Rekonstrukce víkendového domu vlastníma rukama
Říká se, že nejhůře se pracuje s vlastní rodinou. Pro rekonstrukci víkendového domu ve Vilémově to však neplatí, neboť za její úspěšnou realizací stojí hlavně pomoc rodinných příslušníků. Do práce se zapojil nejen bratr majitele – architekt, ale i šikovní řemeslníci ze širokého příbuzenstva.
K Vilémovu měli majitelé domu blízký vztah už delší dobu. Rodiče majitelky totiž bydlí v nedaleké obci a na místním zámku si řekli manželé ano. Když se jim naskytla příležitost koupit dům, který byl kdysi součástí zámeckého areálu, nebylo nad čím váhat. Navzdory špatnému technickému stavu se rozhodli proměnit ho ve vysněný víkendový dům, kde by si oddechli od rušného života v Praze.
Nedotknutá historie
Rekonstrukci majitel přirozeně svěřil svému bratrovi – architektu Richardovi Mátlovi. Barokní budova postavená v 16. nebo 17. století, která sloužila původně jako obydlí pro kočího, není památkově chráněna. Přesto se všichni shodli na tom, že se pokusí zachovat co nejvíce původních prvků. Podařilo se obnovit i její původní historický vzhled. „Několik návštěv v místních archivech nám poskytlo návod, jak citlivě přistoupit k přestavbě. Zvenku jsme žlutou fasádou s bílými šambránami navázali na fasádu nedalekého zámku, k němuž objekt kdysi patřil,“ vysvětluje architekt. Na původní velikost byly upraveny i částečně zazděné okenní otvory ve fasádě.
Největší výzvu pro stavební firmu představovalo odstranění vlhkosti zdiva podřezáním a vložením nové izolace. Původní fasáda nakonec nebyla zateplena, aby se zachovaly vnější zdobné prvky – římsy. Cihlová zeď o tloušťce půl metru však svoji tepelněizolační funkci plní dostatečně.
Proměnou prošlo i zchátralé podkroví. Architekt zachoval původní tvar střechy včetně krovu, přibyla střešní okna a vikýře. Podkroví bylo zatepleno minerální vlnou o tloušťce 250 mm, Na střechu byla položena tradiční pálená střešní krytina bobrovka. Aby se eliminovalo působení tíže nové krytiny, byly pro zpevnění krovu použity kleštiny, jež vizuálně zapadly do interiéru s efektně odhalenými dřevěnými trámy. Po třech letech stavebních prací se mladá rodina mohla nastěhovat.
Místo pro rodinná setkání
Velkorysá užitná plocha domu okolo 300 m2 umožnila splnit majitelům sen o velkých rodinných setkáních. Přízemní podlaží domu obývají majitelé, zatímco prostorné a komfortní podkroví je určeno pro hosty a společenské aktivity.
Do domu se vchází z ulice vstupní halou, jíž dominuje atypický zalomený oblouk. Tento tak zvaný arabský motiv vznikl jako důsledek technického provedení odvodu spalin ze dvou různých otopných těles do společného komínu. V domě se sice dodnes příležitostně topí dřevem, k běžnému vytápění však slouží plynový kotel napojený na radiátory. Kachlová kamna, která si po vzoru babiček přála majitelka, byla po dlouhých úvahách postavena v místě propojení jídelny, kuchyně a obývacího pokoje. Toto umístění umožňuje vychutnat si rodinnou pohodu při praskajícím krbu v pohodlné sedací soupravě, a z druhé strany může majitelka, vášnivá kuchařka, připravovat dobroty v tradičních kamnech a na litinovém sporáku.
Během všedních dní je rodinný život soustředěn především v jídelně, na niž plynule navazuje kuchyňský kout. Vysoká francouzská okna propojují tuto část s venkovním dvorem a zároveň podtrhují historický charakter sídla. Rodina si velice oblíbila letní kuchyni, která díky svým proskleným skládacím dveřím umožňuje trávit čas venku i za nepříznivého počasí.
Noční zóna s tajnými dveřmi
V části napravo od vchodu do domu je situována noční zóna s ložnicí a dětským pokojem. Místnosti jsou odděleny úložnou nábytkovou stěnou a propojeny šikovně zabudovanými „tajnými“ dveřmi, které nerozeznáte od ostatních dveří skříní. V této klidové části domu se samozřejmě nalézá i hygienické a technické zázemí.
Design interiéru citlivě kombinuje historické prvky s moderními. Na celkové atmosféře se významně spolupodílí dřevo. Přiznaný dřevěný strop nad jídelní částí, dřevěná okna, nábytek i podlahy jsou dílem šikovného truhláře, rovněž příbuzného majitelů.
Otevřené podkroví
Druhé podlaží, do kterého vede tříramenné schodiště, překvapí otevřenou dispozicí a spoustou denního světla, které se do společenské části line dvěma sestavami střešních oken. „Použití střešních oken VELUX na třech světových stranách nám umožnilo přizpůsobit prostor pod střechou pro potřeby bydlení a přitom dodržet původní tvar střechy. V části, kde se nachází koupelna, jsme pak situovali vikýř,“ popisuje architekt Richard Mátl. V tomto podlaží se nacházejí dva samostatné pokoje, v nichž si hosté báječně odpočinou i díky vnějším zatemňujícím roletám na střešních oknech. K dispozici mají také koupelnu s výhledem na okolní přírodu. Při společenských setkáních pod střechou přijde vhod i praktická kuchyňská linka.
Umělé světlo zajišťuje nenápadné liniové osvětlení, které citlivě zapadá do architektonického konceptu, aniž by jej rušilo. Netradičním prvkem je snížená podlaha, tak zvaný bazén, pod sestavou střešních oken. Slouží nejen ke hraní a nocování, ale také jako praktický úložný prostor.
Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
s využitím podkladů VELUX
Foto: archiv VELUX
Datum vydání: 7. 6. 2016
