Souhra starého s novým
Byt na pražské Letné ve starém domě postaveném ještě za Rakousko-Uherska na první pohled zaujme nejen některými prvky, ze kterých na člověka dýchne historie, ale především porozuměním starožitného nábytku s novým a odvážným využitím barev.
Byt vždy neposkytoval pohodlné bydlení. Přestože postrádal koupelnu a na společné chodbě bylo k dispozici pouze umyvadlo, bydlely v něm svého času před listopadem 1989 čtyři rodiny. Zvláště poslední rekonstrukcí však jeho kategorie poskočila o několik tříd.

Jeden z důkazů, že kvalitní nový nábytek lze dobře kombinovat se starým. Původní podlaha přežila pod vrstvou emailu, PVC a kovralu.

Originální odkapávací plocha je obložena střepy keramiky, záda pracovní desky atypicky položenou skleněnou mozaikou.
JAK SE HLEDALO
Když se manželé Šperlingovi poohlíželi po novém bydlení, hledali starý byt s vysokými stropy, ve kterém zůstalo zachováno co nejvíce původního. Dalším požadavkem bylo, aby byt měl vlastní komín. Nejen aby si mohli zatopit v kamnech nebo v krbové vložce, ale také proto, aby do něho mohlo ústit odvětrávání. „Na tomto bytě nás zaujala zajímavá dispozice a nádherné točité schodiště s původními obklady,“ říká Michal Šperling, stavitel kořenových čističek, a vypráví, že když byt v roce 2011 koupili, byl totálně vybydlený. Původní dvoukřídlé dveře byly nahrazeny jednokřídlými, jaké známe z paneláků, okna byla zchátralá. „Vyměňovalo se nakonec vše – okna, dveře, veškeré rozvody, štuky, plynový kotel… V bytě však byl ukrytý i jeden poklad: Pod vrstvami PVC a kovralů zůstaly zachované původní masivní dřevěné podlahy. Musely se sice zbavit hnědého emailového nátěru, ošetřit olejem s voskem a mezery vyložit špejlemi, které ale po dvou letech získaly patřičnou patinu, a tak si jich dnes ani nevšimnete. „Rekonstrukce mě baví, ale je třeba jí dát potřebný čas, aby probíhala bez stresu. Pak si ji můžete užít,“ říká Michal Šperling.

Sprchový kout je částečně zasunut do zdi, tak vznikl v koupelně prostor nejen pro umyvadlo, ale i pro pračku.
CO PŘIBYLO A UBYLO
Všechno zlé je k něčemu dobré. To, že byt byl v havarijním stavu, umožnilo majitelům udělat hodně věcí podle svého. K přípravě projektu si majitel pozval na pomoc mladého architekta Václava Odvárku. „Už jsme spolu pracovali na konceptu jednoho domu, takže vím, že je šikovný a že si rozumíme,“ říká majitel, a architekt to vidí stejně: „Jeden z nás něco navrhne a druhý řekne: „Přesně tak jsem to myslel. A to je úžasné.“ Co se tedy v bytě vlastně odehrávalo?“ Vybouraly se asi tři čtvrtiny příčky oddělující dvě sousední místnosti, čímž vznikla jedna prostorná, která zvládne hned několik funkcí – slouží jako kuchyň, jídelna, obývák i pracovna. Tříčlenná rodina zde tráví většinu času. V souvislosti s propojením dvou místností se zazdily jedny dveře z chodby, a to v části sloužící jako obývací pokoj. Naopak přibyla jedna příčka, která od dlouhé chodby oddělila zádveří. „Chodba předtím působila moc nudlovitě, a taky kvůli hluku,“ vysvětluje Michal Šperling. Poslední stavební úprava proběhla v koupelně. „Je opravdu malá, a tak jsme se rozhodli vyhloubit v tlusté zdi niku a do ní částečně schovat sprchový kout. Tady jsme očekávali problémy, že statik bude vyžadovat překlad. Nedělal si ale žádné alibi, jak to v současnosti bývá, a tak stačilo běžné zajištění stropu niky,“ vzpomíná architekt. Po zmíněných úpravách dostal byt následující dispozici: Ze společné chodby se vstupuje do zádveří, kde jsou nezbytné odkládací a úložné prostory a dveře na toaletu. Za příčkou oddělující zádveří od zbývající části chodby se dveřmi po pravé straně vstupuje do hlavní obytné místností, nalevo je ložnice rodičů a dětský pokoj. Na samém konci chodby, naproti vstupním dveřím, je malá koupelna se sprchovým koutem a umyvadlem, pod které se vešla i pračka.
Majitel i architekt se snažili v bytě zachovat co nejvíce původního.
SOUHRA STARÉHO S NOVÝM
Byt však nemá pouze příjemnou nadčasovou dispozici, ale je i originálně a sympaticky zařízený. Je to jeden z interiérů, který ukazuje, že kvalitní moderní nábytek si neubližuje se starým. V tomto případě to dokazuje například starý příborník s moderní kuchyňskou sestavou a prvorepublikový psací stůl se soudobou knihovnou. „Její regály jsou vyrobeny z jednoho kusu masivu buku. To ji zhodnocuje. A přestože její cena odpovídá ceně sériového nábytku, kvalita je mnohem vyšší,“ říká majitel a vypráví, jaké měl štěstí při hledání dodavatele nábytku. „Jel jsem zrovna na Moravu a myslel jsem na to, že bych měl začít shánět truhláře, když jsem uviděl nápis Truhlářství. Zašel jsem tam a našel jsem truhláře, který nám mnohé věci vyrobil.“ V bytě zaujme i kuchyňská sestava lemující celou stěnu. Je zhotovena z březové spárovky, která se neodštěpuje, a kdyby náhodou přece – přebrousí se, a jako by se nic nestalo. Zajímavou historii má mohutný jídelní stůl. Na pohled byste řekli, že jde o kus nábytku, který vyšel majitele pěkně draho, ale není tomu tak. Jde o stůl vyrobený ze stěnového panelu, který majitel objevil zapomenutý v jedné louži. „Problém byl pouze s jeho průchodem dveřmi a vynesením přibližně 250 kilogramů do čtvrtého patra. Ale pan truhlář Toman z Blatné ho vyrobil tak, aby se dal smontovat až na místě.“ Majitelé bytu se evidentně nebojí barev. Zemitou hněď starého nábytku doplnili na novém vybavení teplými barvami, především kombinací červené a žluté. Nové dvoukřídlé dveře, při jejichž výrobě posloužily jako vzor dveře vstupní, jsou natřené na červeno. „Žlutou máme rádi obecně a červená se k ní hodila. Tak jsme oranžovo-zelenou kombinaci, kterou jsme měli v minulém bytě, vyměnili za žluto-červenou,“ říká Michal Šperling. V bytě najdeme i řadu dobrých nápadů. K zamaskování křivé stěny ve sprchovém koutě posloužilo atypické položení obkladů, které však vypadá velmi dekorativně.
PŘÍJEMNÉ BYDLENÍ
Z ohlédnutí za rekonstrukcí je cítit spokojenost jak architekta, tak i investora. „Zásahy nebyly radikální, protože jsme oba měli v úmyslu zachovat co nejvíce z původního. Zastávám totiž názor, že bychom měli využívat, co už máme. A to přesto, že to dá někdy víc úsilí než postavit něco nového, a také užívání často znamená kompromis. Sám bydlím v rekonstruovaných prostorech a nemám zájem vytvářet nové sídlo,“ říká Václav Odvárka. A slovo majitele? „Na Letné je příjemné bydlení. Lidé se tu znají. Po pár měsících bydlení se už zdravíte se spoustou lidí z místních krámků a barů. Navíc je tu aktivní komunita lidí, kterým není lhostejný veřejný prostor a kteří chtějí změnit neutěšené poměry na radnici. Kromě toho na kole je to minutu do Stromovky, patnáct minut pěšky na Staromák a do Šárky,“ říká Michal Šperling. Se samotným bydlením jsou Šperlingovi také spokojeni. A nejen z pohledu dispozice a vybavení. Žijí sice v domě, který pamatuje císaře pána, ale měsíčně protopí a provaří pouhých 700 Kč. To by brali i obyvatelé mnohých novostaveb. Přestože zrekonstruovaný byt majitelům poskytl příjemný domov, z rodinných důvodů ho musí prodat. Na roky v něm strávené však budou rádi vzpomínat.

Půdorysy: 1 – předsíň se zádveřím – 9,5 m2 2 – WC – 1 m2 3 – ložnice – 14,5 m2 4 – dětský pokoj – 17 m2 5 – koupelna – 3 m2 6 – kuchyň, obývací pokoj – 42 m2
MgA. Václav Odvárka (*1984 )
Vystudoval Střední školu uměleckých řemesel v Brně, obor konstrukce a tvorba nábytku. Ve studiu pokračoval na Vysoké škole umělecko-průmyslové v Praze, ateliér Architektura 1, kterou ukončil v roce 2010.
Dosavadní praxe:
◗ od 2007 do současnosti spolupráce s architektonickými ateliéry a projekčními firmami
◗ 2009 – stáž ve Vídni – ateliéry G.O.Y.A. a SYNN Architekten
◗ 2010 – založení sdružení ONArchitekti
Projekty a realizace: projekt revitalizace Labské boudy – oceněná diplomová práce; rekonstrukce RD Krušovice; konverze chaty na RD v Brně-Jundrově; přístavba RD Hostavice, přístavba bytového domu v Praze-Smíchově…
Kontakt: odvarka.v@gmail.com www.onarchitekti.cz
Datum vydání: 16. 6. 2015