Společenství střechy

Střecha není jen krytina. Jde o ucelený systém, na jehož povrchu hrají významnou roli jak komíny, tak i řada střešních doplňků. Ty pomáhají bezpečnému pohybu po střeše, spolehlivé izolaci podstřeší, odvádění vody a sněhu nebo ochraně před bleskem.

 

Moderní komín musí nejen spolehlivě odvádět spaliny od spotřebiče, ale také dlouhodobě zajišťovat bezpečný provoz spotřebiče a jeho optimální fungování s nejvyšší možnou účinností. Aby komín tyto úkoly zvládl, mělo by jít o ucelený, před topnou sezonou pravidelně kontrolovaný systém. Ten dnes zahrnuje nosný plášť, tepelnou izolaci a vnitřní vložku. Při pořizování nového komínového systému se budete muset rozhodnout mezi tradiční keramickou variantou a stavebně jednodušším nerezovým komínem.

 

Komínová klasika

Tušíte správně: Tradiční keramický systém představuje spolehlivou jistotu – obzvlášť tehdy, pokud se realizace ujme profesionální specializovaná firma. Keramika totiž dlouho vydrží. Stačí, když si dáte pozor na jedinou zapeklitost: Cihly musí být vždy důkladně vypálené (provozem se nevypálí) a celý systém musí vyzrát – tedy důsledně se zbavit vlhkosti. Tradiční materiál bývá v moderním pojetí doplňován například izostatickou keramickou vložkou. Firma vám komín dodá zpravidla jako kompletní stavebnici, která obsahuje komínové tvarovky i vložky, sopouch 90° nebo 45°, vložku pro dvířka, komínová dvířka, tepelnou izolaci, větrací mřížku, kondenzační jímku, spárovací hmotu, zdicí směs, krycí desku a límec (ten může být keramický, nerezový nebo litinový). Pomocí jednotlivých dílů takovéto stavebnice lze navíc poměrně snadno zrekonstruovat i poškozené části starých komínů. O tom, že dnes mají výrobci do detailů zpracovaný keramický komínový systém pro paliva různého skupenství (pevná, kapalná i plynná), svědčí naše obrazové příklady skladby. Navíc jde o systémy, které obstojí i v pasivním domě.

 

Moderna z nerezu

Jednodušší a levnější řešení představuje rozhodně druhá varianta, která se stala doslova hitem pro dodatečnou montáž. Důvodem ovšem není jen cena, nýbrž také skutečnost, že nerezové komíny (nebo jen svislé kouřovody s funkcí komínu) lze bez potíží instalovat jak uvnitř, tak i vně budovy. Pokud nový komín stavíte za plného provozu domácnosti, jistě oceníte právě jednoduchost venkovního provedení. Modernímu rodinnému domu takové ozvláštnění fasády může i slušet. Rozhodně však věnujte pozornost následujícím řádkům o nebezpečí, které v sobě skrývá nezodpovědný provoz nerezových systémů.

 

Podpal s jistotou

Kdo šetří při pořizování komínového systému, ten leckdy také na podpal používá reklamní letáky na pogumovaném papíru. A právě v tom spočívá zásadní riziko nerezových systémů! Komínové vložky z nerezu totiž reagují s řadou chemických prvků, ze všeho nejbouřlivěji však s chlorem. A pogumovaný papír obsahuje recyklované termoplasty, především PVC (polyvinylchlorid). Důsledkem opakované chemické reakce v komíně bývá proděravění vložky. Když poté přestane komín správně fungovat, zbývá už jen krůček ke smrtelné otravě oxidem uhelnatým… Speciálně u nerezových systémů, které pořídíte levněji, se tedy vyplatí nešetřit na podpalu. Nejlepší je zatápět suchým dřevem nebo ekologickými podpalovači. Ty mohou mít podobu masivních odlamovatelných tyčinek se škrtátkem, extra účinných kostek s dlouhou dobou hoření nebo ekologických svitků z dřevité vlny, které mohou být pro snazší hoření napuštěny parafínem.

 

Tajemství hromosvodu

Vraťme se zpátky na střechu: Vedle komínu se tam nachází řada důležitých klempířských prvků pro bezpečnost a plnou funkčnost střechy jako takové, ale rovněž pro bezpečný pohyb lidí po jejím povrchu. Některé z nich vám představujeme obrazově. Textově se zastavme u hromosvodu (přesnější je řídce užívaný termín „bleskosvod“). Jde o elektricky vodivé zařízení, které se skládá ze tří částí: jímače, svodu a uzemnění. Pro všechny části se využívají vodivé vlastnosti kovů (dnes už lze použít i mimořádně odolné plastické hmoty), ale materiál jednotlivých částí se může lišit, protože každá část konstrukce plní jiný úkol. Na vrcholu, ve výšce přesahující chráněný objekt, je umístěn jímač, jehož úkolem je zachycení blesku. Použitým kovem bývá žárově zinkovaná či nerezová ocel, měď nebo dural (slitina hliníku, hořčíku a křemíku). Jímač musí být vodivě spojen se zemí, aby se tam výboj blesku bezpečně svedl. Právě to je úkolem svodu – elektrického vodiče, který spojuje jímač blesku s uzemněním. Bývá proveden nejčastěji ve formě ocelových lan, jež směřují svisle podél vnější stěny objektu od střechy až k zemi. Uzemnění pak tvoří nejčastěji pásky, desky nebo zemnicí tyče z pozinkované oceli, jež jsou uloženy v základovém betonu nebo zakopány v zemi podél objektu. Hromosvod jako celek tak může být buď pevně spojený s konstrukcí budovy, kterou chrání, nebo od ní může být důsledně izolován.

 

 

 

Jímač nemusí být tyč

Zvykli jsme si, že jímač na vrcholu chráněného objektu má tradičně podobu plné ocelové tyče, která je vztyčena kolmo a vykrývá ochranné pásmo ve tvaru kužele. Toto kuželové pásmo začíná na horním konci tyče a rozprostírá se pod sklonem 45°. Jímací tyč hromosvodu musí mít tedy takovou výšku, aby ochranné pásmo pokrylo všechny části stavby. Pokud je objekt rozsáhlejší, bývá nutné umístit více jímacích tyčí. Další možnost představuje jímací vedení. To je tvořeno pozinkovaným ocelovým drátem, který má průměr 8 nebo 10 mm a vede rovnoběžně podél povrchu střechy. Drát taky vytváří ochranné pásmo, ale jiné: ve formě trojúhelníku pod sklonem 45°. V případě, že střešní rovina má sklon menší, je potřeba doplnit příčné vedení a tím vytvořit mřížovou jímací soustavu. Příčná a podélná vedení jsou ve všech bodech propojena, takže tvoří síť. Pro vyvýšené části, které ochranné pásmo jímací soustavy nepokrývá (např. komín), je nutné vytvořit vlastní jímací tyč. Všechny uvedené jímače jsou cíleně instalovány – jsou strojené. Stejnou funkci může nouzově splnit také tzv. nahodilý jímač (plechová krytina či jiný vodivý konstrukční prvek).

 

Aktivní hromosvody

Vedle klasického pojetí, které funguje již od 18. století (hromosvod Franklinova typu), se dnes rozšiřují také aktivní hromosvody – zařízení se včasnou emisí výboje (označují se PDA). Hlavice jejich jímače obsahuje speciální elektronické zařízení, které vysílá pulsující signál: Aktivní paprsek blesk nepřitahuje, pouze daleko přesněji usměrňuje ty elektrické výboje, které uhodí v jeho aktivní sféře. Zjednodušeně řečeno jde výboji vstříc a zajistí, že blesk udeří jinde, v bezpečné vzdálenosti od objektu. Takový efekt mnohonásobně zvětší ochranný poloměr tyčového jímače (kruh s průměrem až 200 metrů). Proto by aktivní typ hromosvodu měl nacházet uplatnění především v otevřeném prostoru a u velkých objektů, ale také u památkově chráněných staveb, protože nabízí estetické řešení s minimem drátových svodů.

 

 

text Vít Straňák, foto se souhlasem firem Wienerberger, Schiedel, HELUZ, SATJAM, HPI-CZ, Indelec CZ

Datum vydání: 6. 9. 2021

Edit: Andrea Moudrá