Rododendrony a azalky na zahradě

Zahrada svítící rozkvetlými pěnišníky je jaro na druhou. Energie barev, krása listů a tvárnost těchto nevšedních dřevin z nich udělaly královny malých i velkých zahrad.

Každoročně na jaře kvetoucí azalky a rododendrony dokazují, že život stojí za to. Okouzlují jak ve vícebarevných zahradních kompozicích, tak i jako solitérní neonové tečky u jezírka či na skalce. A pokud si z bohatého sortimentu pěnišníků a azalek opatříte jak časně, tak i pozdněji kvetoucí kultivary, mohou vaše soukromé zahradní slavnosti trvat od dubna až do června. Ideální uplatnění mají pěnišníky na zahradách v přírodně krajinářském stylu a tam, kde prostorové podmínky umožňují výsadbu ve větších skupinách. Z mohutnějších kultivarů lze vytvořit jak živý plot lemující dům barevnou hradbou, tak i vícebarevnou symfonii rozdělující zahradu do intimnějších několika zákoutí s odlišnou výsadbou. Do menších zahrad se hodí otužilé japonské azalky, které nejsou náročné na prostor.

Kombinací vyšších rododendronů docílíte stálezelené optické bariéry podél plotu, která navíc krásně kvete.

Nízké kultivary pěnišníků a azalek mohou pokrývat velké plochy. Tady je ale rozumné držet se jednoho dominujícího barevného tónu.

Průvodci pěnišníků

Zapojení rododendronů do zahradního prostoru podtrhne kombinace s výsadbou pokryvných druhů trvalek a dřevin. Jako podrost se také osvědčily tulipány, střevíčníky, prvosenky, bramboříky, lilie a také náprstníky, orlíčky a žluťuchy. Působivá je i kombinace pěnišníků s hortenziemi. Příjemně působí kombinace s poléhavýmiodrůdami brslenu, s libavkou či třezalkou. Z vyšších doprovodných dřevin se doporučuje zimolez, zmarličník, stromovité magnolie a javory. Z jehličnatých druhů ladí s pěnišníky jedle, modřín i borovice. Azalky se obvykle kombinují s hybridy rododendronu. Máte-li dostatek místa, můžete si zvolit větší zahradní rododendrony, až do výšky 1,5 metru. S azalkami velmi pěkně harmonují japonské javory a různé druhy kapradin.

U rozsáhlých kompozic nestačí jen vybrat keře stejné barvy a výšky, ale musí vyhovovat i jejich nároky na prostředí a odolnost.

Bíle kvetoucích kultivarů rododendronů i azalek existuje mnoho, rozšířený je Cunningham ́s White, Gomer Waterer nebo azalka Schneeglanz.

Odkud k nám přišly

V přírodě rostou rododendrony volně po celé severní polokouli, nejlépe se jim daří v chladných horských lesích Severní Ameriky, Japonska, ve střední Číně a v Himálaji (prospívají i v nadmořské výšce do pěti tisíc metrů). Tam všude mají vysokou vlhkost vzduchu i půdy a na svazíchjim přitom nehrozí podmáčení. Tropické druhy pocházejí z jihovýchodní Asie, v Austrálii má původ jeden druh rododendronu. Evropa má „jen“ devět planě rostoucích původních druhů. Například v Alpách roste Rhododendron ferrugineum – rezavě červená alpská růže a R. hirsurtum – plstnatá alpská růže.

Kupujte otužilé odrůdy

V současné době je na trhu široká paleta barevně i tvarově zajímavých odrůd. Nakupujte je v renomovaných zahradnictvích a raději se vyhněte rostlinám dováženým z Nizozemska a Německa, z nichž některé v našich podmínkách selhávají. V posledních letech se na našich zahradách osvědčily odrůdy vyšlechtěné z japonského Rhododendron yakushimanum. Původní druh sevyznačuje mrazuvzdorností, kompaktním polokulovitým vzrůstem, bohatým olistěním, na spodní straně plstnatě rezavým. Tyto vlastnosti zdědily i vyšlechtěné odrůdy, které každoročně pravidelně kvetou.

Mnohé kultivary vytvářejí korunu označovanou jako „vzpřímeně nálevkovitá“

Rododendrony snášejí i chladnější klima bez zvláštní péče – tyto pocházejí z okolí Krásné Lípy.

Růžově kvetoucí kultivar „Duke of York“

Stanoviště

Mají-li pěnišníky vyhovující polohu a půdu, jsou to nenáročné keře. Pokud je tedy vysadíte na správném místě, nemají další velké nároky, dobře rostou a bohatě kvetou celá léta. Důležitá je především kyselá půda (před výsadbou do ní přimícháme rašelinu), kyprá, vzdušná, nepodmáčená a s bohatým obsahem humusu. Příznivě na ně působí blízkost vodních ploch. Nejlépe se jim daří v mírném polostínu dřevin, které je chrání před slunečním úpalem a vysušujícími větry. Vyhovují jim podhorské polohy(například Liberecko), kde jsou klimatické podmínky blízké jejich původním stanovištím. Pro zachování vlhkosti půdy je vhodné mít rostliny zamulčované. Na hnojení používejte speciální hnojiva na rododendrony a azalky, eventuálně na vřesovištní rostliny.

Pěnišník žlutý intenzivně voní í barevně září

Azalky japonské kvetou v mnoha odstínech, ale ponejvíce od červené po fialovou.

Japonské azalky

Oslňují bohatostí a neonovými barvami květů. Některé odrůdy (např. Melina) jich mají tolik, že téměř zakrývají listy. Květy jsou dvojité až trojité, zářivě růžové barvy a vyrůstají v bohatých, téměř kulatých chocholkách. Japonské azalky lze tvarovat střihem (nejlépe v červnu, aby stihly vytvořit na další sezonu květní poupata). Však také v japonských zahradách, kde díky vlhkému klimatu azalky rostou mnohem bujněji nežli u nás, z porostů azalek zahradníci stříháním upravují dekorativní valy, kaskády či oblé duny. Listy azalek jsou na rozdíl do pěnišníků drobné, oválné, mírně lesklé a středně zelené. V polostínu a stínu téměř neopadávají, na osluněných polohách však může i více nežli polovina listů přes zimu opadat.