Umíte nakupovat LED zdroje?

Asi právem se říká, že budoucnost patří LED světelným zdrojům. Dosahují dostatečného světelného výkonu pro osvětlení místností při vysoké účinnosti, mají široké možnosti při volbě barevného spektra i nového designu svítidel. A některá dokáží plnohodnotně nahradit i klasickou žárovku nebo zářivku. Umíme s nimi však zacházet? Umíme si je správně vybrat?

O tom, co bychom měli vědět, než koupíme LED světelný zdroj, jsme si povídali s inženýrem Antonínem Fuksou, světelným technikem ze společnosti NASLI. Dozvěděli jsme se například, že teplé světlo žárovky není vždy to nejlepší nebo že nakupovat ledky bychom měli chodit s mobilním telefonem se zabudovaným foťákem. Proč? To se dozvíte dále. Svítivé diody, ve zkratce LED, lidově ledky, se během velmi krátké doby vypracovaly z orientačního a dekorativního osvětlení na plnohodnotný zdroj světla. Jsou až patnáctinásobně účinnější než klasické žárovky, neobsahují jedovatou rtuť jako zářivky, mají extrémně dlouhou životnost, rychlý náběh, jsou odolné vůči častému vypínání a zapínání, snadno se regulují, jsou odolné vůči nárazu. Jejich nevýhodou je zatím vyšší pořizovací cena, kterou však budeme vidět v jiném světle, porovnáme-li ji s úsporami za elektrickou energii a životností. Oproti žárovkám mají až padesátinásobnou životnost, oproti kompaktním zářivkám více než pětinásobnou. Ovšem pouze při správném provedení elektroniky a chlazení, což není u mnoha levnějších výrobků splněno. A namísto úspor přijde rozčarování. Zklamání se můžeme dočkat i tehdy, zakoupíme- li si zdroj kvalitní, ale nevhodně ho použijeme. Neprávem pak svalujeme vinu na ledky a nostalgicky vzpomínáme na „staré dobré žárovky“.

NEPOROVNÁVAT JEN PŘÍKON 
U žárovek jsme dosud uvažovali hlavně v intencích kvantity, tedy o jejich příkonu ve wattech. Vzhledem k mnohem vyšší účinnosti ledek i jejich různé kvalitě nemůžeme srovnávat watty, mnohem lepší představu o tom, jak silně bude zdroj svítit, získáme pomocí údaje o světelném toku, který udává kolik viditelného světla vyzáří světelný zdroj do všech směrů. Jednotkou je lumen. Dozvíme se tím, kolik světla za vynaložené watty, potažmo koruny, získáme. Pro srovnání: klasická žárovka 60 W má světelný tok 730 lm, obdobné hodnoty by měla dosáhnout 8–12W LED žárovka podle výkonu lm/W. Avšak ani samo dostatečné množství světla není jistotou, že vyměníme-li klasickou žárovku za ledku, budeme s výsledkem spokojeni. Musíme si dále všímat barvy světla i toho, jak věrně se barvy ve světle nového zdroje zobrazují. Rozdíl může být ve velikosti prostoru, který bude osvětlen, i v našem vnímání vyzařovaného světla. Velmi důležitou roli hraje i to, do jakého svítidla budeme chtít LED žárovku či zářivku umístit. Některé údaje najdeme na obale LED zdroje, jiné bohužel ne. Podívejme se na jednotlivé charakteristiky podrobněji.

 

BARVA SVĚTLA 
Různé zdroje mohou vydávat světlo jiné kvality – barvy, jiného složení barevného spektra. S výrobou žárovek jsme si na dlouhou dobu zvykli jen na jednu barvu – teplou bílou, tedy asi 2800 kelvinů. Nové zdroje, a právě ledky, přinášejí možnost vybrat si barvu světla. Proč bychom měli volit i jiné barvy, když „přece to žluté světlo je tak příjemné“? Všimněme si, že i v přírodě se barevný tón denního světla mění, přes den svítí chladné světlo o takzvané teplotě chromatičnosti asi 6000 K, při západu je teplejší, kolem 2000 K, ráno opět přechází z teplého ve studené. A tento přirozený cyklus působí na náš organismus, na naše biologické hodiny, které ovlivňují činnost našeho organismu. Plné denní světlo nás stimuluje k činnosti, s klesající teplotou chromatičnosti při západu slunce stoupá v organismu hladina melatoninu – hormonu spánku a tělesné regenerace. S rozedněním pak dochází k jeho odbourávání. Tento přirozený cyklus narušujeme dlouhým pobytem v uměle osvětlených místnostech, což na nás má nepříznivé zdravotní a psychické účinky. Správně volená barva umělého zdroje nám je pomůže částečně eliminovat. Teplé světlo výborně poslouží ráno k postupnému přechodu k aktivitě, a večer připraví tělo ke klidnému usnutí a kvalitnímu spánku. Přes den, pro práci, bychom však měli raději využívat světlo neutrální a chladné (mezi 4000 a 6500 K), které motivuje a probouzí k činnosti. Barva světla má vztah i ke kvantitě světla. Teplé totiž vnímáme dobře, i když je ho méně, tak jako při východu a západu slunce, chladné je nám naopak příjemné, jen když je ho hodně, tedy při osvětlenosti alespoň nad 500 luxů. I proto někdy ledky nebo zářivky zbytečně odmítáme, na vině však nemusí být zdroje a barva světla, ale jen jejich nesprávné nadimenzování.

NEZKRESLUJE BARVY? 
Nezapomeňme na další důležitý ukazatel kvality světla – všeobecný index podání barev (Ra), který zjednodušeně řečeno vyjadřuje, jak věrně se zobrazují barvy ve světle daného světelného zdroje ve srovnání s referenčním světlem, které má Ra = 100. V prostorách, kde pobýváme déle, by mělo mít umělé osvětlení Ra aspoň 80, pro garáž či chodbu stačí 70. Pro jemné práce, dlouhodobé soustředění a práci s barvami je dobré vybírat zdroje s indexem podání barev větším než 90. Tento údaj stejně jako teplotu chromatičnosti musejí výrobci uvádět na obalech. Pokud schází, zdroj nekupujte.

SMĚR SVĚTLA 
Z baňky žárovky se světlo šíří de facto všemi směry, brání jen objímka, z možných 360° tak světlo vyzařuje do 300°, na rozdíl od diod, které svítí nejvíce v omezeném úhlu, a do stran méně. Výrobci se snaží o zvětšení vyzařovacího úhlu optickými prvky a prostorovým uspořádáním zdroje. Nejlépe o směru světla z ledky vypovídá údaj o úhlu poloviční svítivosti, který se však zpravidla na obalu zdroje neuvádí. Pokud tam chybí, počítejme maximálně se 140°, jinak by se výrobce nejspíš pochlubil. Často napoví samotný tvar zdroje. Ale hlavně se nebojme zeptat. Ideální by bylo, kdybychom na obalu našli grafi cké znázornění směrů vyzařování ve srovnání se žárovkou. Neznamená to však, že taková LED žárovka je špatná a nemůžeme ji použít, jen musíme počítat s tím, že bude svítit dobře pod sebe, nikoliv do stran. Bude tedy vhodná do stolní lampy nebo do směrového svítidla. Ale například pod plochým stropním svítidlem, určeném pro dvě žárovky proti sobě, bude světla málo, i když ledky budou kvalitní s dostatečným světelným tokem. Obdobně to platí i pro zářivky. Například ve stropních svítidlech, která počítají se zpětným odrazem světla směrem dolů, může tento efekt scházet a plocha pod svítidlem nebude rovnoměrně osvětlena jako předtím zářivkami. Proto hledáme-li náhradu žárovky do svítidla, z něhož se světlo šíří i do stran, hledejme ledku s úhlem poloviční svítivosti co největším, 250° a více, i takové již existují.

Svítivé diody, LED neboli elektroluminiscenční diody (Light Emitting Diode) procházejí rychlým vývojem. Tyto miniaturní čipy přetvářejí elektrický proud přímo na světlo, které vzniká pohybem elektronů v materiálu polovodiče. K orientačnímu a dekorativnímu osvětlení se využívají LED pásky, pro plnohodnotné osvětlení slouží nově vyvinuté výkonnější moduly s vysokou životností i svítivostí, které zajistí jak osvětlení interiérů, tak exteriérové, dokonce i veřejné. Běžně dostupné mají index podání barev Ra kolem 80, nejlepší až 98. Teplota chromatičnosti je v širokém rozsahu.

TVAR SVÍTIDLA 
LED zdroje již dokáží velmi dobře napodobit žárovku i z hlediska rozměru, zpravidla bývají jen o něco delší. Přestože produkují méně tepla ve vztahu ke světelnému výkonu, jsou na teplo velmi citlivé. Pro srovnání: běžná povrchová teplota žárovky je 200 °C, ale pokud se zahřeje povrch ledky na 100 °C, je to její smrt. Proto jsou konstruovány tak, aby bylo teplo neustále odváděno kovovým, keramickým nebo plastovým chladičem. Pohyb vzduchu tímto chladičem jim musí svítidlo umožnit. Pokud ji našroubujeme do hodně uzavřeného svítidla, může se přehřát a zničit, i když klasická žárovka tam fungovala dobře. Svítidlo musí ledce poskytnout buď dostatečný prostor, nebo musí mít průduchy, kudy bude vzduch proudit. Musíme být opatrní i na to, aby delší ledka ze svítidla, které často používáme, nevyčuhovala a neoslňovala. Lidské oko funguje tak, že se naučí vyhýbat místu, které je oslňuje, změní si skenovací obrazec, a ten aplikuje i v jiných situacích. Pak by se mohlo například stát, že přehlédneme auto blížící se ze směru, kterému se naučilo oko vyhýbat z důvodu opakovaného oslnění.

MÍHÁNÍ SVĚTLA 
U některých ledek se můžeme setkat s nepříjemným jevem, míháním světla, tedy periodicky přerušovaným tokem světla. Elektronika kvalitních ledek umí tento jev eliminovat, avšak u levných nekvalitních může být kolísání proudu, tedy světelného toku výrazné, nepříjemné, a může způsobovat i bolesti hlavy nebo nepříznivě ovlivňovat vidění. Stroboskopický jev může zamaskovat či zkreslit pohyb a zapříčinit tak nebezpečné situace. Kupujeme-li ledku, nepohybujeme se a jednotlivé záblesky nám splývají, jako třeba při sledování filmu. Rozdíly v kvalitě proto nepoznáme. Pomoci si můžeme jednoduše tak, že před rozsvíceným zdrojem rychle zamáváme rukou s rozevřenými prsty, uvidíme-li plynulý pohyb, je to v pořádku. Trhavý pohyb s patrnými mezistavy nás upozorní na blikání. Nebo si můžeme pomoci telefonem s fotoaparátem. Podíváme- li se jím do světelného zdroje, uvidíme, jak se obraz periodicky mění, je neklidný nebo na něm mohou být pruhy. V tom případě takový zdroj do místností, kde se dlouhodoběji zdržujeme, nekupujme.

 

 

Uvedené rady platí i pro výběr svítidel, která jsou již přímo navrhovaná pro LED zdroje. Je třeba si všímat všech charakteristik a nesoustředit se jen na krásu svítidla, ale zajímat se, kam a jak svítí. Určitě se vyplatí nechat si udělat návrh od světelného studia, někdy ho může nabídnout i výrobce nebo prodejce. „Myslím, že stále nedoceňujeme význam kvalitního osvětlení a jeho působení na zdraví a psychiku lidí,“ uzavírá Antonín Fuksa.

Ing. Antonín Fuksa 
se zabývá fyziologickými a psychologickými účinky světla, vyvíjí svítidla a světelné zdroje NASLI a navrhuje interiérové osvětlení v Plnospektrálním světelném studiu. 
Kontakt: fuksa@nasli.net

Uložit

Datum vydání: 23. 6. 2015

Edit: Pěkné Bydlení