Topivo, které je BIO

Biopaliva mohou být pevná, kapalná nebo plynná. Zužovat pojem „biopaliva“ jen na paliva kapalná, jež představují náhradu fosilních pohonných hmot v dopravě, je chyba. Vždyť pevná rostlinná biomasa se hojně využívá k vytápění a topit lze i biolihem nebo bioplynem.

Jde o velmi perspektivní zdroje energie. Mezi pevná biopaliva, která jsou plně obnovitelná a slouží jako hlavní zdroj energie pro vytápění, řadíme kusové dřevo, dřevní a rostlinné pelety, dřevní brikety a lesní či zahradní štěpku. Dnes je lze spalovat nejen v kotlech na biomasu, ale také v krbech a kachlových nebo krbových kamnech. Krby a kamna mohou fungovat také na biolíh. Bioplyn se spaluje spíše ve velkém – v bioplynových stanicích. V následujícím přehledu záměrně vynecháváme ryze dopravní biopaliva (bionafta, biobenzin).

1. KUSOVÉ DŘEVO

Kusové dřevo je jedno z nejlevnějších paliv, jehož zdroje jsou při dobrém hospodaření téměř nevyčerpatelné. U moderních kotlů s inteligentní regulací hoření je topení snadné a pohodlné, lze je použít i jako doplňkový zdroj tepla v interiéru. Koupit se dnes dá stejně pohodlně jako uhlí či dřevní pelety, vyžaduje ovšem více práce (štípání, přikládání). Kvalitní dřevo na topení by mělo vysychat zhruba dva roky: Jeho vlhkost má zásadní vliv jak na životnost kotle, tak i na výhřevnost paliva. Při standardní vlhkosti polen je výhřevnost dřeva zhruba 15 MJ/kg, vyšší obsah vody ve dřevě znamená vyšší spotřebu paliva a nižší energetický zisk. Měkké dřevo (z jehličnanů) se hodí pro podpal a rychlé vytopení prostoru, tvrdé dřevo (z listnáčů) vytvoří stabilní a dlouhotrvající žár.

VÝHŘEVNOST PEVNÝCH PALIV

• Kusové dřevo: 15 MJ/kg
• Dřevní pelety: 18 MJ/kg
• Agropelety: 15 MJ/kg
• Dřevní brikety: 17 MJ/kg
• Lesní štěpka: 9–16 MJ/kg (podle obsahu vody)
• Hnědé uhlí prachové: 10–12 MJ/kg (Mostecká pánev kvalitnější než Sokolovská)
• Hnědé uhlí tříděné: 14–17 MJ/kg (Most kvalitnější než Sokolov)
• Černé uhlí prachové: 15–23 MJ/kg (Ostrava kvalitnější než Kladno)
• Černé uhlí energetické: 22–29 MJ/kg (Ostrava kvalitnější než Kladno)
• Koks: 27 MJ/kg
• Uhelné brikety: 23 MJ/kg

2. DŘEVNÍ PELETY

Díky nabídce moderních automatických kotlů a propracované logistice paliva dřevní pelety poskytují komfort a energetickou nezávislost přinejmenším srovnatelné se systémy vytápění na uhlí, zemní plyn či elektřinu. Navíc nabízejí úsporu peněz i energie, ekologicky šetrný provoz a zdravé vnitřní klima. Drobně slisované granule kruhového průřezu (průměr 6 mm, délka 40 mm) mají vyšší výhřevnost než nekvalitní uhlí i kusové dřevo (okolo 18 MJ/kg), vlhkost do 8 %, objemovou hmotnost více než 600 kg/m 3 a nízký obsah popele. Materiál na jejich výrobu tvoří dřevěné piliny a hobliny, které jsou lisovány pod tlakem za vysokých teplot. V peletách nejsou žádná chemická pojiva, těžké kovy ani jiné znečišťující látky, popel z nich lze využít jako ekologické zahradní hnojivo. Prodej v sáčcích po 15 kg. Větší dodávky lze realizovat buď na paletě (cca 1 tuna), nebo speciální cisternou, která pelety nafouká hadicí přímo do vašeho zásobníku. Transport do kotle je plně automatický.

CERTIFIKACE PELET A TOPIDEL

• Mezinárodní certifikace Enplus kontroluje celý proces výroby i přepravy pelet. Tím vám dává jistotu, že vaše pelety byly kvalitně nejen vyrobeny, ale také skladovány a doručeny koncovému zákazníkovi.
• Certifikace zaručuje vyšší kvalitu, ale neznamená žádné náklady pro výrobce ani obchodníky, takže nezvýší cenu.
• Certifikované pelety musí být na sáčku nebo dodacím listu označeny kruhovým logem ENplus s identifikačním číslem. Pro domácí použití lze doporučit pelety ENplus A1.
• Certifikaci topidel (kamna, kotle, tepelná čerpadla či radiátory) provádí Strojírenský zkušební ústav v Brně. Pokud topidlo obstojí, získá značku Certifikovaný výrobek. Certifikát se neuděluje výrobci, ale vždy konkrétnímu produktu.

3. AGROPELETY

Agro pelety se lisují se ze slámy, sena nebo rychle rostoucích bylin (např. šťovík Uteuša) či plodin (řepka olejka), případně ze zbytků po čištění obilnin nebo olejnin. Jejich výhřevnost se liší podle druhu, ale zpravidla je srovnatelná s kusovým dřevem (okolo 15 MJ/kg). Ve srovnání s dřevními peletami je sice výhřevnost o 20 % nižší, ale zato jsou až o 30 % levnější, protože se vyrábějí z rostlinných zbytků. Lze je koupit u dodavatele či místního zemědělce, ale můžete si je lisovat i z vlastních zdrojů. Vyjdou vás velmi levně, mají však vyšší otěr, větší obsah popele a zaberou značný skladovací prostor. Navíc je lze spalovat jen ve specifických automatických kotlech na pelety, které jsou dražší. Můžete na ně ovšem získat kotlíkovou dotaci.

 

PELETY Z ŘEPKY: ANO, ČI NE?

• Jde o klasické lisované granule, nenáročné na transport i skladování. Ve standardním rodinném domku protopíte za topnou sezonu 4 až 5 tun řepkových pelet.
• Výhřevnost pelet je zpravidla větší než u kusového dřeva (cca 16 MJ/kg), hned po dřevě patří k nejlevnějším způsobům vytápění.
• Pořízení topidla na pelety je naopak poměrně nákladné (kotel zhruba 100 000 Kč, krbová kamna 60 000 Kč, peletovací lis pro vlastní výrobu pelet kolem 80 000 Kč). Na některá zařízení však lze získat dotaci.
• Ekologické pěstování řepky bez chemických přípravků k hubení škůdců je náročné, nákladné a v ČR se zatím zkouší jen v několika lokalitách.
• Řepka sama o sobě krajině neškodí, škodí jí průmyslové zemědělství. Prospěla by pestřejší skladba zemědělských ploch: méně nejen řepky, ale také ozimé pšenice a kukuřice. Osvěžení půdy pomůže střídání většího množství plodin na jedné zemědělské ploše.

4. DŘEVNÍ BRIKETY

Ve výhřevnosti jsou dřevní brikety těsně druhé za dřevními peletami (přes 17 MJ/kg). Většinou mají válcový tvar, do něhož se lisují pod tlakem za vysokých teplot. Nejvhodnější jsou větší brikety bez otvorů lisované velkým tlakem. Materiál pro výrobu tvoří piliny, dřevěná drť, štěpka, hobliny, kůra, ale i rostlinné zbytky a další zbytkové suroviny z biomasy. Mají nízkou vlhkost a hodí se do všech typů topidel včetně krbů, kamen a zplyňovacích kotlů. Manipulace s dřevními briketami je čistá a jednoduchá (sáčky po 5 až 10 kusech nebo dodávka na paletách), pohodlné je i skladování. Při hoření mají nízkou popelnatost a dají se libovolně kombinovat s kusovým dřevem. Jsou však dražší a vylučují bezobslužný automatický provoz kotle.

 

5. DŘEVNÍ ŠTĚPKA

Dřevní štěpka je dřevní hmota z lesů, luk a zahrad, která je pomocí strojů zkrácena a nadrcena na částice o délce 1 až 10 cm, má výrazně kolísavou výhřevnost podle obsahu vody (od 9 do 16 MJ/kg). Výhodou je velmi nízká cena a možnost vlastní výroby paliva. Pro rodinné domy, chaty a chalupy, které využívají kotle s malým výkonem, se však nevyplatí. Nejvýhodnější je v centrálních kotelnách (výkon od 100 kW výše), kde lze spalovat i štěpku s vyšší vlhkostí. Ta je ovšem náročná na skladovací prostor a náchylná k zapařování a plísním.

6. BIOLÍH

Biolíh vzniká dokonalým filtrováním biologického alkoholu (etanolu) a pro praktické použití je smíchán s hořkými látkami, aby se zabránilo jeho zneužití. Biolíh je ideální směsí pro domácí vytápění otevřeným ohněm. Krb na biolíh totiž nepotřebuje komín, takže je možné postavit jej kdekoli v interiéru či exteriéru. Intenzitu hoření lze snadno regulovat a oheň se dá kdykoliv zhasnout. Při spalování bioetanolu nevzniká žádný popel, špína ani saze. Umožňuje zcela čistý provoz topidla s živým ohněm a vytváří teplo, které dokáže snadno vyhřát vzduch v průměrné místnosti. I menší biokrb dosahuje výhřevnosti 3 až 4 kW. Pokud objednáváte palivo ve větším množství, můžete je pořídit již za cenu okolo 50 Kč/l. Hodina provozu biokrbu pak vychází přibližně na 20 Kč.

NÁŠ TIP – BIOKRBY
Zdobí a hřejí: I menší biokrb mívá výhřevnost 3–4 kW. Hodina jeho provozu vás přijde jen na 20 Kč.

7. BIOPLYN

Bioplyn vzniká v přírodě i zemědělství, ale také na skládkách odpadu, v čistírnách odpadních vod a v bioplynových stanicích. Jeho převažující složky tvoří metan a oxid uhličitý. Bioplynové systémy představují energetické zdroje s vysoce pozitivním přínosem pro ochranu i tvorbu životního prostředí. Zatím nejsou schopny plně nahradit fosilní paliva, ale na rozdíl od nich mají neomezené perspektivy pro budoucí využití. Pracují jako plně obnovitelné energetické zdroje, které přeměňují a spoluvyužívají solární energii. Nejčastěji je bioplyn využíván ke společné výrobě tepla a elektřiny (kogenerace). Může však sloužit i k samostatné výrobě tepla nebo k pohonu dopravních prostředků.

BUDOUCNOST BIOPALIV MŮŽE BÝT V ŘASÁCH

Vědci společností ExxonMobil a Synthetic Genomics vyvinuli řasy, které dokážou přeměnit CO 2 na tuk využitelný v biopalivech. Nový kmen řas generuje tak pozoruhodné množství energie, že už se dá uvažovat o průmyslové výrobě biopaliva. Vývoj speciálních řas, jež by generovaly potřebné množství tuku, trval již od roku 2009. Výsledkem je řasa, jejíž hmotnost tvoří ze 40 procent tuk (ve srovnání s běžnými řasami více než dvojnásobek). Výroba biopaliva z řas by nebyla na úkor výroby potravin a nespotřebovávala by ornou půdu ani sladkou vodu. Využití se však očekává především v dopravě.
Zdroj: ExxonMobil

Text: Vít Straňák
Foto: se svolením firem Wolf System, Agri Fair, Biopalivo, Fire4Home, HS Flamingo, Biomac, Ráj dřeva, Rupos, Creative Commons, K-produkt, Česká peleta, Vlastní dřevo, WELtec BioPower a Shutterstock

 

Datum vydání: 10. 1. 2024

Edit: Andrea Moudrá