných prostor „Hlavně jsem měla na mysli co největší vestavěnou skříň v předsíni,“ doplňuje investorka. Takovéto zadání ovšem vyžadovalo zasahovat do železobetonových panelů – vytvořit nové dveře a další přesunout. Ale především vybudovat jeden pokoj navíc: bylo třeba získat dvě ložnice a navíc společný obytný prostor. Architektka navrhla tři pokoje, jeden z nich s kuchyňským koutem, z 2+1 se tak stalo malé, chytře vyřešené 3 + kk. Vznikl byt s oddělenými, nesousedícími ložnicemi a příjemným společným obývacím prostorem spojeným s kuchyňským koutem.

PRVNÍ KROK – NÁKLADNÝ, ALE DŮLEŽITÝ

Brzy vyšlo najevo, že se musí vyřešit také vzduchotechnické rozvody. Bytem původně procházela společná šachta; nebylo to už funkční řešení, zůstávaly tu nejen pachy z vaření, ale přenášel se sem i odér ze sousedních bytů. Po osazení novými výkonnými ventilátory není po pachu ani památky a v koupelně (která nemá okno) panuje optimální vzdušná vlhkost bez nadměrného množství par, jejich kondenzace a nebezpečí vzniku plísní.

POKOJE, ŠKATULE, HÝBEJTE SE

V bytě došlo k zásadnímu přesunu funkce místností: z kuchyně se stala ložnice, z pokoje obytný prostor s kuchyňským koutem. Naddimenzovaná kuchyň a nevyhovující umakartové bytové jádro se přeměnily v samostatné WC, koupelnu a také miniložnici, která však majitelce bytu poskytuje klid a soukromí.

V tomto typu panelákového bytu je celkově nepraktická kuchyň. Z ní, hned za kuchyňskou linkou, vedl průchod do umakartového jádra – přes minikoupelnu na WC. Což nebylo ideální ani nejhygieničtější. Koupelna a WC se proti své původní podobě pootočily a posunuly. Po rekonstrukci bytu je nyní umístěn vstup na toaletu i do koupelny pouze z předsíně.

OD PLYNU K ELEKTŘINĚ

Staré elektrorozvody a zásuvky se ukázaly jako nefunkční až nebezpečné. Vše bylo navíc poddimenzováno. Vzhledem k tomu, že místo plynového sporáku se do kuchyně nastěhovala indukční varná deska, z bytu úplně zmizel plyn, který majitelka přestala odebírat. Zato se navyšovaly elektrické jističe, přešlo se na potřebné tři fáze.

Vinylová podlaha je do panelových domů ideální. Nejen pro svou trvanlivost, odolnost či pocit tepla od nohou. Zejména s hlučnějšími sousedy se hodí i její zvukově izolační schopnost. Vinyl tlumí a nepřenáší zvuky, jako to někdy dělají plovoucí podlahy.

ZÁSAHY DO PANELŮ

Protože byla vyprojektována předsíň s dlouhou zabudovanou skříní, dveře do dětského pokoje z předsíně byly zaslepeny a navrženy z obývacího prostoru. To ovšem znamenalo zásah do panelů, do nosných konstrukcí domu. Proto bylo třeba získat stavební povolení; změnu stavebních otvorů musel posoudit statik. Kromě dveří do dětského pokoje se posouvaly také dveře z nové kuchyně do ložnice. „Měly být přesně v místě mezi dvěma kuchyňskými bloky, jedním s dřezem, druhým s troubami a lednicí“, vysvětluje architektka a investorka dodává: „S nadsázkou mohu říci, že tyhle dveře se vlastně posunovaly kvůli troubě. Chtěla jsem troubu vyvýšenou, ne pod pracovní deskou. Proto se společně s mikrovlnnou troubou ocitla v bloku nalevo od dveří a jinde už místo na dveře nebylo.“ Vedle stojí lednička a pod sádrokartonem u okna jsou schovány stoupačky topení.

Aby se složitá přestavba zdařila a zejména s přihlédnutím k zásahům do železobetonových panelů, musela se najít zkušená stavební firma. Volba padla na stavebně konzultační společnost MTMCO, která provedla stavební práce a také technický dozor během výstavby.

Skoro utajené dveře a nové niky

Netradičním vchodem, dveřmi přímo uprostřed nové kuchyňské linky, se vchází do ložnice matky. Dveře jsou nenápadné, z některých úhlů přehlédnutelné. Barevně byly totiž sjednoceny s antracitovou barvou kuchyňské linky a opticky s ní splývají.

Aby velké a hmotné kusy nábytku (vestavné skříně, nová kuchyňská linka) opticky nezatěžovaly celkem malý prostor bytu, všechno se schovalo do stavebně připravených nik.

SUPERDŮLEŽITÉ: VÍCE ÚLOŽNÝCH PROSTORŮ

Aby byl nový byt pohodlný a nepřeplněný, bylo třeba vytvořit dostatečné úložné prostory, kterých bylo původně málo. Díky změněné dispozici mohla být v předsíni navržena velká vestavná skříň. Protáhla se na celou délku předsíně, čímž zmizely dveře do synova pokoje; do něj se nyní vchází z obytného prostoru. Nové úložné prostory se podařilo důvtipně zakomponovat také do dětského pokoje a maminčiny ložnice. V dětském pokoji se zvolilo místo na dveře přesně tak, aby se za ně vešla zabudovaná skříň. Na toaletě, v nově vzniklé vestavné skříni s posuvnými dveřmi, našla místo pračka a police na úklidové prostředky. Kuchyňkou linku, koupelnový nábytek a vestavěné skříně vyrobil na míru truhlář.

SJEDNOCENÝ A BAREVNĚ NEUTRÁLNÍ PROSTOR

Systémem zapuštěných nik, které prostupují celý návrh, se podařilo dosáhnout toho, že v celém bytě nic zbytečně nepřekáží, ale naopak na sebe plynule navazuje. „Barevnost bytu a zvolené materiály byly vybrány s ohledem na maximální kompaktnost prostoru a jeho optické zvětšení,“ doplňuje architektka. „Tomu napomohla jednotná vinylová podlahová krytina, neutrální šedo-bílá barevnost doplněná ořechovou dýhou, i bílá barva stěn a dveří zabudovaných skříní. Koupelna a toaleta byly vydlážděny teplým odstínem tmavohnědé dlažby, obklady stěn jsou provedeny matným obkladem v barvě bílé kávy.“

Ing. arch. Miroslava Padruňková

Vystudovala ČVUT Fakultu stavební – obor Architektura a stavitelství. Architektura je pro ni vášní, posláním, ale – jak říká – jsou to současně i velká muka. Než je s nějakou myšlenkou opravdu spokojená, stojí to hodně úsilí. O to je ale spokojenější, když se dílo vydaří. Baví ji i psychologická stránka věci – je přesvědčená, že aby návrh dobře fungoval, je třeba se s klientem napojit na stejnou vlnu a vcítit se do jeho pocitů, přání, ale také obav.

Ocenění: zvláštní cena v soutěži Porotherm Dům 2015, společně s Ing. arch. Janem Fiedlerem

Datum vydání: 5. 11. 2015

Edit: Alena Gembalová