Romantika na inzerát
Svou vysněnou chatu u řeky Sázavy našla rodina se třemi dětmi na inzerát. Zněl lákavě: „Prodám pozemek 2 000 m, lesy, řeka, skály, romantika.“ Následoval telefonát a ještě ten den bývalý a současný majitel uzavřeli obchod.
„Když jsme pozemek kupovali, stála tu jen malá chata,“ vzpomíná na dobu před osmi lety současný majitel, malíř a sochař Michal Novotný a přibližuje pozadí: „Pan Urbich žil od osmašedesátého roku za oceánem a chatu léta půjčoval kamarádům. Když přišel v Kanadě o práci, rozhodl se ji prodat. Nám tohle místo okamžitě učarovalo. A od první chvíle jsem také věděl, že starou chatu zbourám a postavím něco nového. Potřeboval jsem ateliér, kam by se vešly rozměrné obrazy a sochy.“ Michal se obrátil na svého kamaráda architekta Pavla Jobu. „Věděl líp než já, co potřebuji. Hned první skica se povedla, spolu jsme upřesňovali jen detaily.“
NENÁPADNÉ DÍLO
Chata stojí na svažitém pozemku a díky dřevěnému obkladu se její silueta mezi vzrostlými stromy a keři téměř ztrácí. Z většího odstupu vlastně sama vypadá jako strom. Tento pocit umocňují i akátové kmeny, které podpírají široký přesah střechy na jižní straně. Jejich křivolaké siluety tvoří mezi jabloněmi a ořešáky jen další řadu.
SVĚTLO NEJEN PRO UMĚNÍ
Díky velkým oknům je největší místnost, která slouží jako kuchyně, jídelna, obývák i ateliér zároveň, neustále zalita světlem. A další sem proudí shora stropními světlíky. Šero je záměrně jen v ložnicích, kde menší okna zajišťují dostatečný pocit soukromí a paprsky ranního slunce se přes ně proderou.
LÁSKA KE DŘEVU
Kromě dřevěné konstrukce, vsazování oken a dveří a stavby střechy, které přenechal profesionálům, je většina zbývajících prací dílem majitele. „Jsem vyučený dřevomodelář, k práci se dřevem mám blízko. A co jsem se nenaučil při dřevomodelaření, pochytil jsem jako sochař,“ říká s úsměvem výtvarník, který pracuje pod uměleckým jménem MICL, a vypočítává, že se to týká podlah, vnějšího opláštění, světlíků, trativodu, schodů, pater na spaní, kuchyňské linky a „tisíců“ drobných dodělávek, mezi které patří i originální zábradlí na verandě. „Nechtěl jsem ucpat výhled do údolí, proto jsem použil lano, které je subtilní. V létě na něm sušíme plavky a ručníky,“ prozrazuje. A co zahrada? „Nijak zvlášť ji neudržujeme, jen dvakrát za rok ji pokosím,“ přiznává chatař a má k tomu důvod: „Díky tomu tu rostou různé krásné byliny. A je tu spousta ptáků a slepýšů.“
Ve svahu
Jednopodlažní, částečně podsklepená stavba s pultovou střechou a čtvercovým půdorysem 10 x 10 metrů kopíruje sklon svahu. Je proto postavena ve dvou úrovních: zadní část s ložnicemi je asi o půl metru výš než přední společenský prostor, který je po celé délce zakončen zastřešenou verandou.
Michal Novotný, sochař a malíř
„V chatě jsem i po pěti letech užívání naprosto spokojen. Pokud by snad bylo nějaké příště, jediné, co bych udělal jinak – postavil bych terasu o 30 centimetrů širší, aby se tam lépe válelo. Moje milá žena vidí nedostatků více, hlavně v detailech mnou vyrobených částí interiéru, ale to víte, ženy, touží po dokonalosti…“
Text: Martina Lžičařová; Foto: Jaroslav Hejzlar
Datum vydání: 10. 1. 2019