Schodiště! Kam? A jaké?

Pokud řešíte tyto otázky v době, kdy probíhá stavba vašeho domu, nebo dům dokonce již stojí, dopustili jste se zásadní chyby. Ač je to s podivem, jedná se o poměrně časté opomenutí, jak potvrdí mnozí dodavatelé schodišť.

Lépe řečeno chyby jste se nedopustili vy, ale projektant vašeho domu, který jen zhruba navrhl stropní otvor s tím, že o ostatní se postará odborná firma později. Schodiště však je klíčovou komunikací v domě či mezonetovém bytě, život rodiny se přizpůsobuje jeho umístění a řešení. Ale mělo by tomu být naopak. Ne vy, ale schodiště se má přizpůsobit stylu vašeho života. A pokud vybíráte typový projekt nebo hotový dům, všímejte si z tohoto důvodu obzvláště dobře právě schodů.

V CENTRU, NEBO STRANOU?

Ptáte se, proč na schodech tolik záleží? Především je těžké zvolené řešení později změnit. Jinak se přece bude žít v domě s uzavřeným postranním schodištěm mimo obytný prostor než v domě s efektním schodištěm ústícím do obývacího pokoje. Proto je třeba tuto otázku řešit s architektem již v době přípravy projektu při tvorbě celkové dispozice. Představte si detailně, jak bude vaše domácnost fungovat, a tuto představu spojte s provozem na schodišti. A nezapomeňte na to, že schodištěm se nepohybujete jen vy, ale proudí tu i vzduch, tedy může vznikat průvan, uniká tudy teplo do horního patra, šíří se tudy zvuk. A co čtyřnozí členové rodiny? Smějí všude? Není jim třeba vyhradit jen určitý prostor v domě? Jak bude schodiště frekventované? Jak je vyřešeno vytápění? Nebude vám vadit, že teplý vzduch stoupá vzhůru k ložnicím? Chcete mít možnost uzavřít obývací pokoj? Máte často hlučnější návštěvy, které by mohly rušit děti spící v patře? Nebo naopak, slouží obývací pokoj spíše k tiché relaxaci? Nebudete alespoň po nějakou dobu potřebovat dům využít k soužití dvou generací – se starými rodiči nebo naopak s mladým párem? Jak chcete využít prostor pod schodištěm? Na tyto a další otázky byste si měli odpovědět, nejlépe s projektantem. Čím konkrétněji si představíte situace, které mohou v budoucnosti vzniknout, tím lépe. Schodiště oddělené od obytného prostoru zajistí více soukromí a klidnější provoz domácnosti, přináší i energetické úspory, je vhodné pro dvougenerační bydlení či pro rodinu s častými návštěvami. Schodiště ústící do obývacího prostoru se stává výrazným architektonickým prvkem, je vhodné pro rodiny žijící pospolitým životem, je místem setkávání. Musíme však přijmout, že obývací prostor zůstává díky němu průchozí se všemi důsledky, které to s sebou přináší.

KOLIK PROSTORU?

Dalším důležitým kritériem při výběru schodiště je, kolik zabere místa. To ve velké míře závisí na půdorysném tvaru schodiště, se kterým souvisí i další důležitý aspekt – bezpečnost. Ta je stanovena mnoha závaznými předpisy a normami. Zejména se jedná o poměr mezi výškou a šířkou stupně a výškou zábradlí, podstatné je i dodržení podchodné výšky a minimální průchozí šířky. Vraťme se však ke tvaru. Z hlediska pohodlí a bezpečnosti je nejvhodnější přímé schodiště, případně zakřivené anebo víceramenné ve tvaru L či U, logicky členěné podestami. Norma stanoví maximálně 18 stupňů pro jedno rameno. Minimálně prostoru zaberou točitá či vřetenová schodiště. Jejich elegantní tvar je velice lákavý, ovšem na úkor pohodlí a bezpečnosti, těžko po nich budete například stěhovat nábytek. Proto buďte s jejich volbou opatrní tam, kde očekáváte častou frekvenci pohybu. Nebojte se požádat projektanta o několik variant řešení, můžete tak porovnat využití prostoru i jejich vhodnost pro daný interiér. Pohodlné schody mají výšku stupně od 15 do 18 cm, šířku 33–27 cm. Šířka schodišťového ramene se odvozuje od pohodlného průchodu pro dospělého člověka, to je 60 cm. Pro pohodlné míjení osob by byla optimální šířka 120 cm, to by však zabralo příliš obytné plochy, proto se obvykle volí 90 cm, při níž se musíme natočit bokem. Pohodlný sklon schodišťového ramene je od 25° do 35°. Strmější schodiště by měla být navrhována jen do málo používaných prostor, například na půdu.

POTŘEBUJEME ZÁBRADLÍ?

Rozhodně ano. Brání pádu a usnadňuje chůzi po schodech. Technické normy určují jeho výšku a tvar, volnost máme v materiálovém řešení. Než riskovat pád, zejména dětí, je lépe vzdát se designové čistoty schodiště. I když malé děti nemáte a myslíte si, že zábradlí nepotřebujete, může přijít návštěva s dětmi a pak jste za jejich pád zodpovědní vy. I sami můžete jít po schodech třeba rozespalí a šlápnout vedle, zkrátka bezpečnost nade vše. Nejmenší dovolená výška zábradlí včetně madla je 90 cm, běžně používaná normová výška je 100 cm. Zábradlí v rodinných domech musí mít takovou výplň, aby zabránila případnému propadnutí malých dětí. Plnou, síťovanou nebo členěnou. Svislé členění nesmí mít mezeru větší než 12 cm, aby jí malé dítě neprostrčilo hlavu, u vodorovného členění hrozí, že mohou děti snadno vyšplhat a přepadnout dolů. Kotvení zábradlí musí odpovídat bezpečnostním předpisům, aby se jednotlivé sloupky neviklaly nebo nevytrhly. Pokud je přímé jednoramenné schodiště uzavřeno z obou stran zdí, osazuje se alespoň na jednu stěnu madlo ve výšce zábradlí. Schodiště maximálně o třech stupních může být bez zábradlí. Budiž světlo Bezpečná chůze vyžaduje dobré světelné podmínky. Ideální je, pokud je zajištěn přístup denního světla, a to i z hlediska energetických úspor. I v tomto případě musí být postaráno o kvalitní umělé osvětlení. Místo osvětlovacích těles u stropu či na zdech se v současné době často instaluje přímé osvětlení schodišťových stupňů. U svítidel na zdech musíme pamatovat na jejich zastínění shora – aby neoslňovala osoby scházející po schodech.

Odborná spolupráce: J.A.P.

 

Uložit

Uložit

Datum vydání: 23. 1. 2016

Edit: Miloslava Perglová