Světlo na konci tunelu
Ne, nebudeme se věnovat tématu odcházení z tohoto světa. Spíše naopak, věnujeme pozornost přicházení, a to denního světla do našich domovů – tunelem začínajícím u střechy a končícím v místnosti, která by jinak zůstala temná. Sice zde můžeme rozsvítit elektrické světlo, ale to není ono. Přirozené světlo má na rozdíl od toho umělého kladný vliv na naše zdraví a tam, kam není možné přivést denní světlo jiným způsobem, pomůže světlovod.
Denní světlo často schází koupelnám, chodbám, schodištím, šatnám či kuchyním a kuchyňským koutům, které jsou mnohdy řešené tak, že u kuchyňské linky stojíme zády k oknu, někdy hodně vzdálenému… I kdybychom v takových místech svítili pouhou hodinu denně, znamená to 365 hodin umělého osvětlení, za které musíme zaplatit. Ale jak jsme řekli, nejde jen o finanční ztráty, jde především o zdraví. Možná si dostatečně neuvědomujeme, jak důležité pro nás denní přirozené světlo je, že vlastně řídí naše biologické hodiny a má vliv na tvorbu serotoninu, látky, která hraje důležitou roli v tom, jak se každodenně cítíme, ne nadarmo se jí říká hormon štěstí.
Nedostatek denního světla proto často stojí za vznikem depresí. A nejde jen o náladu, ale o celou řadu možných obtíží, na jejichž počátku je nedostatek přirozeného osvětlení – od zrakových, přes chronickou únavu, zvýšenou agresivitu až třeba po metabolické poruchy či sníženou imunitu. A v neposlední řadě denní světlo promění vzhled samotného interiéru, doslova ho rozzáří.
Proč tunel?
Jak je možné přivést světlo daleko od okna do nitra domu? Stačí využít fyzikální principy odrazu a přenosu světla. Pokud se světelné paprsky nasměrují do tubusu s vysoce lesklou reflexní vnitřní reflexní plochou, pak se postupnými odrazy dokáží přenést od zdroje na vzdálené místo. O tom, jak účinně se to podaří a jak kvalitní bude světlo na konci tunelu, rozhoduje řada faktorů – vzdálenost, způsob sběru světla na střeše, kvalita předání světla do místnosti, materiály a geometrie systému i samotné provedení. Důležitou roli hraje zvolení vhodného řešení pro konkrétní případ.
Tubus je základ
Kvalita tubusu, respektive jeho vnitřní zrcadlové plochy, je pro světlovod zásadní. Odrazivost kvalitních tubusů dosahuje více než 98 %. Kromě toho je důležitá schopnost vést světlo na určitou vzdálenost, protože s narůstající délkou tubusu dochází ke světelným ztrátám – například na metr délky tubusu s odrazností 98 % je ztráta 6 – 10 %. A neméně důležité je, aby si tubus tyto vlastnosti zachoval po dlouhou dobu, životnost světlovodů by měla být okolo třiceti let.
Ideální je, pokud je tubus přímý, to však není ve většině případů možné. Nutné ohyby zajišťují dodatečná kolena. Každý ohyb však znamená určitou světelnou ztrátu, proto bychom o světlovodu měli uvažovat zejména tam, kde nepotřebujeme více než dva ohyby. Vedle pevných existují i flexibilní – ohebné tubusy, které se snadněji montují, jsou levnější, avšak mají nižší světelný výkon. Lze je proto doporučit jen u jednodušších přenosů světla na krátké vzdálenosti.
A samozřejmě je důležité, jaký zvolit průměr tubusu. Zcela logicky – větší průměr osvětlí větší plochu. S větším průměrem však stoupá i cena. Světlovod o průměru 25 cm prosvětlí za optimálních světelných podmínek místnost o podlahové ploše 10 m2, průměr 35 cm zpravidla vystačí na 15 m2. A samozřejmě záleží na délce tubusu. Ač je technologicky možné instalovat při dobré účinnosti světlovody dlouhé dvacet i více metrů, v rodinném domě bychom měli vystačit se světlovody kratšími, asi do pěti metrů při průměru 25 cm a sedmi metrů při průměru 35 cm.
Vstup do systému
Nástřešní prvek rozhoduje o tom, jak velké množství světla se v průběhu dne do světlovodu dostane, záleží na jeho konstrukci i umístění. Světlo lze sbírat jednoduše jen plochým sklem, výhodou je nenápadný vzhled, podobný střešnímu oknu, musíme však počítat s menší účinností a nutnou údržbou. Účinnější sběr světla zajistí kopule, které se mohou výrazně lišit svou výkonností, záleží na konstrukci a materiálu. Hladké plastové kopule z nepříliš kvalitního plastu zpočátku světlovodům poněkud poškodily pověst, protože jejich světelná propustnost byla nízká a rychle stárly. V současné době jsou vystřídány mnohem kvalitnějšími tvrzenými plasty nebo sodno-draselným sklem. Kopule z těchto materiálů si zachovávají propustnost a mají i samočisticí schopnosti, kvalitní sběr světla je tudíž zajištěn po dlouhou dobu. Moderní systémy dokáží zachytit více světla, nasměrovat do tubusu i sluneční paprsky dopadající pod ostrým úhlem, zachycovat i difuzní rozptýlené světlo v zimních měsících… Výrobci nabízejí světlovody určené k instalaci do šikmých i rovných střech.
Denní lampa
Kdyby byl tubus ukončen obyčejným sklem, byla by místnost osvětlena nestejně, tvořily by se nepříjemné svazky paprsků a stíny. Proto je světlovod na svém konci zakončen difuzérem, který se stará o rovnoměrné rozptýlení světla do místnosti. Účinnost a dobrý rozptyl záleží na použitém materiálu (sklo, akrylát) a konstrukci, například světelný tok mohou transformovat optické čočky. U difuzérů umístěných v obytných místnostech vystupuje do popředí i otázka designu. Některé difuzéry je možné stmívat či zcela uzavřít, což oceníme například v ložnici. Příjemná jsou řešení dva v jednom, kdy je v difuzéru zabudována zářivka nebo žárovka, a odpadne tak nutnost instalace umělého osvětlení poblíž vyústění světlovodu.
Jak vybírat?
S volbou a umístěním světlovodu by měl pomoci odborník, ve hře je mnoho faktorů od lokality, sklonu a orientaci střechy, přes výšku domu až po polohu místnosti a to, k jakému účelu místnost slouží a jak intenzivní světlo je zde třeba. A samozřejmě záleží i na kvalitě a výkonnosti světlovodu. Prověřte, zda jsou uváděné hodnoty o účinnosti certifikovány, v současné době je důležité jejich řešení i z hlediska tepelné izolace. Obracejte se na renomované firmy, které poskytují dostatečně dlouhou záruku, s dobrými referencemi. Nejlépší je zvolit firmu, která může ve svém showroomu předvést instalovaný světlovod nebo umožní návštěvu konkrétní realizace – není nad osobní zkušenost.
Pozor na tepelnou izolaci
Světlovod je nepřímým spojením domu s okolním prostředím. Proto musí jeho začlenění do konstrukce domu řešit i tepelnou izolaci, aby se nestal v zimě tepelným mostem a v létě zase místem, kudy bude do domu vnikat horko. Z toho důvodu je difuzér zpravidla dvojitý, tepelný most nesmí vzniknout ani v místě napojení na střešní konstrukci, veškeré spoje musí být dokonale utěsněny, světlovod může být v celé délce izolovaný. V opačném případě, u nekvalitních produktů a nesprávné instalaci, může docházet ke kondenzaci vodních par a z tubusu vytékat voda, tvořit se mapy kolem výstupu a podobně. O tepelně izolačních vlastnostech informuje součinitel prostupu tepla U, podobně jako u oken.
Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem
Datum vydání: 8. 6. 2018