Restaurátor a sochař Tomáš Skalík

Důkazem, že osobnosti renesančního formátu nevymřely, je člověk mnoha řemesel, zájmů a činností, sochař a restaurátor Tomáš Skalík. Vystudoval restaurování a sochařinu, oběma se věnuje a přednáší také jako odborný asistent – restaurátor na Slezské univerzitě v Opavě. Navíc dokončil první z řady knih Průvodce po opavských sochách a podílel se na vydání knihy o obnově drobných památek.

Jednu ze svých sochařských prací právě teď prezentuje i na výstavě Na houby / for John Cage. Ve volném čase pracuje v občanských sdruženích za záchranu rodného kraje. A spolu s dalšími kolegy rozjíždí novou firmu zaměřenou na design, umění a realizace výtvarných řešení v architektuře. S panem Skalíkem jsme si popovídali také o tom, jak se seznámil se svou manželkou a co mu v životě dodává energii.

Nyní se věnujete zejména restaurování starých i nových venkovních skulptur a sousoší. Nic- méně jaká byla realita po restaurátorské škole?

Věděl jsem, že mne při této práci čeká hodně cestování, neustálé studium nových poznatků, řešení nejrůznějších hádanek, neexistence pevné pracovní doby a v podstatě ani volného času, ale na druhou stranu možnost tohle všechno dělat… Již během dlouhého studia restaurování a sochařiny jsem pracoval jako restaurátor učeň. Pak jsme si společně s kolegou a spolužákem Petrem Gláserem pronajali v Opavě první ateliér a začali samostatnou podnikatelskou činnost. Přišly první zakázky a už jsme se nezastavili. V restaurování je vše podřízeno požadavkům konkrétní sezony. Nyní realizujeme 90 % prací v Moravskoslezském kraji. Náš stálý tým je poměrně malý (tři lidé). Při zatím nejsložitějším restaurátorském úkolu, tedy restaurování sousoší pegasů z Historické výstavní budovy Slezského zemského muzea (2011), nás bylo osm.

Jak pohlížíte na svou sochařskou činnost?

Sochařskou tvorbu nepovažuji za druhou profesi, ale je zakódována ve způsobu mého vnímání světa – v ní rozvíjím a prověřuji myšlenky o prostoru, v němž žijeme. Umísťuji v něm prostorové instalace či jiné technologie, jako jsou infračervené paprsky, pohybová čidla atd. Nejde mi o originalitu ani sebeprezentaci. Vystavuji pravidelně (až třikrát do roka). Současná výstava Na houby / for John Cage v Opavě, kde jsem jako jeden z autorů také zastoupen, je velmi dobře připravená a rád jsem si prověřil svou instalaci v kontextu jiných prací.

Náš nový projekt má název Art Consultancy, výtvarné umění propojené s architekturou v harmonický celek. Existuje mnoho zájemců o kvalitní výtvarné umění a jeho propojení s architektonickým interiérem a exteriérem. Vytvořili jsme showroom, kde je možné si prohlédnout a zakoupit kvalitní umělecké objekty a obrazy nejrůznějších autorů, jež nabízí naše portfolio, či si je u nás nechat vyrobit „na míru“. Druhou částí našeho projektu jsou konzultace a poradenství investorům, architektům a realizátorům tak, aby byla architektura propojena s adekvátním výtvarným dílem, se kterým vytvoří harmonický celek. Třetí částí je nabízet pro realizaci klientova záměru komplexní profesionální služby – využíváme proto jak tradiční řemesla, tak i moderní technologické postupy výroby. Díky spojení našich profesí (já sochař a restaurátor, Martin Klimeš kurátor a teoretik umění), zkušeností a výrobních nástrojů jsme schopni vyřešit všechny složité požadavky investora a dosáhnout tak požadovaného cíle. Kontakt nebo www.artconsultancy.cz

Vaše jméno a práce jsou často spojeny s kapličkami a božími mukami, mají pro vás nějaký duchovní či filozofický rozměr či přesah? Cítíte to tak, že vám vyprávějí nějaký příběh?

K drobným sakrálním památkám jsem se dostal jako člen občanského sdružení Za Opavu. Boží muka, kříže a kapličky jsou pozoruhodné tím, jakým pramenem poznání mohou být. Jsou svědky toho, že i naši předchůdci cítili, že je přesahuje cosi většího. Dokazují, že i v dobách bez veškerých výdobytků moderního světa dokázali lidé v našem kraji najít energii a prostředky na vytvoření něčeho, co postrádá praktický význam ve smyslu užitné potřeby. Jsou oslavou lidského ducha a zároveň pojítkem doby jejich vzniku se současností. Při setkání s takovou památkou v krajině ve mně sílí pocit, že mé kořeny jsou právě zde, v krajině, kde generace lidí před námi žily a stavěly je. Památky, ať už architektonické, sochařské nebo jiné, skutečně dokážou vyprávět příběhy. Samotný výběr materiálu, způsob opracování, výtvarný projev autora, stopy poškození a oprav, to vše jsou stránky příběhu, který se může správným čtením poskládat do souvislého vyprávění. Paradoxně snadno o ně můžeme přijít nejen nezájmem, ale také neodbornou či příliš vehementní opravou.

TIP OD RESTAURÁTORA

Ve své práci využíváme novou, účinnou mikroabrazivní metodu nízkotlakého čištění povrchu památek. Tato metoda je velmi přínosná i pro běžné uživatele domů či interiéry bytů, kde je potřeba očistit povrchy – přírodní materiály jako kámen, dřevo, beton, teraco, cihla – tak, aby nedošlo k jejich trvalému poškození vlivem působení agresivních chemických prostředků. Patentovaná technologie Rotosoft dokáže pracovat s celou řadou mikroabrazivních médií od gumy, jedlé sody až po granát či korund a za velmi šetrného nízkého tlaku tak očistit i nejodolnější nečistoty, např. v domácnosti staré nátěry nebo graffiti, korozi železa, krusty v okolí vodních zařízení, zašlé a usazené prachové nečistoty, saze apod.

Váš vztah s manželkou vznikl se zrodem občanského sdružení Za Opavu, jehož je vaše žena předsedkyní. Jak zvládáte skloubit všechny činnosti se starostí o děti – jedno malé a jedno právě narozené?

Na žádné naší akci občanských sdružení Za Opavu či Radkov pokud možno nechybí celá naše rodina. Jsem rád, když mohu být s dětmi maximum času. I když je to někdy těžké, je to stále lepší než přijít o všechny běžné radosti a starosti. S mojí ženou Kateřinou máme propojené zájmy, vnímání a názory, mohu s ní přirozeně sdílet realitu a podle mne není v partnerském životě asi nic důležitějšího. Na spoustě projektů je se mnou, díky tomu jsme schopni pracovat s takovým nasazením a brát práci jako součást života.

Jaké vazby máte ke kraji, ve kterém žijete? Jste zakládajícím členem dvou občanských sdružení. Vedou aktivity sdružení k přímé záchraně památek?

Rád cestuji, ale kořeny mám pevně zasazené v naší půdě. Na jedné půlroční stáži jsem měl možnost do sebe vstřebávat krajinu řeckých Atén a okolí. Dalo mi to jistotu, že právě můj rodný opavský kraj je místo, kde chci strávit většinu života. Asi je to dáno našimi stromy, travou, pozvolnými kopci – jsem více spojen se zemí než se vzduchem. Občanské sdružení Za Opavu jsme založili v roce 2007 jako platformu lidí, kteří mají rádi své město a jeho tvář. Nelíbila se nám komunikace mezi občany a vedením města, a to zejména v otázce architektonických realizací a velkých developerských projektů a její (ne)součinnosti s památkovou péčí. Časem se tato kritická diskusní organizace, dávající podněty na opravy, stala také realizátorem oprav řady drobných historických objektů. Snažíme se být příkladem a inspirací, že i běžný občan může přiložit ruku k dílu a záchraně. Vesnice Radkov je nyní mým domovem. Sdružení Radkov je podobného charakteru, jde o dlouhodobé projekty týkající se místní fary, muzea, zříceniny hradu Vikštejna a nádherné dubovské lipové aleje, která je významným krajinotvorným prvkem. Dále jsme iniciovali zapsání desítky dalších památek do seznamu ohrožených kostelů a kaplí v České republice, aby se jejich záchraně věnovaly také zodpovědné úřady. Někdy stačilo velmi málo, jeden dopis, a kaplička byla zachráněna před demolicí.

MgA. BcA. Tomáš Skalík
(*1978)
„MgA. BcA. Tomáš Skalík (6. 10. 1978). Narodil se a žije v Opavě. Je ženatý a má dvě děti. Od roku1999 pracuje v oboru restaurování kulturních památek a předmětů kulturní povahy, zejména nepolychromovaných prostorových sochařských uměleckých děl z kamene a terakoty, a zároveň se věnuje vlastní volné umělecké tvorbě. Od roku 2012 je zaměstnán jako odborný asistent – restaurátor Ústavu historických věd Slezské univerzity v Opavě. Spolupracuje se sochařkou Evou Plaširybovou a Radimem Pavelkem.“
Vzdělání:
◗ 1993–1997 Střední průmyslová škola strojnická a Uměleckoprůmyslová škola v Opavě, navrhování hraček a dekorativních předmětů.
◗ 1997–2002 Institut restaurování a konzervačních technik Litomyšl o. p. s., Litomyšl, Restaurování a konzervace kamene a souvisejících materiálů.
◗ 1999–2007 Vysoké učení technické v Brně – Fakulta výtvarných umění, Brno, Sochařství I, vedoucí ateliéru: Prof. Jan Ambrůz, ak. soch.
◗ 2005 Education Technological Institut of Athens, Řecko (studijní pobyt).

Restaurátorské práce (2011–2012):
◗ Korunní římsa severní fasády konkatedrály Nanebevzetí Panny Marie, Opava
◗ Pomník Pestalozziho, Vítkov
◗ Křížek na Nýtku
◗ Socha Jitra, Opava
◗ Kašna se sochou Neptuna, Frenštát pod Radhoštěm
◗ Kamenné prvky severní fasády kostela Narození Panny Marie v Orlové

Výtvarné práce v architektuře a městském prostoru (2010–2012):
◗ Čestná brána, park v Novém Jičíně
◗ Sochy pro obyvatele Kyjovic, Kyjovice
◗ Pomník Františka Zíky, Štítina
◗ Pamětní deska Antonína Mikoláška, Litomyšl
◗ Jeskyně, modely a makety, Slezské zemské muzeum, Opava

Samostatné výstavy volného umění (2009–2010):
◗ Instalovaná vymezení, Příhrádek No5, Pardubice
◗ Světelné překvapení, Oblastní galerie v Liberci, Liberec
◗ Double duel – part I. (s Janem Steklíkem), Galerie Školská 28, Praha
◗ Transformy, galerie Fiducia, Ostrava
Kontakt:
www.skalik.net, www.artconsultancy.cz

Datum vydání: 3. 11. 2015

Edit: Jana Středulová