Typy zahrad

Život bývá často kompromisem a totéž platí i o zahradničení. Jde o rovnováhou mezi tím, co chcete, a tím, co je možné vypěstovat. Stejně jako při navrhování interiéru je i v zahradě možné s použitím různých rostlin a dalších zahradních objektů vytvořit různé druhy prostředí. Musíte si ale vybrat tvar, design a projekt zahrady, který se vám bude líbit, a zároveň se hodí k domu, zapadne do okolí a je vhodný pro pěstování vybraných rostlin.

N ež začnete založení nové zahrady plánovat, položte si pár klíčových otázek. První zní, k  čemu má vaše zahrada sloužit. Pro okrasu, pěkný výhled z okna, k pořádání zahradních slavností? Chcete se na ní s přáteli bavit, grilovat, nebo se honit s dětmi? Máte psa, kočku, nebo se budete věnovat pěstování ovoce a zeleniny? Anebo snad máte speciální zálibu v  pěstování růží, kaktusů nebo skalniček? Obvykle zahrada plní více funkcí najednou, proto se rozhodněte pro takový typ, který bude vyhovovat všem. Druhou zásadní otázkou je, kolik úsilí chcete zahradě věnovat. Je pro vás práce na zahradě antistresovou terapií, nebo nudou? Zvolte si vyhovující míru náročnosti od každodenní péče na straně jedné až po nicnedělání a bezúdržbovou zahradu na straně druhé. Tomu se podřídí typ výsadby, použité rostliny a způsob jejich pěstování. A teď konfrontujte odpovědi na obě základní otázky. Neodporují si, jsou v souladu? Můžete si gratulovat – máte vybraný typ a tím i styl vaší budoucí zahrady. Pokud jste napoprvé neuspěli, dejte si druhé kolo, existuje mnoho variant. Porozhlédněte se s námi po těch základních a nejznámějších.

Zahrada pro okrasu

Okrasná zahrada by měla vypadat pěkně co nejdéle a měla by být krásná při pohledu z chodníku i z okna. Zde se nabízí množství variant od rabat lemujících trávník přes kompletní zrušení trávníku a celoplošnou „venkovskou“ výsadbu protkanou úzkými cestičkami až po formální výsadbu podle pravítka. Ve formální zahradě, někdy nazývané konvenční, je vše symetrické a souměrné. Důraz je kladen hlavně na tvar, přesnost a geometrii. Kompozičně prochází hlavní osa zahrady skrz vchod domu. Osou přitom může být nejen cesta, ale i trávník nebo záhon. Ve větší zahradě může být i více os, které tu hlavní, centrální kříží. Místa jejich protnutí bývají zdůrazněna dekorativní dlažbou, sochou nebo vodotryskem. Kromě pravoúhlých tvarů je možné ve formální zahradě uplatnit i jiné tvary, musí být ale pravidelné a  souměrné. Z materiálů se používá nejčastěji štěrk a opracované kameny. K oblíbeným dekoracím patří mozaiky z cihel nebo oblázků. Voda se zde uplatňuje buď jako klidná a zrcadlící se, nebo v podobě vodotrysků a fontán. Nejznámější formální zahradu najdete ve Versailles. Z výsadby jsou nejdůležitější trávníky a živé ploty. Vysoké živé stěny vymezují prostor a výhled, nízké plůtky lemují záhony a vytvářejí složité vzory. Typické jsou aleje, zapojené koruny stromů dodávají zahradě výšku, opět ohraničují prostor a vedou pohled k ústřednímu ozdobnému prvku na konci, například k soše. Klasická konvence se hodí ke každé zahradě. Nejvíce ale vynikne u starého nebo naopak moderního domu nebo v minimalistické městské zahradě. Výsadba zde bývá velice střídmá, barvy jsou upozaděny. V praxi to znamená, že se zde jednotlivá roční období výrazněji neprojeví, zahrada působí chladně a rozvážně. Jestliže ale do přísné formální zahrady umístíte květinové záhony, celou ji zjemníte.

Formování stálezelených živých plotů a tvarování stromů není tak pracné, jak by se mohlo na první pohled zdát. Řez a střih se však musejí provádět pravidelně a často vyžadují zásah odborníka. Pokud je výsadba doplněna o jednoleté rostliny, stává se rázem na údržbu náročnou. Musí se pravidelně plít, zalévat a hnojit, po sezoně uklidit. Každoroční výměna rostlin navíc není levná. Protipólem formální zahrady je zahrada venkovská. Bohatá výsadba, barevná malebnost, zdánlivá nahodilost a cesta vedoucí od vrátek ke dveřím domu. Tak přesně vypadají typické anglické zahrady. Keře, trvalky a  letničky, kterým je dána volnost v  rozmnožování. Rostliny se pak samy podílejí na výběru místa pro svůj růst a celkové podobě zahrady. Průchod takovou zahradou je spíš těsný, ze všech stran se na vás tlačí hustá výsadba, která se snaží ovládnout i většinu cest. Často jsou zde využívány živé ploty k rozdělení prostoru na jednotlivé partie zahrady, v nichž jsou pomocí výsadby barevně sladěných rostlin vytvořena odlišná prostředí s rozdílnou atmosférou. Kompozice zahrady bývá k hlavní cestě pravoúhle členěná, záhony jednoduchých tvarů však nebývají během sezony kvůli explozi rostlin patrné. Klasickým stavebním materiálem jsou cihly a přírodní kámen. K pokrytí cest se využívá štěrku, protože dovoluje opětovné samovolné vysetí rostlin. K ohraničení zahrady slouží obvykle bílý laťkový plot. K  výsadbě jsou předurčeny především romantické, pestrobarevné a vonné trvalky se zajímavou texturou listů a  bujné popínavky. Spáry mezi dlážděním z  cihel osidlují mechy a  plazivé rostliny. K průchodu do dalších částí zahrady slouží porostlé oblouky a loubí a atmosféru dotvářejí staré kamenné lavičky, dřevěná sedátka s viditelnou patinou, studny nebo pumpy. V zadních částech zahrady se pěstuje ovoce a zelenina, často kombinované s bylinkami a květinami k řezu. Těsná výsadba venkovské zahrady nedá plevelům šanci. Při vhodném výběru trvalek nebude navíc porost po mnoho let potřebovat vaši péči. Trvalky stačí pouze jednou za rok ostříhat. Jelikož v ní ale rostou i letničky, které se samy vysévají, je nutné po skončení sezony odstranit jejich zbytky. Taková zahrada je vhodná pro ty, kteří se o zahradu rádi starají, nejsou ale horlivými příznivci každodenní péče.

Užitková zahrada

Zahrada určená pro pěstování ovoce a zeleniny může mít mnoho podob. Dříve byly záhony se zeleninou schovávány do rohu nebo na okraj pozemku, jako by představovaly něco, za co je třeba se stydět. Dost dobře je možné, že důvody byly i estetického původu. Dnes už však existují i pestrobarevné odrůdy zeleniny, které si s rozkvetlými letničkami v ničem nezadají. Navíc je možné pěstovat vše na jednom záhoně, hlávkové zelí s žíhanými listy vedle plamenky nebo řebříčku. Rovněž pěstování bylinek nemusí být odkázáno na  jedno jediné místo, nejlépe blízko kuchyně, jak se dříve doporučovalo. Řada kořenin a bylin je dekorativní a pěstování s jinými rostlinami běžný záhon nejen oživí, ale i ozdraví. Vůně bylinek totiž odpuzuje mnoho případných škůdců a půvabná směsice rostlin je tak pomáhá regulovat. Užitková zahrada by měla zahrnovat určitě kompost a  kůlnu na  nářadí, případně skleník nebo pařeniště. Jejich umístění závisí na poloze a tvaru pozemku. Kůlnu můžete barevně natřít nebo nechat porůst popínavými rostlinami, kompost ale obvykle nebývá tím, na čem by vaše oko rádo spočinulo. Je ale pro užitkovou zahradu nezbytný, proto na něm nešetřete a vyhraďte mu dostatečný prostor. Užitková zahrada vyžaduje hodně práce – setí, sázení, pletí, zalévání, ochranu před škůdci a nemocemi, kypření a okopávání, hnojení… na údržbu je zkrátka dost náročná, počítejte s tím.

Přírodní zahrada

Milovníci přírody uvítají možnost vytvořit si svou vlastní, soukromou přírodní rezervaci. Jde o zahradu zaměřenou na volně rostoucí porosty a živočichy. Co v této zahradě tedy určitě nenajdete, je posečený trávník. Nahradí jej ale luční porost, křoviny a stromy, jezírko, případně mokřiny. Pro ptáky, hmyz, ježky nebo obojživelníky to bude ráj na zemi. Klíčem k  výsadbě je různorodost. Husté traviny a luční porosty poskytnou útočiště rozličnému hmyzu, jako potrava mu poslouží nektar kvetoucích rostlin vybraných tak, aby pokryly celou sezonu. Hmyzožraví ptáci zase ocení stromy různých velikostí a husté keře vhodné k hnízdění. Zájem ptactva i během zimy udrží rozmanité křoviny s plody. Dbejte na  to, aby vybrané druhy rostlin byly v okolí vaší zahrady běžné, případně dominantní. Jen tak totiž místní živočichy přilákáte. Nezapomeňte ani na určitou otevřenost zahrady směrem k domu, abyste mohli život v ní pozorovat. Zvolíte-li si přírodní zahradu, budete mít nejvíc práce s výběrem rostlin, které pak budou vedle sebe samy spokojeně růst. Pak už jen můžete přihlížet, případně vybrané rostliny jednou za rok ořezat.

Zahrada pro děti

Přívlastkem této zahrady by mohlo být – bezpečná, odolná, veselá, přizpůsobivá a jako stvořená pro hru. Žádné ostré hroty, ani krásné, ale jedovaté rostliny. Platí zde toéž, co v interiéru. Chcete-li být důslední, klesněte na kolena a prolezte si zahradu skrz na skrz. Jen tak objevíte vyčnívající hřebík v plotě, mraveniště nebo houbu v trávě. Děti si rády hrají s balony a náklaďáky, podnikají průzkumy a stavějí si domečky. Nepořizujte si proto speciální, drahé a choulostivé rostliny, ale vysaďte naopak rostliny odolné a rychle regenerující. Vhodné jsou například různé keře a trvalky, které využijete i při hře na schovávanou. Pokud budou přitahovat motýly nebo ptactvo, máte bod navíc. Velkou část zahrady vyhraďte určitě pro trávník. Děti jej potřebují k pohybu. Místem pro něj nešetřete – čím více trávníku, tím méně polámaných rostlin kolem. Od věci není ani speciální záhonek pro děti a jejich pokusy nebo zahradní domeček. Jelikož se výsadba rodinné zahrady skládá hlavně z odolných rostlin, vesměs keřů a trvalek, které vyžadují maximálně jednou za rok sestříhat, největší díl práce připadne na údržbu trávníku. Můžete samozřejmě péči zredukovat jen na pravidelnou letní seč, pokud ale chcete mít pro děti pěkný, svěží a zelený trávník, budete se muset snažit víc. Na jaře začněte vertikutací, pokračujte vyhrabáváním stařiny, mechu a listí, během sezony opakovaně trávník hnojte, zalévejte a odstraňujte plevele a podzim uzavřete opět vyhrabáváním.

Zahrada pro zábavu

I tady se uplatní rozlehlý trávník, po němž se budou procházet hosté, bude se grilovat, stolovat, případně i tancovat. Kolem trávníku vysaďte zajímavé rostliny poskytující soukromí, aby se vaše návštěva nemusela dívat na plot nebo k sousedům. Vybrané rostliny by měly být nejen příjemné na pohled, ale i aromatické. Svou vůni uvolňují totiž hlavně večer, což se na večírku hodí. Řešením mohou být i přenosné rostliny v květináčích. Kromě hlavního posezení je praktické vytvořit i několik dalších konverzačních míst, například lavičku nebo altán. Péče o tuto zahradu spočívá, stejně jako u předchozí, především v  údržbě trávníku a je přímo úměrná jeho vzhledu. Čím více času mu budete věnovat, tím lépe bude vypadat.

Hobby zahrada

Je-li vaším koníčkem pěstování určité skupiny rostlin, například růží, skalniček, rododendronů nebo pivoněk, musíte se zamyslet, jak zahradu naplánovat a vytvořit, aby se nestala pouhým muzeem rostlin. Nejjednodušším řešením bude doplňková výsadba zajišťující barvu, tvar a zajímavý, od hlavní pěstované rostliny odlišný vzhled. Mnoho vášnivých pěstitelů kaktusů nebo orchidejí využívá i skleník. Jeho poloha závisí na orientaci pozemku ke světovým stranám. Nejde sice o příliš atraktivní zahradní objekt, není třeba se však kvůli tomu trápit. Jeho vzhled vylepší nízké keře nebo trvalky vysazené kolem. Údržba této zahrady závisí na požadavcích rostlin, kterým se majitel věnuje. Péče o čajové růže je odlišná od péče o skalničky nebo například o vřesy. Pokud jste si ani teď nevybrali, nezoufejte. Zdaleka jste nevyčerpali všechny možné kombinace, jen jste se porozhlédli. Třeba zrovna vám bude vyhovovat zahrada japonská, středomořská, modernistická…

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Foto: Shutterstock

Datum vydání: 5. 7. 2016

Edit: Pěkné Bydlení