Z louže pod okap? Ne, pod střechu!

Kvalitní krytina a pečlivě vyřešená skladba podstřešních vrstev – to je základní recept na tepelnou nestálost, riziko zatékání a zvýšený hluk v obytném podkroví.

 

Zcela zásadní význam pro dlouhodobé fungování šikmé střechy mají dvě věci: přirozené proudění vzduchu a správný průchod vlhkosti. Protože splnění těchto požadavků není jednoduché, při rekonstrukci podkroví se rozhodně obraťte na odbornou profesionální firmu. Pokud působí v oboru alespoň pět let a může se prokázat věrohodnými referencemi, pak je pravděpodobné, že realizace dopadne dobře.

 

PROTI VLHKOSTI

Hydroizolace čili prodyšná ochranapřed vodou a dalšími klimatickými vlivy – to je základ, bez něhož by žádná střecha ani půdní prostor pod ní nemohly fungovat. Co je nejpodstatnější? Docílit rovnováhy dvou prvků: aby voda nepronikala dovnitř a zároveň se mohla odpařovat vlhkost z interiéru. Hydroizolační vrstva může být umístěna buď na vnějším povrchu konstrukce, nebo uprostřed střešního souvrství s tím, že je kryta dalšími těžkými vrstvami. Vždy má charakter naprosto vodotěsného povlaku, který je stejně vodotěsně napojen na veškeré okraje vnější (atiky, římsy) i vnitřní (vtoky, komíny, potrubí, střešní světlíky). Proto se hydroizolační vrstva, pokud je umístěna na vnějším povrchu střešní ho pláště, nazývá povlakovou krytinou. Pojistná hydroizolační fólie by měla splňovat především nepropustnost, mrazuvzdornost a odpovídající vzduchovou propustnost, která ovlivňuje prostup vodní páry.

 

CHYBY AMATÉRŮ

Kdo šetří a vsadí raději na „Frantu od vedle“ než na profesionální firmu, může se dopustit řady chyb. Tou nejzásadnější chybou, která má zcela fatální důsledky, je ovšem záměna difuzní a parotěsné fólie. Jejím důsledkem je převrácený tepelněvlhkostní režim ve střešním plášti: V místě, kde je uložena tepelná izolace, dochází ke srážení a hromadění vodní páry, která měla být odváděna ven. Je pochopitelné, že účinnost tepelněizolační vrstvy to zcela znehodnotí, ale navíc to zásadně naruší celou střešní konstrukci.

PROTI HORKU I ZIMĚ

Jestliže je šikmá střecha špatně zateplená, znamená to pro vás podstatně víc komplikací než jen vysoký účet zatopení. Především se podkroví stává prakticky neobyvatelným v letním období, protože střecha se rozpálí tak, že horko z interiéru už nedokážete vyvětrat. V podkroví více než kdekoli jinde platí, že kvalitní tepelná izolace je nutnou ochranou před zimou i horkem. Naštěstí však dnes máte opravdu bohatý výběr tepelných izolací, které se hodí pro střešní plášť rodinných či bytových domů. Z těch základních jmenujme polystyreny (EPS a XPS), pěnové či deskové izolace z polyuretanu (PUR) nebo polyisokyanurátu (PIR), minerální izolace (kamenná vlna, skelná vata) a celou řadu přírodních izolací (celulóza, sláma, konopí).

PROTI Všem

Spojit hydroizolaci a tepelnou izolaci do jednoho univerzálního, plně funkčního celku – je to jen scifi, nebo dosažitelný ideál? Šikmá střecha samozřejmě musí tvořit plně funkční souvrství. Izolovat ji lze pod krokvemi, mezi krokvemi i nad krokvemi, ale populární jsou dnes hlavně nadkrokevní systémy. Proč? Jednak představují nejjednodušší řešení pro rekonstrukce, jednak tvoří izolační vrstvu blíže vnějšímu okraji střechy. Právě tato skutečnost se zdá být pro jejich účinnost podstatná.

TŘI PŘÍKLADY, ŽE TO JDE

Z polystyrenových izolací zmiňme univerzální nadkrokevní systém Thermodach (vznikl v Německu v roce 1968, u nás se prodává od roku 1994 pod obchodním názvem Thermo). Původně využíval bílý EPS, dnes spíše kvalitnější šedý EPS. Na střeše plní funkce tepelné i zvukové izolace a pojistné hydroizolace. Z minerálních izolací jmenujme nadkrokevní systém Toprock, který k tepelné i zvukové izolaci využívá kamennou vlnu Superrock. Ta je tvarově stálá a pružná, dobře přilne ke konstrukci, vyplní požadovaný prostor a zamezí vzniku spár. Tím minimalizuje vznik tepelných mostů. Ucelené řešení skladby střešního pláště přináší systém Bramac Cool: Betonová krytina s reflexní povrchovou úpravou STAR odráží sluneční záření, pod ní působí reflexní fólie Clima Plus 2S a nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm. Výsledkem je příjemné klima podkroví s úsporou za vytápění i klimatizaci.

---

SKLADBA STŘECHY JE VĚDA

• Podle typu stavby, sklonu střešní plochy a účelů užití budovy se můžete setkat s různými variantami řešení skladby střešního pláště. Zásadním rozdílem je typ použité podstřešní fólie a dále pak vlastní skladba střechy.
• Základní varianty jsou nezateplená střecha, zateplená střecha dvouplášťová a zateplená střecha tříplášťová.
• Nezateplená střecha (prázdné půdy, haly, garáže): Zde lze použít například difuzní fólii 110 g, která však nesmí za žádných okolností přijít do styku s tepelnou izolací, bedněním či OSB záklopem. Takto realizované střechy nemohou být v budoucnu využívány jako zateplené půdní byty. Pokud něco takového plánujete, je vhodnější místo obyčejné fólie použít rovnou fólii vysocedifuzní (viz dále).
• Zateplená střecha dvouplášťová se hodí pro půdní byty, nástavby panelových domů či rekonstrukce rodinných domů. Pro tento účel můžete použít kontaktní vysocedifuzní fólii 135 g. Ta je určena pro přímý styk s tepelnou izolací či plným bedněním, záklopem a podobně.
• Zateplená střecha tříplášťová obsahuje ve své skladbě dvě větrané vzduchové mezery. Je ideálním řešením pro nízkoenergetické domy nebo střechy s malým spádem. Užívá se zde vysocedifuzní fólie 135–160 g. Ta je určena pro montáž na tepelnou izolaci nebo bednění. Realizace této skladby zajistí dvojitou odvětrávací mezeru v plášti střechy. Příklad na obrázku je střecha s malým spádem a vodotěsným podstřeším. To je zajištěno kontaktní vysocedifuzní fólií, která je podlepena oboustranně lepicí páskou na fólie, a vyššími kontralatěmi (např. 60 x 60 mm), jež jsou podlepeny utěsňovací páskou proti průniku vody do střešní konstrukce v celé délce střechy. Fólie leží na bednění.
• Pro bližší informace se vždy obraťte na výrobce.

www.ruukki.cz

---

Vlastnosti izolačních materiálů

Polystyreny: Expandovaný polystyren (EPS) vzniká chemickou polymerací styrenu. Běžný EPS je bílý, ale kvalitnější je šedý EPS, jehož parametry zlepšuje mříž z jemných grafi tových částic. Ten se hodí i pro energeticky pasivní výstavbu a odolává UV záření, ne však dlouhodobému působení vlhkosti. Proto je ve střeše nutné spojit ho s kvalitní hydroizolací. Extrudovaný polystyren (XPS) má uzavřenou strukturu bez mezer, která vzniká pod vysokým tlakem. Pokud se jeho desky nemusí řezat, mají velkou únosnost, dobrou tepelnou izolaci, minimální nasákavost a odolnost vůči plísním. Hodí se však spíš pro ploché a zelené střechy.

Polyuretany: Pěnový polyuretan (PUR) je sice dražší, ale pro obytné podkroví se hodí. K izolaci střech se používají tvrdé PUR pěny s uzavřenou buněčnou strukturou (lze je využít i na obvodové stěny a interiér). Dají se aplikovat na místě stříkáním nebo litím, ale mohou být dodávány také jako desky či tvarovky. Měkké PUR pěny s otevřenou buněčnou strukturou jsou ideální pro zateplování krovů, ale hodí se i do příček a sendvičových konstrukcí v interiéru. Jsou vzduchotěsné, brání vzniku plísní, zvukově izolují a dokonale eliminují tepelné mosty. Vadí jim dlouhodobé přímé působení UV záření.

Polyisokyanuráty: Izolant na bázi PIR pěny, která má vysokou schopnost omezit prostup tepla konstrukcí. Díky tomu vám ve srovnání s jinými izolacemi stačí podstatně tenčí vrstva materiálu. Desky bývají na obou stranách opatřeny povrchovou úpravou, která odpovídá jejich konkrétní aplikaci. Tuto povrchovou úpravu tvoří speciální textilie a kompozitní fólie, které jsou jádrem desky dokonale spojené již během vlastního výrobního procesu (izolační desky Therma).

Minerální izolace: Mají přírodní základ, který vzniká průmyslovým tavením hornin (čedič, křemen, popř. další sklotvorné příměsi). Výroba není ekologická, ale izolace jsou plně recyklovatelné a za svého provozu vstupní zatížení přírody mnohonásobně vrátí. Ideální jsou právě pro izolaci šikmých střech s obytným podkrovím. Zajistí spolehlivou tepelnou ochranu, akustický komfort, dlouhodobou stálost, vysokou paropropustnost i požární bezpečnost. Nelze je však trvale vystavit vlhku. Dají se realizovat kontaktním způsobem (lepení desek pomocí stěrky), nebo jako provětrávaný systém (vkládání do dřevěného roštu).

Přírodní izolace: Na výběr máte ovčí vlnu a řadu rostlinných produktů (sláma, len, konopí, bavlna, celulóza). Foukané celulózové izolace se v zahraničí osvědčily i v pasivních dřevostavbách. Lehké dřevovláknité desky zase díky vysoké tepelné kapacitě účinně brání přehřívání interiéru v létě. Navíc poslouží i jako pojistná hydroizolace, kročejová izolace nebo podklad pro omítku. Všechny tzv. živé izolace fungují jako piják a dovedou dokonale regulovat vlhkost vzduchu v interiéru. Této unikátní vlastnosti říkáme sorpční schopnost. Jedinou výjimku tvoří sláma, která naopak nesmí zvlhnout! Může mít formu průmyslově vyráběných stavebních ekopanelů nebo klasických balíků slámy. Pro izolační schopnost je klíčová kvalita vysušení a slisování slámy (objemová hmotnost 90–110 kg/m 3 ), použití kolmo na stébla a oddělení od všech zdrojů vlhkosti omítkou či obkladem.

Vakuové izolace: Zvláštní kapitolu tvoří zatím málo prověřené tenké vakuové izolace (Vacupor, OptimR), které mají řádově desetkrát menší tepelnou vodivost než běžné izolace. Proto i v tenké vrstvě dosahují mimořádně vysokého tepelného odporu.

Text: Vít Straňák, foto: archiv firem

 

Datum vydání: 1. 4. 2021

Edit: Andrea Moudrá