Toskánsko v pražském bytě

Obecně jsme zvyklí na to, že tvorba či rekonstrukce interiérů vzniká ve spolupráci klienta (zadavatele zakázky) s designérem. Jak to ale vypadá, pokud zde není klient se svými požadavky, ale pouze designér, který pojme návrh a konečné vybavení interiéru „do posledního puntíku“ jako samostatný tvůrčí akt?

Na to se pojďme podívat do moderního bytu v Praze-Holešovicích, který se nachází v historickém domě ze 70. let 19. století. Projekt je dílem mladé francouzské architektky Geraldine Savary.

2

1

Propojený prostor obývacího pokoje a kuchyně. Světla na kuchyňské lince byla přivezena z Itálie a samotná linka byla zhotovena na zakázku.

Váš nový projekt designu interiérů se tedy obejde bez klientů?

To je velmi dobrá otázka. Neměla jsem klienta, vymyslela jsem a zavádím novou koncepci tvorby interiérů. Stvořím byt hotový přímo k nastěhování, jako bych dělala umělecké dílo, pak ho prodám. Pokud se do něj lidé zamilují, tak si jej koupí stejně, jako si kupují hotový prsten nebo náramek poté, co byl navržen. Tak jsem to provedla i s předchozím bytem, loftem, který si koupil mladý pracující muž. Pokaždé zhotovuji nový koncept interiéru, který vychází z daného prostoru, jeho dispozičního členění a světla. Byt se prodává kompletně zařízený, s plně vybavenou kuchyní (včetně trouby, chladničky atd.), s dekorativními interiérovými prvky (světla, zrcadla, dveře), a dokonce i postelí s povlečením. Kupující tak získává místo, kam se může přestěhovat hned první den. Abych si byla jistá, že je vše funkční a na svém místě, tak jsem žila v bytě po dobu dvou týdnů a jednoduše jsem si to „odzkoušela“.

„Inspiraci získávám z různých zdrojů – nejen z architektury, ale také z vlastního pětiletého působení v průmyslovém designu. Já osobně mám ráda věci jednoduché a minimalistické, proto velmi obdivuji design japonských architektů a snažím se mu přiblížit, například lampy v chodbě jsem navrhla jako jednoduché obdélníky. Jedním z mých oblíbených japonských architektů je Tadao Ando. Japonci mají prostě dar tvořit malé, a přesto extrémně funkční prostory a věci, nedostatek prostoru pro práci se pro ně stal skutečnou výzvou.“

3

4

VIZITKA BYTU
Architektka: Geraldine Savary
Lokalita: Praha-Holešovice
Datace: dokončeno v červnu 2012
Projekt: tvorba moderního bytu k nastěhování
Rozloha: 40 m2

12

Půdorys bytu a ukázka cirkulace vzduchu a průchodu světla v něm

Designovou zvláštností projektu je prolínání starého a nového světa i designu. Jak jste toho dosáhla?

Chtěla jsem dát bytu šmrnc modernosti při respektování ducha budovy, vdechnout její vnější kouzlo do vnitřního prostoru a zároveň jej pocitově zútulnit. Ráda znovu používám to, co je součástí budovy, a k tomu přidávám moderní prvky, například originální dřevěné dveře z Chefchaouenu v kontrastu se stylovými ocelovými lampami jasných barev, vyrobenými na zakázku. Renovovala jsem také původní dřevěné dveře do koupelny a na WC a ze zbytku dřeva starých dveří jsem zhotovila dokonce police v koupelně. Obnažila jsem původní struktury – cihly v obývacím pokoji a původní dřevěnou podlahu, která by běžně skončila na smetišti. Odhalila jsem historický prvek, tedy původní dveřní oblouk v cihlové stěně v obývacím pokoji, který byl stopou po rozdělení původně většího bytu za éry komunismu a nyní je vstupem do kuchyně a obývacího pokoje. Závěsy a garnýže jsem odstranila, panty a kliky dveří a oken jsem očistila „na dřeň“, čímž vynikla jejich autentičnost. Opět se mi potvrdilo, že původní surové přírodní materiály skutečně mají šarm a jsou mnohem hezčí tak, jak jsou. Všechny tyto detaily vnášejí do moderního celku závan minulosti a ukazují krásu stávajících rysů budovy. Nádech exotiky tomu dodala dvířka šatny pocházející z Maroka.

5

Podlahová svítidla jsou vložena do jedné roviny s novou dřevěnou podlahou.

6

Poetická, otevřená ložnice ve stylu Tisíce a jedné noci.

Textura a hra s ní

„Miluji textury materiálů (dřeva, zdí, kovů atd.) a chtěla jsem zdůraznit jejich funkci i v tomto konkrétním specifickém bytě. Na chodbě jsem použila pruhovanou texturu, která přitahuje oko kolemjdoucího, a lampami jsem pak umocnila barevný přechod, takže máme pocit, jako bychom se procházeli pod klenbou z duhových barev. Ráda chodím na bleší trhy a využívám své nálezy a poznatky v projektech. Jako třeba marocké dveře, které mají také své vlastní kouzlo a historii. Byly samozřejmě ponechány v původním stavu, který ukazuje jejich krásu, texturu, design a strukturu vzorů. Berberové, kteří v Maroku žijí, jsou skutečně velmi malí, a tak musely být dveře nakonec použity jako skříňové do vestavěného prostoru komory.“

Místnosti holešovického bytu s rozlohou 40 m2 jsou dosti malé. Jak se vám podařilo tento prostor otevřít, prosvětlit, provzdušnit a opticky zvětšit?

„Mým záměrem bylo vytvořit propojený funkční (veřejný) prostor se samostatnou ložnicí (soukromý prostor) a proměnit tak byt v místo, ve kterém se bude příjemné žít. Ložnice je umístěna směrem do tichého dvora, obývací pokoj do ulice. Klíčovými pojmy koncepce projektu pro mne byl prostup, proporce, návaznost a rytmus prostoru. Emoce a charakter bytu jsem zdůraznila tvorbou rozmanitých prostředí a struktur s použitím rozličných materiálů, například cihly v koupelně jsou natřeny na bílo a chodba se strukturovanou zdí je zvýrazněna tlumeným světlem v podlaze. Náladu jasně vyjadřuje také čistý vzhled ložnice s průsvitnými bílými závěsy namísto zdi, dodávajícími pocit soukromí, otevřenosti a lehkosti, a obývací pokoj s obnaženými červenými cihlami, které působí industriálním dojmem, a zároveň zachovávají původní strukturu domu a dodávají prostoru teplo. Otevřený prostor na sebe navazuje, chodba funguje jako komín mezi ok- ny na obou stranách (jedním do dvora a dvěma do ulice), takže o větrání je postaráno průvanem. Dolů svítící, rovnoměrně rozmístěné lampy v chodbě a zapuštěná podlahová světla mezi nimi namířená nahoru patří k jedněm z detailů vybalancovaných proporcí bytu. Od vchodových dveří do obývacího pokoje tak vzniká dojem perspektivy – barvy postupují od žluté k oranžové, červené, bílé, šedé a tmavě šedé jako duha a bílé světlo se odráží na různobarevném kovu. Zapuštěné bodovky zvýrazňují světlo a stín na zdi a vytvářejí dojem rytmu.

7

8

Tělo umyvadlového dřezu bylo vytvořeno ze starého dveřního rámu. Bíle natřené cihly pak byly pokryty voděodolným lakem. Koupelnové poličky vznikly v místech vybraných cihel. Zrcadlo designérka nalezla na bleším trhu v Praze.

Rekonstrukce jako samostatný tvůrčí akt designéra. Konečným výsledkem je byt k nastěhování, přidanou hodnotou design ve znamení prolínání starého a nového. Rekonstrukce je moderní, a přitom zdůrazňuje a respektuje minulost bytu. Vyzdvižením původních struktur vytváří dojem útulnosti, klidu, vzdušnosti a světla.

9

Mléčně dřevěný rám, v němž jsou usazeny marocké dveře, byl kvůli maximálnímu kontrastu mezi tmavými starými dveřmi a novou bílou stěnou vykartáčován.

10

Dveřní oblouk je doplněn o barevnou a tvarovou kompozici oranžové stěny se speciální lineární texturou a fialovou boční ploškou.

Objevily se nějaké problémy či překážky během tvorby interiéru? Jak jste prožívala ten to proces?

Nevidím věci jako problémy, jen je třeba si být vědom reálných omezení prostoru. Omezením byla například světelnost prostoru, chtěla jsem využít světlo z obou stran bytu, a tak jsem vytvořila koridor. Jsem šťastná, že jsem dosáhla výsledku, který jsem hledala. Na realizaci projektu jsem spolupracovala se svými řemeslníky, kteří se mnou prováděli celou rekonstrukci od počátečních demolic až po závěrečnou interiérovou podobu a upravili také všechna okna, dveře a cihlové zdi. Opravdu jsem si to užila. Snažili jsme se spolu nacházet možná technická řešení přímo na místě. Věřím, že komunikace je klíčem k řešení věcí, a tak oceňuji možnost pracovat s lidmi, kteří jsou kompetentní a s nimiž máme k sobě vzájemný respekt, protože víme, že každý z nás je odborníkem v určité oblasti a spolu se dostaneme dál. Důkazem toho je i řešení ložnice, která má místo jen pro postel, a přesto působí velmi příjemně a útulně. Moji přátelé ji nazývají ložnice„Tisíce a jedné noci“.

11

Geraldine Savary

se narodila v Deauville v roce 1976. Studovala na texaské univerzitě v Austinu. Zde za studií během let 2002 a 2003 získala profesní zkušenosti v projekční kanceláři. Jako architektka byla zaměstnána u Koetter Kim & Associated, poté se přestěhovala do Bostonu. Zde zodpovídala za budování nového křídla katedry chemie Darthmouth University. V roce 2005 odešla do Prahy, kde pracovala na různých projektech u Martina Roubíka a Josefa Pleskota. Svou vlastní kancelář Geraldine Savary založila v roce 2008. Tvůrčím přístupem vtiskne projektům jedinečnou osobitost vzniklou směsí profesionality a inspirace.

Projekty:
◗ Kraft Foods, návrh nového sídla a obchodu, Francie
◗ Orange, návrh nových technických center, Francie
◗ Volkswagen, návrh nového sídla v Roisy, Francie
◗ Coca-Cola, návrh bufetu, Usine v Grigny, Francie
◗ Manuttan, návrh konferenční místnosti pro nové spolupracovníky, Paříž, Francie
◗ Centre de Gestion de la Maif, Niort, Francie
◗ Showroom Sol’s: Leader du marche des vetementseuropeens, Paříž, Francie
◗ Návrh sedmi vil v Aqaba, Jordán
◗ Stavba sídla pojišťovny Kooperativa ve spolupráci s Josefem Pleskotem, Praha, ČR
◗ Rekonstrukce muzea a hradu v Litomyšli, ČR
◗ Koncepce muzea pro malíře Jiřího Koláře, ČR
◗ Výstava práce Martina Roubíka v Pardubicích, ČR
◗ Renovace apartmánu, Praha, ČR
◗ Stavba nového křídla katedry chemie, Darthmouth University, New Hampshire, USA
◗ Návrh a realizace deseti domů v Austinu, Texas, USA
www.arch.cz/savary

Datum vydání: 14. 11. 2015

Edit: