Vše na padesáti metrech

Pro jídelní místo designér zvolil vyšší sezení s jednoduchým stolem, aby gradoval výšku od sedačky přes jídelnu k vysoké lednici. Jako bonus nabízí barová židle jinou perspektivu pohledu na byt.

Atypičnost rekonstruovaných půd může vést k bezradnosti při jejich zařizování. Je proto na místě přizvat si profesionála. Nejde jen o krásu, ale zároveň o co nejlepší využití prostoru. Podívejme se, jak se interiérovému designérovi Ivu Prokelovi podařilo na padesáti čtverečních metrech vytvořit mladistvý byt se všemi potřebnými funkcemi.

Byt v činžovním domě ze čtyřicátých let slouží jako vzorová přestavba půdních prostorů, které postupně rekonstruuje společnost SNEO pro Městskou část Praha 6.

Ve vstupním prostoru je vše, co má být, a v souladu s řešením hlavního prostoru co nejvíce odlehčené – skříň vyrobená na míru zkosenému stropu i stupňovité podlaze, botník, zrcadlo. Volnost podtrhuje věšák z lana zatíženého závažím a opatřeného háčky.

NETŘÍŠTIT PROSTOR
„Hlavním benefi tem tohoto bytu jsou velká ateliérová okna, která vyniknou jen tehdy, zůstane-li prostor otevřený,“ říká Ivo Prokel. Z toho vyplynula i cílová skupina, pro kterou je byt zařízen – mladý pár či singl… „Výhodou bylo, že jsem byl ke spolupráci vyzván v době, kdy se začínal rodit stavební projekt, který jsem měl možnost připomínkovat a dosáhnout toho, aby prostor zůstal působivý a byl přitom maximálně využitelný.“ Příčkami je proto vyčleněna pouze vstupní část, koupelna a komora. Díky tomu nás po vstupu do hlavní obytné místnosti doslova ohromí světlý prostor s vysokými členěnými okny, dodávajícími více než dostatek světla. Okna poskytnou výhled na střechy okolních domů, častěji však bývají zastřená lehkými bílými žaluziemi, které světlo příjemně rozptýlí.

Vysoko položený zkosený prostor je vtipně využit jako skříně, přístup k nim umožňuje posuvný žebřík.

Transparentní japonská stěna zajišťuje ložnici intimitu, přitom dovoluje dennímu světlu přicházet i do pracovny. Celý obytný prostor sjednocuje dubová podlaha.

Tmavá stěna vytváří pozadí pro kuchyň a jídelní místo, sjednocuje je.

NIC NESCHÁZÍ
„Do tohoto prostoru bylo třeba dostat všechny bytové funkce – kuchyň, jídelnu, místo na odpočinek i na spaní, a také pracovnu. Scházet nesměly ani úložné prostory,“ popisuje designér. Jednotlivé funkční sekce jsou nenápadně vymezeny rozmístěním nábytku. Místo pro kuchyň bylo více méně dané tvarem místností a umístěním přívodu vody a odpadu. Na ni navazuje vysoký jídelní stůl s barovými židlemi. Dvě ateliérová okna pak napomáhají pocitovému oddělení obytné odpočinkové části od ložnice, které podtrhuje umístění pohovky, k níž přiléhá stejně vysoká ložnicová komoda. „Obytná část musela navazovat na jídelnu a kuchyň, z čehož vyplynulo umístění postele naproti dveřím, což není ideální. Tuto slabinu jsem řešil dvěma vysokými japonskými stěnami. Jsou natolik transparentní, aby prostor zůstal prosvětlený, přitom však poskytují dostatečnou intimitu.“ V rohu částečně odděleném výčnělkem komína vznikla pracovna, oddělení je zdůrazněné policovou skříní přiléhající ke komínovému tělesu. Také v tomto malém bytě bylo třeba připravit dostatek úložných prostor, aby nemusel být zatížen velkými skříněmi. Nahrazuje je komora vedle koupelny a vtipně řešený těžko využitelný zkosený prostor nad koupelnou a komorou. Designér ho uzavřel dvířky, snadno otevíratelnými na dotyk. Takto vzniklé skříňky skrývají mimo jiné i klimatizaci, jsou přístupné pomocí posuvného teleskopického žebříku, který pojíždí na kolejnici a je možné ho přiblížit nebo oddálit. Takové řešení bylo možné zvolit díky tomu, že byt není určen pro rodiny s dětmi či osoby s pohybovým omezením.

NÁBYTEK NA MÍRU?
Tyto skříně stejně jako všechen další atypický nábytek vyrobila firma Z.K. interiéry z Pazderny u Frýdku-Místku, se kterou Ivo Prokel výhradně spolupracuje, i když se jako v tomto případě jedná o vzdálenou zakázku. Atypické prostory nutně vyžadují i atypický nábytek, hlavně skříně a police, které se přizpůsobí potřebným tvarům a rozměrům, avšak ne všechno je nutné individuálně navrhovat. I vzhledem k omezenému rozpočtu vybral designér mnohé ze zařizovacích předmětů například v IKEA či v internetových obchodech, jako například Designoutlet či Eco-design.

Dlažba prochází celým vstupním prostorem a prochází do koupelny bez prahů a přechodových lišt.

ŠEDÁ A BÍLÁ
Barevně je byt řešen v tónech od bílé po černou. Převládá bílá výmalba a bílé korpusy a dvířka skříněk, s níž kontrastuje sytá šedá stěna a ve stejném tónu deskový obklad stěny kuchyňské linky. „Šikminy jsou krásné a neměly by se zatěžovat nějakou barvou, ponechal jsem je proto bílé. Navíc zde nezůstalo původní trámoví, tedy i trámy jsou obloženy bíle,“ vysvětluje Ivo Prokel. „Mám rád šedou, protože předpokládám, že každý, kdo si zařizuje interiér, přinese množství barevných věcí, nejen cílených doplňků, ale v knihovně má každá kniha jinou barvu, položíte tašku, přehodíte šaty přes židli, mnoho barevného se objeví na kuchyňské lince… Šedá vytváří klidné pozadí tomuto barevnému zmatku, i dřevěná dubová podlaha krásně zazní právě díky šedé. Vždy je možné najít si nějakou barvu, která interiér doladí, tady je to světle tyrkysová.“ A navíc v tomto bytě je nejdůležitější světlo – jak přirozené, tak umělé, které rozehrává hru různých odstínů, rozhodně to není šedobílý byt.

1 – vstup 2 – koupelna 3 – komora 4 – obytný prostor s ložnicí

Mgr. Ivo Prokel
interiérový designér
Absolvent Pedagogické fakulty — katedra výtvarné tvorby na Ostravské univerzitě a Střední uměleckoprůmyslové školy v Brně — ateliér tvorby nábytku a interiéru. Od roku 2004 spolutvůrce pořadu České televize Bydlení je hra. Rostoucí zájem vedl v roce 2009 k založení interiérového studia, v němž spolupracuje s týmem zkušených architektů a designérů a nabízí svůj nezaměnitelný pohled na interiér. Zajišťuje i kompletní realizaci návrhu interiéru v rámci celé České republiky, a to od podlahovin přes výrobu nábytku na míru až po doplnění uměleckými a výtvarnými díly.
Kontakt:
IVO PROKEL
Interiérové design studio
tel.: 739 080 739
www.ivoprokel.cz