Spořivé dešťové kapky
Přestože ze zatažené oblohy a deště v důsledku nedávných povodní našim spoluobčanům, kterým poškodily jejich domovy, nebo dokonce sebraly střechu nad hlavou, běhá mráz po zádech, neměli bychom dešťové kapky zatracovat. Kromě toho, že jsou životodárné, mohou nám výrazně pomoci snížit rodinné výdaje.
Stačí si uvědomit, že denně každý z nás spotřebuje více než 100 litrů vody. V padesáti procentech by kvalitní (a rok od roku dražší) pitnou vodu mohla nahradit dešťová. To už by bylo na rodinném rozpočtu znát!
MÍSTO PITNÉ VODY
Dešťovou vodou pochopitelně nemůžeme nahradit vodu, kterou pijeme, ze které vaříme či ji používáme k provádění osobní hygieny. Hodí se ale k jiným účelům. Jedním je například zavlažování. Rostlinám svědčí, protože neobsahuje sůl ani chlor. Měkká srážková voda je vhodná také k praní, a to zvláště v oblastech, kde je podzemní nebo i upravená voda na praní příliš tvrdá. Dešťová voda dobře rozpouští prací prášky, neusazuje se a netvoří vodní kámen, a proto je kromě praní vhodná i ke splachování. To jsou dostatečné důvody pro to, abychom dešťovou vodu nenechali utéct kanálem. Při současných cenách vody to připomíná pouštění tepla komínem. V některých případech však musíme řešit otázku, kam s dešťovou vodou, i když nepomýšlíme na její využití. Především v místech, kde kanalizační řad nemá dostatečnou kapacitu. Pak se likvidace dešťové vody na vlastním pozemku stává podmínkou k vydání stavebního povolení. Nejefektivnějším řešením je její decentralizovaná likvidace přímo v místech spadu, a to akumulací s následným využitím nebo vsakováním. K tomu se používají vsakovací tunely, které mají třikrát větší kapacitu než trativod či štěrková jáma. Vyrábějí se i takzvané vsakovací nádrže s děrovaným dnem, které se bez betonování usazují do země. Jejich posláním je zadržet vodu ze stále častějších přívalových dešťů, které devastují okolí objektů i objekty samotné. Zadržená voda se pak pomalu vsakuje, aniž by ničila.
JAKOU VYBRAT
Současný trh nabízí různé druhy nádrží. Jakou vybrat? Máme na výběr několik možností. Jednou z nich je betonová nádrž, která zároveň řeší problém s vysokou hladinou spodní vody. Pořizovací náklady ale navyšuje její značná hmotnost komplikující dopravu a usazení jímky. Další možností jsou svařované nádrže z polyetylenových desek, stejného materiálu, z jakého se vyrábějí bazény nebo nádrže z pružného a lehkého sklolaminátu. Rozhodnout se můžeme i pro plastovou skořepinovou akumulační nádrž. Nejčastějším řešením jsou podzemní zásobníky vyrobené z plastu. Některé jímky je třeba obetonovat, jiné jsou samonosné. Při rozhodování, jakou si pořídíme, záleží především na tom, zda bude potřeba nad nádrží přejíždět autem.
NADZEMNÍ, NEBO PODZEMNÍ?
Sběrné nádrže se vyrábějí v nadzemním a podzemním provedení. V prvním případě se jedná o dešťovou vodu určenou k zalévání. Mnozí zahrádkáři ji zachycují například do sudů či různých barelů, které umísťují přímo pod okap. V tom případě je třeba zajistit přepad vody do kanálku, nádrže, trativodu, aby v případě přívalového deště voda nepodmáčela dům. Chceme-li však využít dešťovou vodu například ke splachování nebo praní, je vhodné umístit nádrž pod zem, kde se na rozdíl od povrchových nádrží, v nichž je vystavena teplu a světlu, nekazí.
Pomocí dešťové vody můžeme snížit výdaje za vodu v domácnosti až na polovinu.
NEPOSTRADATELNÁ FILTRACE
Dešťová voda musí před použitím projít čisticím procesem. Většinu nečistot zachytí filtr osazený mezi okapovým svodem a jímkou. Filtr může být buď bezeztrátový, nebo ztrátový. Bezeztrátový filtr je vhodný, pokud je voda poměrně čistá a není jí mnoho. Pro správnou funkci je však nutné bezeztrátový ventil pravidelně čistit. Ztrátový filtr propouští jen část vody, zbytek je spolu s nečistotami odváděn do kanalizace. Pokud máme vody dostatek a je spíše špinavá, je tento druh filtru vhodnější. Kromě občasné kontroly nevyžaduje žádnou údržbu. Druhá úroveň čištění vody je usazování. To probíhá buď v samotné akumulační jímce na vodu, nebo v sedimentační nádrži předsazené před akumulační jímkou. V případě využívání vody na praní a splachování, kde voda prochází jemnými tryskami, je možné umístit ještě jemný filtr do potrubí za čerpadlem. Nebývá to však vždy nutné.
POKLES HLADINY NEHROZÍ
Možná vám dělá starosti, jak při využívání dešťové vody v domácnosti řešit situaci, kdy je v nádrži vody nedostatek. Na tento případ musí být každý systém rozvodu dešťové vody připraven. Nejčastějším řešením je zálohování systému pitnou vodou z vodovodního řadu, pokud nemáme k dispozici jiný zdroj užitkové vody. Pitnou vodu můžeme doplňovat přímo do nádrže. Na přívodním potrubí pitné vody do nádrže je ventil řízený hladinovým čidlem vody v nádrži. Jakmile hladina klesne pod určitou úroveň, ventil se otevře a doplní nádrž pitnou vodou. Druhou možností je řídicí jednotka, která při poklesu vody v nádrži pod stanovenou mez pustí pitnou vodu rovnou do rozvodu užitkové vody. Vždy je nutno dbát na to, že se rozvody užitkové a pitné vody v žádném případě nesmějí mísitelně setkat. Je to požadavek hygienické ochrany vodovodního řadu a určuje ho norma ČSN EN 1717.
Datum vydání: 24. 8. 2015