Rekonstrukce staršího domu

Narozdíl od lidí si domy mohou tento zázrak dopřát. Starší dům můžeme zrekonstruovat tak, že nám nabídne zcela moderní a komfortní bydlení okořeněné nádechem dob minulých. Aby byl elixír účinný, je třeba nepodcenit přípravu rekonstrukce ani její realizaci.

Rekonstrukce totiž patří k nejnáronějším stavebním činnostem, protože na samém začátku rovnice jejího řešení je spousta neznámých, které skrývá stav domu. A neplatí přímá úměra, že čím je dům starší, tím více neznámých bude, ale spíš záleží na tom, jak kvalitně byl dům postaven. A musíme počítat i s tím, že všechny neznámé budeme odhalovat postupně. Může se tedy stát, že se pustíme jen do menší úpravy či opravy domu, která odhalí skrytý nedostatek a může nastat i řetězová reakce.

Vše souvisí se vším

Každý dům funguje jako propojený organismus, ve kterém i malý zásah může strhnout lavinu následných komplikací. Například po výměně oken za lépe izolující a těsnící se nám může začít na stěnách srážet vlhkost a vznikat plísně. S výměnou oken se totiž změnilo mikroklima v domě, nedochází již k trvalé výměně vzduchu netěsnostmi, nezateplené zdi jsou najednou chladnější než okna… A třeba přestanou táhnout kamna, protože najednou mají nedostatek vzduchu k hoření. Kdybychom zároveň s výměnou oken stěny domu zateplili a postarali se o výměnu vzduchu, nemuselo by to tak být. Nebo při rekonstrukci podlah v přízemí se vybere zemina, provedou se betonové podlahy včetně hydroizolace a zateplení, položí se krytina. Vše správně a pečlivě, a přesto někde, třeba i v jiné místnosti, zvlhnou zdi. Proč? Dosavadní podlaha mohla být natolik prostupná pro vodní páru, že vlhkost z podloží domu se v dostatečné míře stačila odpařovat do interiéru a větráním odvést mimo dům. Ukázalo se, že izolaci a zateplení podlahy měla předcházet celková ochrana stavby před vlhkostí.

Plán rekonstrukce

Proto si i třeba jen dvacet let starý dům žádá, aby se do něj zasahovalo pod dohledem odborníka, který připraví koncepci budoucích oprav. U velkých rekonstrukcí spojených s modernizací, případně přístavbou či nástavbou se na projektanta nebo architekta většinou obracíme, ale menší úpravy často podceňujeme. Máme vidinu jednoduché opravy, kterou můžeme snadno provést s místním řemeslníkem, ale neodhadneme její možné následky. Velmi často takto podceníme výměnu oken, i případné zateplení. To však jsou zásahy, které významně ovlivní organismus domu. Odborník by s námi měl nejprve projít celý dům, měli bychom ho přitom seznámit s jeho neduhy i s našimi plány. Při větších rekonstrukcích je potřeba i statické posouzení a sondy do konstrukce, které pomohou lépe zhodnotit stav domu. Architekt či projektant by měl navrhnout rozsah potřebných prací a jejich časovou posloupnost. Měl by tedy předložit koncepci rekonstrukce i s hrubým odhadem ceny. Pro nás bude v tomto okamžiku vodítkem, co nás čeká, co si můžeme finančně dovolit, o možném rozložení do časových etap. Určitě se vyplatí požadovat rozpracování do projektu. Nejen tehdy, budeme-li potřebovat stavební povolení. Projekt rekonstrukce by měl být podrobnější než projekt pro stavební povolení, nejlépe na úrovni prováděcího projektu se specifikacemi všech prací a položek, s vypracováním konstrukčních detailů. Pak by nemělo docházet k tomu, že si řemeslníci jedné profese budou lámat hlavu s tím, jak navázat na práci svých předchůdců v předcházející etapě rekonstrukce, a nebudou se na jejich špatnou práci vymlouvat. Jinou možností je obrátit se rovnou na specializovanou firmu, která převezme záštitu nad celou rekonstrukcí. Tím máme zajištěno, že bude řešit i průběžně se vynořující problémy a ve svém vlastním zájmu si ohlídá časovou návaznost prací. Nám ubude starostí a vyhneme se hledání viníků při reklamacích.

Voda v roli nepřítele

Voda, kterou jinde vítáme a potřebujeme, se stane škůdcem, dostává-li se do konstrukce domu. Nejčastěji se tak děje v podobě vzlínající zemní vlhkosti. Starší domy tímto neduhem trpí často kvůli nedokonalým a zastaralým hydroizolacím. Závady mohou být patrny na první pohled v podobě zvlhlých zdí, map a výkvětů na fasádě i uvnitř, vlhké podlahy ve sklepě, opadávající vnitřní i vnější omítky. Starší zdi se však často dokáží vypořádat i s poměrně vysokým procentem vlhkosti a zůstávat zdánlivě suché díky tomu, že se voda může přirozeně celoplošně odpařovat, a navíc vodní páry unikají netěsnostmi v domě. U starších domů je přesto velká pravděpodobnost, že hydroizolace nebude nějakým způsobem v pořádku, bude narušená, nedostatečná, dokonce může zcela chybět. Proto je při přípravě rekonstrukce nutné prověřit, zda jsou stěny dostatečně suché. Naprosto nezbytné je to v okamžiku, kdy se chystáme k zateplení domu. Opatříme-li tepelnou izolací stěnu nedostatečně izolovanou od vzlínající vlhkosti, dosavadní únik vodních par ze zdiva se tím omezí. Může tak postupně dojít k provlhnutí minerální izolace, která bude ztrácet své tepelně izolační schopnosti, nebo může voda kondenzovat mezi stěnou a izolantem, postupně se sníží i pevnost zdiva, v interiéru na vlhké zdi mohou vznikat plísně, nejrůznější vady se mohou projevit i na vnější fasádě.Zabránit vodě vzlínat ze základů vzhůru můžeme buď mechanicky podřezáním zdiva a vkládáním nové hydroizolace do vzniklé spáry či vrážením nerezových desek do zdiva, nebo chemicky – injektáží látek, které vyplní kapiláry zdiva, anebo fyzikálně – elektroosmózou, kdy je pomocí anod a katod instalovaných ve zdivu permanentně vytvářeno elektromagnetické pole, které zabraňuje vzlínání vody. Tyto přímé metody mohou být ještě doplněny i nepřímými, jako je odvodnění okolního terénu i odvětrání suterénního zdiva. Další možností je odkopat zeminu okolo domu, použít nopovou folii a nepustit tak vodu přímo ke konstrukci, popřípadě v místech zdiva přilehlých ke zvýšenému terénu provést novou svislou izolaci.

Pozor na výměnu oken

Výměna oken je jedním z nejčastějších rekonstrukčních zásahů, a to i u domů poměrně mladých. A jak již bylo řečeno, může mít i jiné, než očekávané následky, tedy to, že budou pěkná a že nám jimi nebude unikat cenné teplo. I po výměně oken se opět můžeme setkat s vodou, respektive vlhkostí, v roli nepřítele. V domě se staršími netěsnými okny dochází k nekontrolované, leč trvalé výměně vzduchu. S ním odchází i nadbytečná vlhkost, které vyprodukuje čtyřčlenná domácnost denně kolem patnácti litrů, nejen vařením, praním, koupáním, ale i pouhým dýcháním. Nová okna lépe tepelně izolují a lépe, dnes už téměř dokonale těsní. Neuniká jimi zbytečně teplo, ale neuniká jimi ani zmíněná nadbytečná vlhkost. Ta může kondenzovat v chladnějších místech ať už na rámech oken, na rozhraní okna a stěny nebo v rozích místností, v nichž se pak mohou postupně tvořit plísně. Další těžkosti se mohou projevit v důsledku nedostatku čerstvého vzduchu, který do domu netěsnostmi pronikal. Možná nás nenapadne, že nedostatek čerstvého vzduchu může souviset s našimi bolestmi hlavy, ranními únavami, způsobenými přebytkem oxidu uhličitého ve vydýchané ložnici a podobně. Anebo s hůře fungujícím krbem či plynovým kotlem, protože přísun vzduchu je nutný i pro proces spalování, ať v krbu nebo třeba v plynovém kotli. Musíme proto počítat s tím, že po výměně oken se budeme muset naučit intenzivně a často větrat. Pro ideální množství čerstvého vzduchu bychom měli větrat každé dvě až tři hodiny, tedy i v noci vstát a na pět minut udělat pořádný průvan. To těžko zvládneme, proto je lepší postarat se o dostatečnou výměnu vzduchu jiným způsobem. Buď samotnými okny, nebo systémem řízeného větrání. Okna jsou dnes běžně vybavována funkci mikroventilace, která vlastně simuluje netěsnost okna. Tímto způsobem však uniká i cenné teplo a výměna vzduchu není dostatečná. Proto výrobci vyvíjejí i jiné více či méně účinné větrací systémy, zabudované v okenních profilech i rámech, které mohou mikroklima zlepšit, ale nezbaví nás nutnosti větrat i otevřenými okny, rychle a intenzivně. Navíc některé systémy trpí různými neduhy, jako kondenzací a namrzáním vlhkosti kolem větracích klapek. Dostatek vzduchu proto nejspolehlivěji zajistíte řízeným větráním – větrací jednotkou, nejlépe vybavenou rekuperačním výměníkem, který odcházejícímu vzduchu odebere teplo a využije ho k ohřátí vzduchu příchozího, čerstvého. Minimalizují se tak ztráty vzniklé větráním.

Potřebujeme stavební povolení?

Stavební zákon pojem rekonstrukce nezná, najdeme zde pojmy udržovací práce a stavební úpravy, které však nejsou blíže specifikovány, jsou formulovány. Proto se i velmi liší praxe jednotlivých stavebních úřadů, proto se ve vlastním zájmu před prováděním úprav v domě na stavebním úřadě informujte. Obecně lze říci, že ohlášení ani stavební povolení není třeba pro práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, životní prostředí a bezpečnost při užívání. Nevyžadují je proto takové stavební úpravy, jimiž se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivu na životní prostředí a jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. Ohlásit je třeba úpravy, kterými se mění užívání části stavby, ale nezasahuje se do nosných konstrukcí, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí. V ostatních případech je třeba stavební povolení. Ale jak jsme řekli, záleží posouzení konkrétního případu záleží na příslušném stavebním úřadu.

Více informací se nachází v květnovém vydání z roku 2016.

Odborný poradce: Ing. Kateřina Pinďáková

Foto: archiv firem

Datum vydání: 5. 6. 2016

Edit: Miloslava Perglová