Retro v interiéru
Hodně, vlastně téměř pořád, se mluví o retru. O tom, jak se přejímají vzory, tvary. Jak se vracejí určité barvy… Co také nového vymyslet ve 21. století poté, co jsme tu měli gotiku, renesanci i secesi, baroko i funkcionalismus, adoraci plastů i bruselský styl.
Návrat zpět, k babičkám, nebo – jak se také hezky říká – ke kořenům, není nic špatného. Ono to tak nějak hřeje, uvolňuje, zpomaluje. A právě proto to děláme, vlastně ne my, výrobci, designéři. Zbrzdí nás, a my si všimneme jejich práce, toho, že stará řemesla a jejich preciznost nejsou ještě úplně mrtvé, že některé věci (a nábytek) se neokoukají..
Jakými rekvizitami se nejčastěji dělá retro? Je to především dřevo, které něco pamatuje, má patinu, i sem tam nějaký šrám, ale je velmi dobře zpracované. Kůže, která šrámy nemá, ale zůstává v co nejpřirozenější podobě – u retra se kůže moc nebarví. Nějaké ty piksly, nebo aspoň jejich tvar, pěkné mosazné, měděné, železné (shrňme pod kovové) prvky, lehce pokroucené tvary, trochu ozdůbek. Pozor, nevynechat silně ošuntělé zdi a používat zásadně přírodní materiály, u textilu je to přímo zákon. A je to.
Datum vydání: 22. 1. 2016