Stavba domu s nulovou spotřebou energie
Podle Směrnice Evropského parlamentu bychom se do roku 2020 bychom měli naučit stavět rodinné domy s téměř nulovou spotřebou energie. Někomu to možná připadá jako přílišné zasahování do osobních svobod. Podívejme se však na tento cíl ryze prakticky, proč nezačít s úsporami již teď.
Termíny jako ochrana životního prostředí či udržitelný rozvoj se nám sice mohou zdát odtažité, ale možná že si přece jen začínáme stále více uvědomovat, že příroda nevydrží všechno, a že technický pokrok nemůže jít proti přírodě. Na cíl Směrnice snížit energetickou náročnost budov můžeme pohlížet pozitivně, uvědomíme-li si, že se budovy podílejí na celkové spotřebě energie čtyřiceti procenty, třiceti procenty na tvorbě emisí CO2. A zvláště tehdy, když si uvědomíme, že nás nenutí k něčemu, co jde proti nám. Vždyť snaha ušetřit peníze na provoz domu a zdravě bydlet je i naším vlastním zájmem.
PASIVNĚ I AKTIVNĚ
O tom, kolik spotřebuje dům energie na vytápění, rozhoduje kvalita samotné stavby. Běžná novostavba potřebuje ročně 80 – 140 kWh/m2 tepla na vytápění, zatímco nízkoenergetický méně než 50, pasivní méně než 15. K nule se potřebou tepla blíží domy nulové. V nich se požadavek na snížení produkce CO2 realizuje využitím obnovitelných zdrojů. Domy, které jsou vybaveny pouze vlastními energetickými zdroji, a které dokonce vyrobí více energie, než samy spotřebují, se nazývají domy aktivními.
A aktivně můžeme přistoupit k energeticky nenáročnému bydlení i my sami, a rozhodnout tak o skutečné spotřebě energie, nejen o teoretické potřebě. Třeba jen tím, jak velký dům si postavíme, na jakou teplotu ho budeme vytápět, jak budeme teplotu regulovat, jak energeticky náročné bude vybavení domácnosti, zda budeme využívat obnovitelné zdroje energie. Zatím mluvíme o úsporách energie, ale stále naléhavější bude i otázka snížení spotřeby vody a jejího maximálního využití.
PASIVNÍ STANDARD
V současné době již není problém postavit pasivní dům, který se při zachování současného trendu nutně stane standardem. Existuje jak metodika, tak vhodné stavební materiály a technologie. Název pasivní dům vychází z principu využívání pasivních tepelných zisků v budově. Základem je celkově propracovaná koncepce domu respektující základní principy, jako je tvar a orientace domu, zateplená a utěsněná obálka budovy a precizní realizace bez tepelných mostů. Jedinou nutnou technologií je řízené větrání s rekuperací tepla. Tato podmínka vzbuzuje neopodstatněné obavy z toho, že si nemohou v domě otevřít okna. Okna je možné v pasivním domě otevřít kdykoliv dle libosti. Řízené větrání však zajistí, aby byl zajištěn dostatečný přívod vzduchu i při zavřených oknech, v zimě, v noci, a aby nedocházelo ke zbytečným energetickým ztrátám, využívá se teplo z odcházejícího vzduchu k ohřevu toho čerstvého. Tomuto tématu se věnujeme v samostatném článku na stranách .. až .. Další otazníky panují kolem finační náročnosti stavby pasivního domu. Vzhledem k tomu, že podstatou pasivního domu je kvalitní návrh a kvalitně odvedená práce, což by mělo být samozřejmostí pro každou novostavbu, není jeho postavení výrazně dražší, než běžného domu. Zvýšené náklady se mohou týkat opravdu kvalitně zatepleného pláště budovy. Navíc právě na energeticky mimořádně úsporné domy je možné získat velmi přívětivý peněžní příspěvek z Fondu životního prostředí.
S PENĚŽITOU DOTACÍ
Dotaci z programu Nová zelená úsporám mohou získat nejen domy odpovídající definici pasivního domu, tedy které vykazují měrnou potřebu tepla na vytápění nižší než 15 kW/m2 za rok, ale i domy s potřebou tepla o něco vyšší – menší než 20 kW/m2. K těm druhým jsou podmínky dotace benevolentnější i v potřebě neobnovitelné primární energie. Ostatní kvalitativní parametry týkající se prostupu tepla obálkou budovy a její průvzdušnosti či maximální teploty vzduchu v místnostech v letním období jsou u obou kategorií shodné. Nezbytností je instalace systému řízeného větrání s rekuperací. Tyto údaje musejí být potvrzeny znaleckým posudkem a testem průvzdušnosti obálky, na jejichž zpracování je možné žádat o dotaci až 35 000 Kč.
Z ČEHO POSTAVIT PASIVNÍ DŮM?
Na závěr se pokusíme odpovědět na otázku, kterou si stavebník klade na samém začátku cesty k pasivnímu, respektive mimořádně úspornému domu. Ale jak jsme již naznačili, první otázka by měla znít, komu svěřit návrh a projektování domu. S ním se pak můžeme rozhodnout, z čeho stavět. Pole možností máme zcela otevřené, pasivní dům není vázán na určitý stavební systém, může jít stejně dobře o dřevostavbu jako o zděný dům či třeba dům z monolitického betonu. Určující je, aby docházelo k minimálním ztrátám tepla jak plochou pláště budovy, tak jeho netěsnostmi. Toho lze dosáhnout buď nadstandardní tloušťkou izolace nosné konstrukce, nebo použitím materiálů, které dosahují potřebného součinitele prostupu tepla i bez dodatečné izolace. Důležité je, aby byly v projektu pečlivě vyřešeny všechny konstrukční detaily tak, aby nedocházelo ke vzniku tepelných mostů a aby byla zajištěna vzduchotěsnost obálky budovy. A jak již bylo také řečeno, důležité bude, komu svěříme realizaci, jejíž kvalita je nezbytnou podmínkou kýženého výsledku.
Foto: archiv firem
Více informací se nachází v červnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 30. 6. 2016