Z čeho budeme stavět
Většina investorů si za život postaví pouze jeden rodinný dům. A to nejen proto, že se jedná o finančně, časově, organizátorsky i v jiných směrech náročnou záležitost. K rodinnému domu si většinou vytvoříme i pevný vztah. To, zda nám bude dobře sloužit, záleží na správně volbě materiálů, jejich využití a vzájemné kombinaci.
Objekt, který by měl jedné, ale i několika generacím poskytovat útulné a pohodlné zázemí – domov, musí splňovat celou řadu požadavků. Zdaleka nestačí zajímavý architektonický styl a promyšlená dispozice. První důležité rozhodnutí, které musí každý investor provést, je volba stavební technologie, materiálu, z něhož budou postaveny obvodové zdi domu. Jde o důležitý krok, na kterém do značné míry záleží naše spokojenost s novým domem nebo nejrůznější problémy, které nám naopak budou život v něm znepříjemňovat.
TĚŽKÉ ROZHODOVÁNÍ
Každý rodinný dům musí splňovat současné náročné požadavky na pevnost, tepelně a zvukově izolační vlastnosti, zdravotní nezávadnost, protipožární vlastnosti, životnost a další a další technické parametry. Od situace každé rodiny se pak odvíjejí i požadavky na náklady, pracnost a s ní spojenou rychlost výstavby. Do jaké míry tyto požadavky stavební materiály naplní, záleží především na jejich správné volbě. Nabídka stavebních technologií, kterou mohou být postaveny obvodové zdi domu, je opravdu bohatá. Naštěstí každý materiál na našem trhu musí splňovat nezbytné stavebně technické parametry, jako pevnost, požární odolnost, zdravotní nezávadnost… V podstatě tedy nemůžeme prohloupit, měli bychom vždy nakoupit normám odpovídající certifikovaný materiál. Získat přehled o soudobých stavebních technologiích je pro investora-laika většinou v omezeném čase, který má k dispozici, nezvládnutelné. Takže je většina investorů ovlivněna především reklamami, což není nejlepší. Zkusme se alespoň zamyslet, na co se při volbě materiálu na obvodové zdi soustředit především.
NA CO SE SOUSTŘEDIT
Jak vyplývá z předchozího odstavce, k požadavkům na nový dům již nepatří pouze hezký styl a vysoký komfort bydlení. Ze všech uvedených kritérií stojí v současnosti v popředí zájmu úspora energie. Je to pochopitelné, neboť ceny energií používaných k vytápění objektů stále stoupají, a proto nikdo nemá zájem pouštět vyprodukované teplo komínem, respektive zdivem s nedostatečnými tepelně technickými vlastnostmi. A nejen to: Podle směrnice Evropské unie by se od roku 2020 měly stavět domy s téměř nulovou spotřebou energie. Problém spočívá v tom, že od materiálu pro obvodové stěny vyžadujeme, aby měl dostatečnou pevnost, a zároveň byl dobrým izolantem, což jsou vlastnosti, které si víceméně protiřečí: Pevnost klesá s izolační schopností materiálu, je-li materiál pevný, nebývá lehký. Řešením je spojit síly dohromady, tedy kombinovat materiály tak, aby se využily příznivé vlastnosti každého z nich. V zásadě jde v prvé řadě o to skloubit pevnost a potřebný tepelný odpor. Jak tedy dosáhnout toho, aby byla stavební konstrukce dostatečně pevná a zároveň příznivě ovlivňovala spotřebu energie při vytápění i větrání?
V čem se názory různí
Akumulační schopnosti materiálů se značně liší, což však není na škodu, neboť se v tomto směru rozcházejí i názory lidí: Je výhodnější, když se dům se rychle vytopí, ale brzy zase vychladne, jak to známe ze dřevostaveb, nebo naopak když si sice musíme počkat delší dobu, než se zdi prohřejí, ale jen tak nevychladnou? Odpovědi na tuto otázku se různí. Záleží na mnoha faktorech, čemu dáváme přednost, způsobu života a vytápění… Navíc se nám nabízí možnost kompromisů. Například u dřevostaveb, které disponují nižší jímavostí stěn, ji lze zvýšit dodáním akumulačních prvků. Mohou mít podobu například mazaniny v podlahách na izolační podložce, vyzdívané vnitřní příčky z klasických zdicích materiálů s velkou objemovou hmotností, schodiště z vhodných materiálů, betonového stropu u domů s více než jedním podlažím…
DVĚ HLAVNÍ VARIANTY
Existují dvě hlavní možnosti jak zlepšit tepelně izolační vlastnosti obvodového zdiva: Za prvé vytvořit takzvanou sendvičovou konstrukci, to znamená opatřit pevnou nosnou zeď tepelnou izolací. Druhou možností je zlepšovat tepelně izolační vlastnosti samotných nosných materiálů, povětšinou zdicích prvků, tak, aby bylo dosaženo potřebných parametrů jen při jednovrstvém zdění, tedy bez dodatečné tepelné izolace. Kterou cestu zvolit? Nelze jednoznačně říci, která ze dvou nejčastěji používaných metod je efektivnější. Jak to obvykle bývá, každá má své přednosti a naopak slabší stránky. V sendvičových konstrukcích se obvodová zeď vytváří z různých materiálů, které zajišťují obvodovým zdem žádoucí vlastnosti. Zeď z cihelných či vápenopískových kvádrů nebo z nejrůznějších forem betonu se opatří potřebnou vrstvou tepelné izolace, další vrstvy, většinou fólie, chrání před pronikáním vlhkosti, větru a podobně. Zvnějšku je pak izolace chráněna omítkou či obkladem. Nejčastější typ sendvičové konstrukce reprezentují dřevostavby, o kterých jsme vás podrobně informovali v předešlém čísle Pěkného bydlení. Výhody sendvičové konstrukce spočívají v tom, že projektant může vlastnosti obvodové stěny přesně „dávkovat“ skladbou vrstev, že díky kvalitní izolaci dosahují výborných tepelně izolačních vlastností při poměrně malé tloušťce stěny a že souvislá plocha izolace odstraňuje tepelné mosty ve zdivu. Naopak nevýhodou je, že tepelné mosty mohou vzniknout při nesprávné nebo nekvalitní realizaci. Vícevrstvé konstrukce jsou na precizní provedení obzvláště citlivé, trhlinami nebo špatnými spoji fólií vniká do konstrukce trvale vlhkost, která zde působí problémy. Nevýhodou také je, že nelze zaručit stejnou odolnost izolačních hmot jako u pevného zdiva, a tedy ani stejnou rychlost stárnutí. Tyto nevýhody plynoucí z různosti materiálů odstraňují technologie jednovrstvého zdění, oblíbené i proto, že se jedná o klasický osvědčený pracovní postup. Díky tomu, že zeď netvoří více vrstev z různých materiálů, se snižuje riziko poruch.
CIHLA STÁLE ŽIVÁ
Pálená hlína je vhodný stavební materiál prověřený tisíci let užívání. Výhodou cihelných bloků je komplexnost všech potřebných vlastností vyžadovaných od obvodového zdiva a dlouhá životnost. Tepelně izolační vlastnosti keramických tvarovek se neustále zlepšují novými technologiemi, buď vytvářením filigránských žebroví, která zadrží více vzduchu jako izolantu a prodlouží cestu teplu, nebo se vyplňují tepelným izolantem. Bloky s integrovanou tepelnou izolací dosahují součinitele prostupu tepla U až 0,11 W/m2K. Je možné postavit z nich nízkoenergetický i pasivní dům bez přídavné tepelné izolace. Jejich výhodou je i výborná akumulační schopnost a průvzdušnost materiálu. Nízký difuzní odpor umožňuje snadný prostup vodních par z interiéru. Nevýhodou může být větší křehkost tvarovek. Přesné broušené tvarovky umožňují větší rychlost a přesnost stavebních prací, termoizolační zdivo spojované tenkou vrstvou malty nebo lepidlem snižuje na minimum vznik tepelných mostů a nevýhody „mokrých“ stavebních procesů.
MNOHOTVÁRNOST BETONU
Beton je materiál svými vlastnostmi přímo předurčený ke stavění. Je pevný a odolný, avšak scházejí mu tepelně izolační schopnosti, ty mu je však možné dodat různými způsoby. Nejznámější a nejvyužívanější je pórobeton, o jehož tepelně izolační schopnosti se stará vzduch v jemných pórech tak dobře, že i z tohoto materiálu je možné stavět pasivní domy bez přídavné izolace. Jeho hlavní výhodou je snadná opracovatelnost, která ho favorizuje pro stavbu svépomocí. Další výhodou je nízká hmotnost, kterou oceníme nejen při manipulaci, ale třeba při volbě materiálu pro nástavby. Tepelně izolační vlastnosti výrobci ještě zlepšují spojením s izolantem. Na trhu se setkáme se dvěma druhy pórobetonu – šedým a bílým. Bílý se vyrábí z přírodních surovin, písku, vápna a vody doplněných cementem. Šedý pórobeton je levnější, protože přírodní písek je nahrazen popílkem, průmyslovým odpadem vzniklým při spalování uhlí. Jeho přesné chemické složení se mění v závislosti na jeho původu a hrozí, že může obsahovat i zdraví nebezpečné látky. Průzkumy z poslední doby prokázaly, že bílý pórobeton není tak citlivý na vlhkost, jak se dlouho tradovalo. Uzavřené póry, které jsou pro tento materiál charakteristické, sotva vyvíjejí kapilární síly. Vodu tedy absorbuje velice pomalu, pomaleji než například keramické tvárnice. Betonové tvárnice se vyrábějí také z liaporbetonu nebo mezerovitého betonu. Jejich tepelně izolační vlastnosti se vylepšují integrovanou vložkou tepelné izolace. Vyznačují se vysokou únosností zdiva a výbornou akumulačními schopností, vysokou akustickou neprůzvučností. Všechny materiály na bázi betonu jsou zajímavé i příznivými cenami.
SENDVIČOVÉ DŘEVOSTAVBY
Montované dřevostavby jsou favoritem v rychlosti výstavby, v možnosti rychle postavit energeticky úsporný až pasivní dům. Jejich sendvičové konstrukce se vytvářejí buď přímo na místě, nebo se mohou montovat z již hotových prefabrikovaných dílů. Předností tohoto způsobu je přesné složení, precizní provedení a urychlení systému výstavby. Hrubá stavba dřevostavby z prefabrikovaných dílů je hotova za několik dní, aniž by hrozily chyby způsobené nekvalitní řemeslnou prací. Vynikajících tepelně izolačních vlastností je dosaženo při malé tloušťce stěny. Tím se lépe využije zastavěná plocha, získá se více užitného prostoru. Dřevostavby nemají schopnost akumulovat teplo, což může, ale nemusí být nevýhodou. Záleží na přístupu k bydlení a způsobu vytápění.
NEŠETŘIT NA KVALITĚ
Stavba rodinného domu pro většinu jeho budoucích majitelů znamená investici, se kterou se formou hypoték vypořádávají ještě řadu let, často desetiletí. Proto je pochopitelné, že se zajímají o cenu stavebních materiálů. Ušetřit za každou cenu na materiálu obvodových zdí není rozumné. Kromě toho, ať se rozhodneme pro kteroukoli ze současných stavebních technologií, na obvodových zdech neušetříme více než řádově několik desítek tisíc, což v poměru k celkovým výdajům není mnoho. Sledovat bychom měli především užitné vlastnosti materiálu a ať se rozhodneme pro klasiku nebo dům postavený některou z nových technologií, neměli bychom zapomenout, že s cenou se pojí kvalita. Z toho důvodu bychom měli volit výhradně certifikovaný materiál.
Datum vydání: 23. 5. 2015