Slunce hřeje i od východu

Slunce máme rádi. Projekty domů z posledních let často počítají s tepelným ziskem z prosklené jižní fasády prosazované ve jménu provozní úspornosti stavby. Po zkušenostech s přehříváním staršího domku, ve kterém naši hostitelé sedm let bydleli, takový koncept kategoricky odmítli.

Vlastní zkušenosti pro ně byly určující. Oba vyrostli v tradičních rodinných domech na venkově. Po ukončení studií si najali řadový domek ve městě. Přilehlá minizahrádka byla spíše jakýmsi dvorkem, ale i za ni byli moc rádi, zejména poté, co se jim narodil první syn. Kuchyně, jídelna a obývák byly propojené v jednom prostoru, jak velí převládající trend posledních let. Dům byl hodně otevřený k jihu, což by se mohlo považovat za přednost. Avšak bez vnějšího stínění oken a dostatečných tepelných izolací bylo uvnitř v létě úmorné vedro. „Bylo to utrpení, hlavně usínat nahoře v ložnici vyhřáté až na 35 °C,“ vzpomíná naše hostitelka. „Pomalu jsme začali hledat domek nebo pozemek ke koupi. Byt nás nelákal, protože jsme oba z venkova a máme rádi přírodu.“

Moderní dům vyrostl v proluce uprostřed obce.

PROLUKA V OBCI

První a nejdůležitější, co je potřeba udělat, je najít si pro svůj nový domov správné místo. „Orientovali jsme se na lokality v blízkosti města, s dobrým spojením do centra, kde oba pracujeme, i s hezkým okolím. Hledali jsme mezi starou zástavbou, v žádném případě jsme nechtěli do nového satelitu. Bylo to těžké hledání trvající asi pět let. Sem jsme jezdili za kamarády, kteří se tu usadili se svými rodinami. Velmi se nám tu líbilo, ale cena pozemků tu byla vysoká – a stejně žádné nebyly na prodej. Obrovskou náhodou se po dlouhých pěti letech naskytla ke koupi větší proluka čítající pět stavebních parcel, z nichž jednu jsme si hned při první schůzce se zástupcem prodávajících rezervovali. Další čtyři parcely byly „v mžiku“ rozebrány dalšími zájemci, našimi dnešními sousedy, kterými jsou mladé rodiny se stejně starými dětmi, takže sousedské vztahy fungují bezvadně. Zprostředkovatel prodeje sám postavil rodinný dům na jedné z parcel, postaral se o položení inženýrských sítí i o vybudování příjezdové cesty, jejíž povrch zaplatila obec. Později se ujal funkce technického dozoru a velice se zasloužil o zdárný průběh stavby,“ ohlíží se investorka.

Vstupní hala spojuje technickou a obytnou část domu. Zároveň umožňuje přímý průchod do zahrady.

PRAKTICKÁ DISPOZICE

O autorovi projektu domu měli stavebníci jasno ještě dříve, než našli pozemek. Dávno věděli, že dům bude navrhovat jejich přítelkyně Ing. Eva Matějková. Představovali si obyčejný dům se sedlovou střechou, docela rádi by volili jednopodlažní stavení bez schodiště. Ale při dodržení regulativu určujícího procento zastavěné plochy nebylo možné přízemní dům pro čtyřčlennou rodinu na pozemek umístit. „Nad první skicou, kterou nám kamarádka předložila, se mi rozbušilo srdce,“ svěřuje nám majitelka. „Návrh vůbec neodpovídal našim představám, ale okamžitě nás oslovil, cítili jsme, že to je ono. Oddělení technické a čisté části domu, které spojuje křížem průchozí hala, je prostě báječné.“ Ve vysunuté menší části domu je umístěna garáž, technická místnost, pracovní koupelna, šatna a úložné prostory. Vstupní chodba spojující technickou a obytnou část je dostatečně prostorná na rozdíl od předchozího bydlení, kam byl problém například vjet s dětským kočárkem. Navíc umožňuje přímý průchod do zahrady, který je využíván od jara do podzimu a funguje naprosto skvěle. „Velmi nám záleželo na tom, aby kuchyně byla jak propojená s obývacím prostorem, tak současně uzavírací,“ zdůrazňuje majitelka. „U nás se hodně vaří, možnost uzavření a důkladného odvětrání kuchyně považujeme za důležitou. V předchozím domě nám výpary z kuchyně stoupaly schodištěm jako komínem až do pokojů,“ zdůvodňuje požadavek dnes spíš vzácný. Problém ideálně řeší posuvné dveře. Rovněž se velmi osvědči nápad projektantů zřídit v přízemí dětskou hernu, kterou, až děti odrostou, nahradí pracovna dočasně umístěná v patře.

Podlaha obytného prostoru v přízemí je z naolejovaných dubových vlysů.

DOZOR OPRAVDU PROFESIONÁLNÍ

Majitelé měli zájem o komplexní dodávku stavby. Nějaká svépomocná forma byla nepřijatelná z důvodů časových i kvůli možným problémům s odpovědností. Chtěli jednoho dodavatele, jednu záruku. Doporučenou stavební společnost oslovili hned ve fázi, kdy se připravovala studie, aby měli jistotu, že v pravý čas bude volná kapacita. Stavitelé zpravidla nemají rádi atypická řešení či inovace vedoucí ke změně zavedených postupů. Snaží se jim vyhnout, pohodlnější je dělat si po svém – jako vždycky. „Náš technický dozor se projevil jako úžasný profesionál a diplomat. Na stavbě byl denně. Vždy dopředu řekl, jak má výsledek vypadat. Nečekal, aby se špatné dílo muselo předělávat. Automaticky předem vyloučil chyby, které by mohly nastat. Nakonec všechno dopadlo výborně.“

V celém domě použili jeden druh dlažby, 30 x 60 cm, ve dvou střízlivých tónech. Je na zemi i na obkladech v koupelně a v kuchyni. Ozdobou je čokoládová listela, žádné další parádičky.

INVESTICE SE VYPLATÍ

„Když člověk chce skvělé bydlení, musí se tomu velice věnovat. Dali jsme do příprav, projektování a zařizování mnoho energie, ale teď si to užíváme. Že bychom už nikdy nestavěli, to nemohu říci. Získali jsme zkušenosti, které rádi předáváme dál. Bydlí se nám tu naprosto úžasně.“

Vizitka domu

Plocha pozemku: 930 m²
Zastavěná plocha: 186 m²
Užitná plocha: 220 m²
Autoři projektu: Ing. Eva Matějková, Ing. Jan Svoboda
Základ: železobetonová deska
Nosné stěny: vápenopískové bloky, přizdívka pálenými lícovými cihlami
Fasáda: zateplena polystyrenem a omítkou, obklad smrkovým dřevem
Stropy: keramické tvarovky
Střecha: pultová, krytina titanzinek, dřevěný krov
Komín: tříplášťový nerezový
Okna: dřevěná, vnější hliníkové žaluzie
Vnitřní dveře: dubová dýha
Podlahy: dubové, keramické dlažby
Vytápění: plynový kondenzační kotel, elektrické rošty, radiátory, fancoily
Schody: železobetonová konstrukce, obklad dubový masiv
Terasa: podlaha palubky bangkirai, dřevěné trámy nesou spojovací krček, střecha makrolon