Ráj na staré půdě

Historické centrum malebného jihočeského města, původní půdní prostor, který skýtá mnohé možnosti, jen je chytře využít. A zkušení architekti, kteří vědí, jak na to. Taková slibná kombinace se naskytla rodině s dvěma dětmi, která si přála, aby se stará půda změnila v místo, kde se bude spokojeně žít.

I když to zní jako zcela ideální startovací podmínky, kde stačilo prostor pod střechou zateplit a pak jen mávnout kouzelným proutkem, a ze staré půdy se stal plnohodnotný moderní prostor k bydlení s veškerým komfortem, skutečnost byla samozřejmě trochu jiná. I zde se objevily obtíže a drobné komplikace. Jednak pozice domu v rámci historického centra a dům z 13. století, v němž se půda nachází, nutně vyžadovala přizpůsobení se požadavkům památkářů a tím omezila možnosti, jak prostor stoprocentně zařídit podle přání a představ majitelů. Zásadní bylo toto omezení například při práci se světlem. Zachována totiž zůstala původní okna – jejich velikost i počet. Další překážkou byly pochopitelně šikminy střechy, které značně ubraly jinak nemalé ploše půdy na skutečné velikosti.

Prosklená podesta propouští denní světlo na schodiště.

TRIKY ZKUŠENÝCH

Nic z toho ale ve výsledku není patrné, a to zejména díky zkušenému tandemu Ivana Dombková a Rostislav Černík, které investoři povolali již na základě předchozí skvělé spolupráce. Architekti dokázali zmíněné nevýhody přetvořit v řešení, která naopak prostoru dodávají na exkluzivitě a zajímavosti. A k tomu do projektu samozřejmě beze zbytku zakomponovali i konkrétní přání majitelů, kterých nebylo málo. „Dostali jsme za úkol vytvořit prostor zejména pro odpočinek, povalování, poslech hudby, ale i čtení pod lampou, neměli jsme zapomenout také na pracovní koutek s počítačem. Kuchyně pak měla být místem setkávání a umožňovat pohodlnou komunikaci i více osob, nejen proto, že rodina ráda společně vaří. Zkrátka od všeho něco…“ podotýká architektka Ivana Dombková a dodává, jak se všechny požadavky a vstupní podmínky projevily při návrhu projektu: „Cílem bylo zajistit v daném prostoru maximum funkcí při minimu nábytku, prostor vzhledem k jeho velikosti a omezení šikminami příliš nečlenit a z kuchyně vytvořit místo k příjemnému trávení společného času.“

Veškerý nábytek je vyroben na míru podle návrhu architektky, včetně pohovky a stolku s bílou deskou z corianu.

MÍSTO DVEŘÍ SVĚTLO

Projekt půdní vestavby vyšel plně z obvodového pláště domu včetně respektování původního trámoví, oken, okének a vikýřů i vnitřního členění. To přirozeně dělí byt na tři části, v dnešním pojetí na hlavní společenskou část a dvě klidová křídla, v nichž se nachází ložnice rodičů a pokoj dětí.
Aby dennímu světlu na cestě do interiéru nestála sebemenší zbytečná překážka a i proto, aby nepůsobil byt stísněně, je prostor bytu velkoryse otevřený. Vše funguje jako jeden celek – navzdory velkému množství trámů tak interiér působí vzdušně a příjemně a přes den je dostatečně prosvětlený. Kvůli světlu jsou v tomto podkroví také pouze dvoje dveře, od společného obytného prostoru umožňují oddělit koupelnu a dětský pokoj. „Ten se ale uzavírá výhradně večer, až když jdou děti spát,“ podotýká architektka. Otevřená zůstává netradičně ložnice rodičů… Promyšlené je i umělé osvětlení, které zajišťuje útulnost i příjemný pocit v čase, kdy se denního světla nedostává. Architekti využili moderních LED pásků vsazených mezi trámy, bodových světel i reflektorů. A nechybí ani lampa ke čtení.

Kuchyňská linka z masivního dubu s nerezovou pracovní deskou.

VYUŽÍT KAŽDÝ CENTIMETR

Plocha půdy sice představuje přibližně 120 metrů čtverečních, ale kvůli šikminám je prostor, na kterém je možný plnohodnotný pohyb osob, přirozeně menší. Byt proto neměl být zatížen zbytečným nábytkem, kam ale s úložnými prostory? Našlo se pro ně elegantní řešení. „Využili jsme štítové stěny, v dětském pokoji našli místo k ukládání pod šikminami, zbytek je řešen solitéry. Například lavice pod okny v kuchyni skrývá úložnou zásuvku,“ popisuje Rostislav Černík. Veškerý nábytek je vyroben na míru prostoru, převážně ve světlém provedení. Na dřevěné prvky bylo použito dubové dřevo, které si dobře rozumí s bílou a šedou barvou trámů, stěn a dalšího vybavení, případně ušlechtilým nerezem a sklem a přidává prostoru na přirozenosti, útulnosti a pocitu volnosti. Minimum prvků v tmavých barvách, eventuálně černé, funguje jen jako moderní akcent.

PRO SPOLEČNÉ CHVÍLE

Život rodiny investorů se točí kolem kuchyně, a to nejen díky tomu, že holdují společnému vaření – dospělých i dětí. Kuchyně je centrem bytu, zalitá denním světlem, volně propojená s obývacím pokojem na jedné straně a jídelnou na straně druhé. Kuchyňská linka je situována u největšího okna v bytě, které vede do vnitrobloku a nabízí dostatek denního světla, ale i nádherný výhled na okolní střechy domů. Vedou odtud také dveře na balkon – nebalkon, jen malý prostor mezi okny, kde je možné třeba pěstovat bylinky.

PŮDORYS:
1 – vstupní schodiště, 2 – kuchyňský kout, 3 – jídelní část, 4 – dětský pokoj, 5 – obývací část, 6 – ložnice, 7 – koupelna

VIZITKA BYTU

Realizace (termín): 2013
Užitná plocha: 120 m2
Podlahy: dřevěné, bělený dub (koupelna – dlažba)
Okna: dřevěná, repasovaná
Dveře: atypické dřevěné, dub (dětský pokoj), skleněné (koupelna)
Vytápění (a ohřev vody): elektrický kotel

I. D. ARCH

Ing. arch. Ivana Dombková absolvovala Fakultu architektury na VUT v Brně. Od roku 1992 se s Rostislavem Černíkem věnuje architektonickým studiím, stavebním projektům, projektům pro realizace staveb, projektům pro realizace interiérů a vlastním realizacím interiérů.
www.dombkova.cz

Text: Kateřina Nová
Foto: Iveta Kopicová

Více informací se nachází v prosincovém vydání z roku 2017, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.