Prostor plný světla

Šikmá střecha vytváří útulný, často romantický prostor, který však obvykle okna umístěná ve štítových stěnách nestačí dostatečně zásobit světlem. Ať již stavíme nový dům nebo rekonstruujeme dosud neobydlenou půdu, musíme řešit, jak sem přivést co nejvíce denního světla.

Jednak tím zkrátíme dobu, kdy je třeba použít umělé osvětlení, což bude s povděkem kvitovat náš bankovní účet, ale troufáme si tvrdit, že mnohem důležitější je vliv denního světla na naše zdraví. Působí totiž na naše biologické hodiny a ovlivňuje tak naši nervovou a hormonální soustavu. Jeho nedostatek přispívá ke vzniku depresí, nesoustředěnosti, o zhoršení zraku nemluvě. Ve výčtu potíží bychom mohli pokračovat ještě dlouho, i takových, které si s chybějícím světlem nespojujeme, jako například se sníženou imunitou, chronickou únavou, nádorovými onemocněními či osteoporózou. Proto se soustřeďme na to, jak se o dostatek světla v interiéru postarat. Můžeme říci, že čím ho bude více, tím lépe. V tomto směru omezeni nejsme, limitují nás spíše konstrukční možnosti a tepelně izolační vlastnosti prosvětlovacích prvků, abychom jimi neztráceli cenné teplo.

STŘEŠNÍ OKNA, NEBO VIKÝŘ? 
Srovnáváme-li střešní okno a vikýř z hlediska toho, kolik zajistí v interiéru světla, vítězí jednoznačně střešní okno. Výhodou vikýře je, že zvětší využitelný vnitřní prostor pokoje. Rozhodující tedy je, co je prioritou, zda prostor nebo světlo. Pokud je to prostor, dejme přednost spíše jednomu dlouhému mansardovému vikýři s několika okny před několika úzkými. Přinesou nám méně světla a prostoru také moc nepřidají, vlastně jen umožní přístup k oknu. Jejich členitá konstrukce a provedení je náročné a drahé, je obtížné je dobře zateplit bez vzniku tepelných mostů. Musíme si přitom také uvědomit, že vikýř s vlastní stříškou zvětší dvakrát až třikrát ochlazovanou plochu střechy, u úzkých vysokých vikýřů i vícekrát.

KOLIK STŘEŠNÍCH OKEN? 
Obecně platí, že pro optimální prosvětlení místnosti má plocha prosklení dosahovat alespoň 10 % plochy podlahové. Zároveň platí, že více menších oken prosvětlí místnost při stejné ploše prosklení rovnoměrněji než jedno okno velké. Důležitá je také výška osazení okna – čím výše je okno umístěno, tím lépe je místnost prosvětlena. Množství světla pronikajícího do místnosti ovlivňuje i správné provedení ostění – špaletace. Okno si však nepořizujeme jen kvůli světlu, ale také kvůli výhledu. Pro optimální výhled by spodní hrana rámu okna měla být vzdálena 85–110 cm od podlahy, aby byl umožněn výhled pro sedící i stojící osoby. Výška osazení okna nad podlahou závisí i na způsobu otevírání okenního křídla. Podstatnou roli hraje rovněž sklon střechy. Čím je střecha plošší, tím delší okno potřebujeme, abychom z něj měli dobrý výhled vsedě i vestoje.

KOMBINUJME! 
Čemu tedy dát přednost: výhledu, nebo množství světla? Nemusíme se rozhodovat, můžeme si zajistit oboje – kombinovat klasická fasádní okna se střešními. Avšak i pomocí pouze střešních oken lze zajistit jak výhled, tak světlo. Je možné vytvářet různé sestavy s okny výše i nízko umístěnými. Pro dokonalý výhled je možné kombinovat svislé okno se šikmým střešním. „Použitím doplňkového vertikálního okna do sestavy se střešním oknem si zajistíte dokonalý výhled i přísun přirozeného denního světla do podkroví a vyhnete se stísněným pocitům sklepní místnosti s vysoko osazenými okny,“ říká Ing. Tomáš Švec ze společnosti VELUX. Pro ty nejnáročnější, kteří chtějí mít spojení s exteriérem co nejtěsnější, jsou v nabídce výrobců střešních oken určeny střešní balkony, které se vytvoří otevřením sestavy dvou střešních oken, z nichž jedno má integrované výsuvné zábradlí a druhé je možné otevřít tak, že v něm může pohodlně stát dospělý člověk. Ve složeném stavu vypadá střešní balkon jako běžná kombinace dvou střešních oken nad sebou.

 

HLÍDEJME TEPLO 
Střecha je obvykle nejlépe izolovanou částí domu z toho prostého důvodu, že teplo stoupá vzhůru, a má tedy tendenci tudy nejvíce unikat. Musíme proto dbát, aby se snaha o zateplení střechy neminula účinkem právě „díky“ střešním oknům. Určitě se proto vyplatí vybírat do obytných místností okna s co nejlepšími tepelně izolačními vlastnostmi, i když si za ně budeme muset připlatit. Informují nás o nich údaje o prostupu tepla oknem. Součinitel prostupu tepla U se udává jak pro samotné zasklení (Ug), tak rám (Uf) i celé okno (Uw). Teplo však nesmí unikat ani kolem okna, neméně důležitá je proto jeho instalace, správné napojení na všechny vrstvy střešního pláště. Střešní okna většinou vyčnívají nad rovinu střechy a rámy vystavené nízkým venkovním teplotám promrzají. Je proto nutné je zateplit, výrobci k tomuto účelu dodávají celé zateplovací sady. Elegantnějším řešením je instalovat okno tak, aby nevyčnívalo a bylo zapuštěno v rovině střechy. A je třeba nezapomínat ani na venkovní a vnitřní stínicí prvky, rolety a markýzy. Nemají význam jen v létě, kdy chrání před přehřátím interiéru, ale zabraňují úniku tepla v zimě. „Kvalitní zasklení, zapuštěné zateplené lemování spolu s venkovními i vnitřními roletami dokážou snížit v zimních měsících úniky tepla na minimum. Z pohledu energetické bilance se vyplatí sledovat i součinitel prostupu tepelného slunečního záření g. Prosklené plochy lze totiž využít i k prohřívání interiéru pomocí pasivních solárních zisků, a snížit tak náklady za vytápění během zimních měsíců,“ vysvětluje Ing. Tomáš Švec.

 

DÁLE OD STŘECHY? 
Ne vždy je podkroví řešeno tak, že je strop veden až do hřebene střechy. Pak vzniká prostor, který se střechou bezprostředně nesouvisí, a nemůžeme ho tedy prosvětlit střešními okny. Ale i v takových případech pomoc existuje, světlo sem můžeme přivést pomocí světlovodů, které fungují na základě fyzikálních principů odrazu a přenosu světla. Denní světlo se vede od vstupu na střeše tubusem s vysoce odrazivou vnitřní reflexní plochou do difuzéru ve stropě osvětlované místnosti, který rovnoměrně světlo rozptýlí. Kdyby byl tubus ukončen obyčejným sklem, byla by místnost osvětlena nestejně, tvořily by se nepříjemné svazky paprsků a stíny. Střešním vstupem je skleněná nebo plastová kopule, může jím však být i ploché sklo. To neruší vzhled střechy, avšak jeho nevýhodou je nižší účinnost, nutná údržba a nefunkčnost, pokud napadne sníh. Kopule přivádí světla mnohem více, její výkonnost ovlivňuje konstrukce a materiál. Původní hladké plastové kopule, které z počátku světlovodům trochu pošramotily pověst, jsou v současnosti nahrazeny mnohem kvalitnějšími tvrzenými plasty. Jejich výkonnost se zvyšuje pomocí optických prvků, díky nimž distribuují světelný výkon v jakékoliv fázi dne a roku. Na účinnost světlovodu má zásadní vliv kvalita tubusu, respektive jeho vnitřní zrcadlové plochy. Povrch je tvořen silně reflexní vrstvou a musí být dokonale hladký. Odrazivost kvalitních tubusů může dosáhnout více než 98 %. Kromě toho je důležitá schopnost vést světlo na určitou vzdálenost, aby s narůstající délkou světlovodu docházelo k co nejmenším ztrátám, na metr délky to u kvalitního světlovodu bývají 2 – 3 %. A logicky záleží na průměru světlovodu – větší průměr osvětlí větší plochu. S větším průměrem však stoupá i cena. Světlovod o průměru 25 cm prosvětlí za optimálních světelných podmínek místnost o podlahové ploše 10 m2, průměr 35 cm zpravidla vystačí na 15 m2. Pro šatny, toalety, koupelny, chodby či technické místnosti vystačíme se světlovodem o menším průměru a levnějšími komponenty, ale například do pracovny či kuchyně je lépe instalovat světlovod výkonnější. Na funkčnost a účinnost systému má vliv každý detail, od umístění kopule na střeše přes geometrii systému, materiál tubusu a vhodnost daného typu až po kvalitu provedení. Proto svěřte návrh a instalaci spolehlivým odborníkům. A to neplatí jen pro světlovody. O tom, jak řešit zásobení podkroví denním světlem, byste se měli již ve fázi projektu, ať již novostavby či rekonstrukce, poradit s odborníky a realizaci svěřit spolehlivé firmě. Střecha nad obytným podkrovím je složitý mechanismus, jehož fungování může narušit i drobná nedokonalost.

Datum vydání: 17. 7. 2015

Edit: Miloslava Perglová