V zeleném pokoji
Manželé Michaela a Miroslav si pořídili příjemné bydlení v nízkoenergetickém řadovém domku poblíž Nymburku. K domu patří i zahrada, na kterou se zpočátku velmi těšili. Postupem času, jak se v domě zabydlovali, ale zjistili, že úplně neodpovídá jejich představám…
Samotný dům považují za skvěle vymyšlený a příjemný a jsou rádi, že investovali do nízkoenergetického a ekologického projektu, navíc ještě s vlastní zahradou, ze které se při koupi domu tolik radovali. Během prvních měsíců bydlení v novém ale přišli na to, že je zahrada k pobytu ani moc neláká, že na ni vlastně nechodí tak často, jak si původně mysleli. Oslovili o radu architekty z Atelieru Flera a předestřeli jim své pocity a touhy…
VÍCE SOUKROMÍ I PŘÍRODY
Společně s nimi, konkrétně se zahradní architektkou Annou Chomjakovou, se zamysleli nad tím, proč je stávající zahrada neláká, aby na ní trávili více času. Přišli na to, že je málo odcloněná od sousedních zahrad, od ulice, že je příliš otevřená, chybí v ní přirozená a zarostlá zákoutí i klidný odpočinkový prostor. Zároveň ji chtěli více zabydlet a oživit, například o zabudovanou trampolínu nebo prolézačku s houpačkou pro malého syna a pro sebe o relaxační část se saunou a bazénem s mořskou vodou, dále chtěli najít místo pro rodinné oslavy a letní grilovačky. Chyběly jim i barvy a vůně, nic tu nekvetlo, původní výsadba se omezovala jenom na jehličnaté keře a pár nízkých stromů.
MEZI DOMEM A ZAHRADOU
Architektka jako hlavní prvek přestavby, od kterého se vše odrazilo, navrhla zásadní zvětšení terasy u domu a hlavně výměnu její podlahy – místo dlažby se rozhodla pro hladké modřínové dřevo. Obytné místnosti se tak ještě více propojily se zahradou, rozšířil se prostor těsně u domu a přechod mezi vnitřkem a venkem se krásně zklidnil. Součástí terasy v původní podobě bylo několik mladých platanů. Ty se architektka rozhodla zachovat – stromy krásně dům přistiňují a rozčleňují terasu na dvě pobytové zóny – jídelní a relaxační. Manželům nevadí, že na podzim mají práci s úklidem listí, to přece k domu se zahradou patří.
„Když jsme společně s manželkou nahlas přemýšleli, co je tady pro nás nejdůležitější, došli jsme k tomu, že je to jednoznačně kontakt s přírodou, kameny, stromy, dřevem a trávou, a to všechno jsme tu vlastně měli k dispozici, jen jsme to potřebovali pomoci objevit. Hned ráno, když se probudíme, vidíme velkými okny přímo do zahrady, stačí otevřít dveře a vejít…“ vysvětluje Miroslav.
GEOMETRIE VÝSADBY
Manželé měli přání, aby architekti pojali jejich zahradu jednoduše a až v puristicky čistých liniích. To každý architekt rád slyší – architektka se tedy pustila do práce: zrušila původní záhony ve tvaru vlnovek, které malý prostor zahrady (600 m2) příliš zatěžkávaly a zvolila spíše pravoúhlé tvary výsadeb a záhonů. Ty prostor tvarově zklidnily a krásně zdůraznily přirozenost rostlin. Stávající borovice ponechala, pod nově vysazené listnaté stromy navrhla trvalkové podrosty, které se během pár let nádherně barevně rozkošatí a rozbují, aniž by zahradu zatěžovaly. Zároveň měla na paměti přirozené odclonění zahrady od ulice a sousedních domů, což vyřešila živým habrovým plotem.
V návrhu architektka záměrně umístila bazén stranou, nikoliv přímo před dům – aby se tím nenarušila komunikace interiéru s exteriérem. Architekti ocenili, že majitelé si přáli bazén bez zastřešení, což ještě více přispěje k přirozenému vzhledu zahrady.
Stavba bazénu a sauny se odehraje až za dva roky, manželé chtějí jednotlivé změny uskutečňovat postupně, jednak z důvodů finančních a pak, že si rádi užívají a vychutnávají každý krok postupně, pomalu a v klidu. Mají se prý takhle stále na co těšit…
Ve spolupráci s Atelierem Flera připravila: Mirka Vernerová
Foto: Atelier Flera
Datum vydání: 2. 7. 2019
