Střecha a sníh

Přestože hovoříme o globálním oteplování, neměli bychom spoléhat na to, že není potřeba počítat s vydatnou sněhovou nadílkou. Opak je možná pravdou. S klimatickými změnami dochází k extrémním výkyvům počasí a mohutný příval sněhu může překvapit i v nižších polohách.

Za škody způsobené sněhem ze střechy je odpovědný majitel nemovitosti. Je tedy jeho povinností zajistit střechu tak, aby sníh neohrozil kolemjdoucí, či třeba zaparkovaná auta. Ale i tam, kde takové nebezpečí nehrozí, může tíha sněhu značně uškodit i samotné střeše. Jak můžeme těmto nebezpečím předejít?

Na horách je to těžší

Se zatížením domu sněhem je potřeba počítat již v projektu jak novostavby, tak rekonstrukce střechy. Výpočet pro namáhání střechy se odvíjí od nadmořské výšky, zatížení sněhem, působení větru a dalších činitelů. Česká republika je rozdělena na osm klimatických pásem. V prvních čtyřech se průměrné zatížení sněhem pohybuje mezi 14 a 40 cm sněhu, to znamená 56 – 160 kg sněhu na metr čtvereční, na horách – v osmé klimatické oblasti bývá 320 kg/m2 i více.
Nejde však jen o to, co střecha unese. Náročnější klimatické podmínky by měl respektovat i tvar střechy – čím jednodušší, tím lépe. Bohužel, právě na horách se často setkáváme se střechami členitými – s mnoha úžlabími, s mnoha vikýři… Sníh se pak v určitém místě hromadí a znásobují se rizika poškození, trpí krytina a detaily na střeše, jako jsou prostupy, střešní okna, antény i samotné klempířské konstrukce. Členitost střechy nás omezuje i ve výběru střešní krytiny. Jednodušší tvary střech si i na horách mohou dovolit krytiny skládané, u těch složitých je často jediným řešením falcovaný plech, ať zinkový či hliníkový.

Pozor na zateplení

Významný vliv na to, jak se bude chovat sníh na střeše, má i její skladba. Na nezateplené střeše nad neobydlenou půdou bude sníh postupně odtávat po celé ploše. Stejně klidně by měl odtávat i nad obytným podkrovím, ale to se daří jen tehdy, když je správně tepelně izolováno. Tam, kde je zateplená jen část podkroví, nebo je zateplení v některých detailech špatně provedeno, bude se konstrukce střechy nerovnoměrně prohřívat a sníh bude různě odtávat. A může se pak snadno v některé části odtrhnout jeho větší množství a ohrozit chodce či způsobit škodu nejen kolem domu, ale zejména na střeše – strhnout vikýře, antény nebo odvětrání prostupující střechou, poškodit komíny, okapy, polámat tašky v úžlabí…

Zabránit pohybu

Ležící sníh dostatečně únosné střeše nevadí, sněhová homogenní vrstva dokonce působí jako zateplení a může snížit tepelné ztráty domu. To však přestane platit v okamžiku, kdy se v důsledku tání nebo přitížení novým sněhem uvolní velká část sněhu ze střechy. Je proto žádoucí zabránit samovolnému sesuvu sněhu a zajistit, aby postupně slehl a odtával. Proto je nutné již v projektu navrhnout vhodná protisněhová opatření, která berou v úvahu sklon střechy, předpokládané zatížení sněhem, typ střešní konstrukce a typ krytiny. Podmínkou je dobře provedená pojistná hydroizolační vrstva s vodotěsně řešenými detaily.

Protisněhová opatření

Ochrana proti sněhu zahrnuje opatření umisťovaná do plochy střechy – protisněhové háky či speciální protisněhové tašky, které dodávají výrobci střešních krytin. Háky a tašky zabraňují sněhu v pohybu po povrchu střešní krytiny, chrání ji před následky sesuvu zmrzlého sněhu a ledu. Nezabrání však sesuvu nekompaktní sněhové pokrývky, proto se kombinují s dalšími doplňkovými prvky – sněhovými zábranami a sněholamy. V exponovaných oblastech se využívají i sněhové rozražeče, které mohou být rozmístěny jak v ploše, tak plnit doplňkovou funkci.
Aby protisněhová opatření splnila svou funkci, je nutné správně navrhnout a realizovat ucelený systém – kombinaci prvků od hřebene po okap. „Nesprávným řešením je montáž protisněhových háků jen do dolní části střechy, v jedné nebo dvou řadách. Na takto řešených střechách jedoucí sníh bez problémů vytrhá protisněhové prvky, takže napáchá větší škody než tam, kde protisněhová opatření zcela chybí,“ zdůrazňuje Tomáš Zadrobílek, technický poradce ze společnosti HPI-CZ.

Protisněhové háky

Mají za úkol držet sněhovou vrstvu na střeše a zabránit jejímu skluzu. Masa sněhu tak vlivem povětrnostních podmínek a rostoucích teplot odtává postupně shora, sněhová pokrývka se roztrhá na menší části. Pád sněhu pak napáchá menší škody, navíc je lépe chráněn okap. Výhodou háků je možnost montáže i dodatečně na stávající starší krytinu. Konkrétní varianta háku se volí podle typu krytiny. Správná hustota rozmístění háků se standardně pohybuje v rozmezí 1,3 až 2,5 ks/m2.

Liniová opatření

Vodorovné sněhové zábrany zabraňují sesuvu velké masy sněhu či ledu ze střech zejména nad vchody, chodníky, balkony, nebo tam, kde je třeba chránit přilehlý majetek. Jsou tvořeny trubkovými či mřížovými zachytávači, či například háky držícími kulatinu. V náročných podmínkách se používají i ve více řadách. Aby plnily svou funkci dobře, jsou sněholamy oproti hákům podstatně vyšší.

Text: Miloslava Perglová, odborná spolupráce Zdeněk Štofaňak, technik HPI-CZ
Foto: archiv firem

Datum vydání: 5. 2. 2020

Edit: Andrea Moudrá