Z čeho stavět?

Obvodové stěny tvoří základ domu. Z čeho je postavit? Který materiál je nejlepší? Tak se ptá každý, kdo se chystá stavět nový dům. Na trhu jsou nabízeny nejrozličnější druhy materiálů, od klasických po úplné nováčky. Není proto snadné si vybrat.

Můžeme vás však na samém počátku uklidnit: Ať se jedná o kterýkoli z materiálů nabízených na českém trhu, musí odpovídat normám, tedy splňovat nezbytné požadavky na pevnost, požární odolnost, zdravotní nezávadnost a další stavebně-technické parametry. V podstatě tedy nemůžete prohloupit. Díky mocné ruce trhu se ani ceny materiálů potřebných na nosnou obvodovou konstrukci zásadně neliší. A vzhledem k tomu, že náklady na materiál nosných stěn zpravidla netvoří více než desetinu celkových nákladů na stavbu, je při rozhodování cena tím méně podstatným. Podívejme se spíše na to, v čem se materiály mohou lišit.

 

JAK HLÍDAJÍ TEPLO
Tepelně izolační schopnost obvodového pláště je dnes požadavkem číslo jedna. To je z fyzikálního hlediska v rozporu s tím, že nosná zeď musí mít především dostatečnou pevnost v tlaku. Tyto protichůdné požadavky je možné splnit dvěma způsoby. Buď pevnou nosnou opatřit tepelně izolační vrstvou – vytvořit tak zvanou sendvičovou konstrukci, nebo vyvíjet takové materiály, které budou dostatečně pevné a zároveň dostatečně tepelně izolující. Výhodou prvního způsobu je, že potřebné vlastnosti obvodové stěny je možné přesně „dávkovat“ skladbou vrstev, volbou jednotlivých materiálů a jejich tloušťky. Díky velmi kvalitní izolaci dosahují výborných tepelně izolačních vlastností při poměrně malé tloušťce stěny. Tím se získá více užitného prostoru. Nevýhodou je, že různé materiály, ze kterých je stěna složena, mají různé vlastnosti, různě stárnou, jsou různě prodyšné. Sendvičové konstrukce jsou ohroženy vlhkostí, která v důsledku chyby v návrhu nebo při realizaci bude pronikat do konstrukce, kondenzovat a působit problémy, destrukci, hnilobu, plísně… Navíc je zde i subjektivní hledisko – mnohým představa domu obaleného izolací nedělá dobře. Výrobci proto vyvíjejí materiály, které zvládnou oboje a umožňují návrat ke klasickému jednovrstvému zdění i energeticky úsporných domů. Kromě jednoduchosti realizace je výhodou homogenní stěna. Díky tomu, že zeď netvoří více vrstev z různých materiálů, se snižuje riziko poruch. Klasické materiály jako keramické zdivo i beton jsou různými způsoby upravovány tak, aby získaly vynikající tepelně-izolační vlastnosti samy o sobě, nebo je do tvarovek integrována tepelná izolace. Špičkové výrobky dokáží i při jednovrstvém zdění dosáhnout parametrů pasivních domů.

 

CIHELNÉ BROUŠENÉ BLOKY
Pálená hlína je přírodní stavební materiál prověřený tisíci lety užívání. Výhodou cihelných bloků je komplexnost všech potřebných vlastností vyžadovaných od obvodového zdiva. Výhodou je možnost dosáhnout požadovaných tepelně izolačních vlastností nejen pomocí dodatečné tepelné izolace, ale i při jednovrstvém zdění. Z bloků s integrovanou tepelnou izolací je možné postavit i pasivní dům. Vyznačují se výbornou akumulační schopností a nízkým difuzním odporem, tedy snadným prostupem vodních par i z interiéru. Broušené a termoizolační zdivo díky tenkým spárám snižuje na minimum vznik tepelných mostů a nevýhody „mokrých“ stavebních procesů. Jedinou známou slabinou cihelných bloků je jejich křehkost.

ZTRACENÉ BEDNĚNÍ
Podstatou systému ztraceného bednění je vytvoření trvale zabudovaného bednění pro nosnou betonovou výplň stěn a stropů. Základem jsou tvárnice, které se spojují na sucho a vylévají betonovou směsí. Vlastnosti materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, spoluvytvářejí konečné vlastnosti konstrukce – stěny, základu či stropu. Mohou být vyrobeny z materiálů s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi, nebo přímo ve výrobě doplněny vrstvou izolace. Nejčastěji se využívá dřevocementu, mohou však být ze samotné tepelné izolace – polystyrenu. Vytvoří kompaktní stěnu bez tepelných mostů. Betonové se využívají pro stavbu základů.

JAK AKUMULUJÍ TEPLO
Některé materiály (cihly, beton, pórobeton), mají schopnost nahromadit v sobě teplo a postupně ho pak uvolňovat zpět do prostoru, teplota v místnosti se tedy po vypnutí či vyhasnutí zdroje tepla snižuje jen zvolna. U materiálů, které tuto schopnost nemají, dům velmi rychle prochladne, například u dřevostaveb. Ale platí to i naopak, po zatopení je v místnosti rychle teplo, protože nevyhříváme nejdříve zdi. Co je tedy vhodnější, úspornější, příjemnější? Na to se odpovědi různí, hodně záleží na způsobu života rodiny. Dům schopný akumulace více vyhoví tam, kde se bydlí nepřetržitě, druhý může být vhodný pro rodinu, která se schází až večer a dům je přes den prázdný. V dobře zateplených a utěsněných domech s nízkou potřebou tepla na vytápění, tedy které rychle vytopíme, klesá i význam akumulační schopnosti stěn. Stěny však neakumulují jen teplo, ale také chlad, proto bývá ve zděných budovách příjemně i v létě. I u lehkých konstrukcí je však možné najít kompromis – doplnit dům s menší tepelnou kapacitou o akumulační prvek, stěnu, podlahu… A také zde záleží na našich osobních zkušenostech a zvyklostech. U nás jsme zvyklí na domy schopné akumulovat teplo, ale například ve Francii preferují rychlé vyhřátí domu po příchodu a přes den ho nevytápět.

 

 

 

 

VÁPENOPÍSKOVÉ CIHLY
Vápenopískové cihly se vyznačují vysokou pevností, proto se v současné době často využívají ke stavbě pasivních domů. Štíhlá nosná zeď se opatří jakoukoliv tloušťkou dodatečné izolace. Pevnost je mimo jiné výhodou snadného zavěšování zařizovacích předmětů, například kuchyňské linky. Výhodou je i vysoká akumulační a akustická schopnost. Je možné je využít i jako pohledové zdivo. Vyrábějí se pouze z přírodních materiálů: z vápna, písku a vody.

PÓROBETON
Hlavní výhodou pórobetonu je jeho snadná opracovatelnost, která ho favorizuje pro stavbusvépomocí, nízká hmotnost pak pro zděné nástavby. Díky snadné tvarovatelnosti vzniká minimum odpadu. Drážkování elektroinstalace nenaruší homogenitu a pevnost stěny, nevytvoří tepelné mosty. Pórobeton dosahuje výborných tepelně-izolačních vlastností i při jednovrstvém zdění, tedy bez zateplení, s minimem tepelných mostů, a to při poměrně malé tloušťce stěny. Bílý pórobeton má jako hlavní složku přírodní křemičitý písek, kdežto v případě šedého pórobetonu se tento nahrazuje elektrárenským popílkem, což je druhotná surovina vznikající při spalování hnědého uhlí v tepelných elektrárnách.

JAK RYCHLE SE STAVÍ
Rychlost je v současné době velmi důležitým kritériem výběru. Nejen proto, že chceme brzy bydlet, ale protože většinou máme vázané peněžní prostředky v hypotékách, potřebujeme co nejdříve přestat platit nájem v současném bydlišti, zkrátka potřebujeme se zbavit všech nadbytečných výdajů. V rychlosti vítězí montované domy, nejčastěji dřevostavby, kde se valná část stavební přípravy přesouvá do výrobních hal, na staveništi pak může hrubá stavba vyrůst během několika dnů. Avšak v rychlosti výstavby nezůstávají příliš pozadu ani zdicí materiály. Výstavba zděných domů, ať z keramiky, pórobetonu či ostatních zdicích materiálů, se zrychlila díky přesnosti jednotlivých prvků a jejich komplexnosti. Výrobci nabízejí ucelené systémy, ze kterých lze poskládat dům doslova jako stavebnici. Omezuje se i použití mokrých procesů, přesnost dovoluje zdít jen tenkou vrstvu malty nebo se používají speciální lepidla. Díky tomu i hrubou zděnou stavbu můžeme mít hotovou v řádu týdnů, dokonce i dnů. Dřevostavby, které využívají jen suchých procesů výstavby, je možné stavět i přes zimu. Ani u zděných staveb se však nemusí práce zastavit, jen je třeba hrubou stavbu před zimou uzavřít – položit střešní krytinu a instalovat okna a dveře. Pak je možné pokračovat vnitřními pracemi. Toto načasování stavbě prospěje. Dříve bylo nutné nechat zděnou stavbu vymrznout, protože stavební konstrukce obsahovaly po dokončení hrubé stavby velké množství vody a potřebovaly nejen vyschnout, ale právě i vymrznout. Dnes není vymrznutí zcela nutné, je však třeba, aby měla stavba dostatek času na vyschnutí, dotvarování materiálů a dosednutí všech konstrukcí. Předejde se tak tvorbě trhlin v omítkách. Pokud jí tento čas dopřejeme v zimě, bude to jen k dobrému. V zimě totiž vzniká v materiálech větší pnutí, a jsou tedy vystaveny větší zátěži. Máme tak téměř jistotu, že už dále nebudou trhliny vznikat, a můžeme dům směle omítnout. Jak vidno, na rychlost stavby nemá hrubá stavba domu takový vliv jako dokončovací práce a budování základů. Ty jsou obdobné, ať stavíme z čehokoliv. A jak jsme zmínili, ani náklady na nosné zdi se příliš neliší, navíc v ceně celé stavby nehrají velkou roli. Můžeme si tak dovolit vybírat především podle toho, co je nám blízké, a také podle výše naznačených rozdílných vlastností stavebních systémů.

 

 

 

DŘEVOSTAVBY
Jsou představitelem domů s malou akumulační schopností. Montované dřevostavby pak favoritem v rychlosti výstavby. Vzhledem k sendvičové konstrukci umožňují přesně nadefinovat tepelně izolační vlastnosti, včetně parametrů pro dům pasivní. Výhodou je menší tloušťka stěny, nevýhodou nižší odolnost vůči vodě i nižší neprůzvučnost.

 

BETONOVÉ TVÁRNICE
Pevné zdivo z liaporbetonu nebo z mezerovitého betonu s integrovanou vložkou z polystyrenu zajistí pevnou zeď s vysokým tepelným odporem a tepelnou akumulací. Vyznačuje se především vysokou únosností zdiva, akumulační schopností, nízkou nasákavostí a akustickou neprůzvučností. Umožňuje výstavbu bez dodatečné tepelné izolace, určitou nevýhodou je menší přesnost zdění.

 

 

 

 

 

Uložit

Datum vydání: 3. 5. 2015

Edit: Miloslava Perglová