Pro pohodu za každého počasí

Zimní zahrady kromě toho, že nám bez ohledu na počasí zprostředkovávají kontakt s přírodou a snižují spotřebu tepelné energie v sousedních místnostech, také zabraňují přístupu hluku a prachu do interiéru. Není divu, že se stávají stále oblíbenější součástí našeho bydlení.

Přestože zimní zahrady obvykle nedisponují vysokým počtem metrů čtverečních, představují ve všech směrech značně náročné stavby. Aby nám sloužily k naší spokojenosti, zajistí pouze kvalitní projekt, použití špičkových technologií a osvědčených materiálů. Motivem odpovědného výběru zimní zahrady by měla být i cena zimních zahrad. Nejlevnější jsou malé zimní zahrady (2 x 3 m) z bílého plastu s izolačními dvojskly. Jejich celková cena se pohybuje okolo 130 000 Kč. Standardní zimní zahrady stojí okolo 350 000 Kč a na skutečně komfortní zahradu si musíme našetřit minimálně milion korun.

PRVNÍ KROKY 
Rozhodneme-li se pořídit si zimní zahradu, musíme si především ujasnit jakou. Zda to bude zahrada určená k celoročnímu obývání – vytápěná, nebo pouze sezonní, ve které nám budou tepelnou pohodu zajišťovat od jara do podzimu sluneční paprsky. Dalšími kroky jsou volba nejvhodnější orientace, tvaru a rozměru, volba konstrukce a typu zasklení. S odborníky pochopitelně ještě řešíme nejvhodnější způsob větrání, osvětlení a v případě celoročně obývané zahrady i vytápění. Zimní zahradu si můžeme pořídit zároveň s novým rodinným domem nebo ji dodatečně připojit k objektu. První varianta je pochopitelně praktičtější, protože v tom případě je zimní zahrada součástí stavební a projektové dokumentace, dopředu se s ní počítá a v rámci terénních prací je vše předpřipraveno. V druhém případě, pokud zahradu přistavujeme k již postavenému domu, musíme se občas spokojit s kompromisem, a to například ohledně orientace. Mohou se vyskytnout i problémy s kotvením zimní zahrady či zajištěním minimálního spádu její střechy.

KONSTRUKCE ZIMNÍ ZAHRADY 
To, jak dlouho nám bude zimní zahrada sloužit a jaká bude míra naší spokojenosti, záleží především na materiálech, které zvolíme. V případě konstrukce se nám naskýtá několik možností. Klasiku zastupují dřevěné konstrukce zimních zahrad, v jejichž případě, stejně jako u okenních rámů, masiv nahradily lepené hranoly. Obvykle se vyrábějí ze tří nebo čtyř vrstev dřeva z jehličnanů. Nadstandard představuje dub či borovice. Výhodou je, že dřevěné konstrukce během posledních let značně snížily své nároky na údržbu. Nevyžadují obnovení nátěru každý rok, ale pouze jednou za šest až osm let. Dalším řešením jsou hliníkové konstrukce. Předností tohoto materiálu je především materiálová stálost, odolnost proti vlhku a malé nároky na údržbu. Třetí výrobní materiál, plast, je stoprocentně imunní vůči vlhkosti, a proto je vhodný ke stavbě tropických zimních zahrad. Pro větší statické zatížení jsou plastové konstrukce vyztuženy ocelovými profily. V poslední době získává stále větší oblibu ještě jedno, a to úsporné řešení. Některé firmy navrhují kombinované zimní zahrady, kdy je z hliníkových nebo dřevěných prvků postavena nosná konstrukce se střechou a z plastových prvků pak boční a čelní výplně.

JE DOBRÉ VĚDĚT 
◗ Stavba zimní zahrady vyžaduje odborníky, proto nikdy nepřistupujme na amatérské montáže. Naopak vybírejme firmy s dobrou referencí, které se pohybují na trhu mnoho let, mají bohaté zkušenosti, pracují solidně a nabízejí kvalitní servis. 
◗ Není vhodné orientovat zimní zahradu zcela na jih nebo na sever. Ideální je nasměrování na jihovýchod či jihozápad, protože nás nebude trápit přímý sluneční svit. 
◗ Trojskla (u = 0,6 W/m²K) jsou o 20 % dražší než dvojskla (u = 1,1 W/m²K), ale přinášejí deseti- až patnáctiprocentní úsporu tepla. 
◗ Aby se zahrada nechovala jako skleník, je třeba i u sezonních zahrad použít konstrukci s přerušeným tepelným mostem.

PROTIKLADNÉ POŽADAVKY 
Požadavky na výplně zimních zahrad jsou plné protikladů a není snadné je splnit. Na jedné straně chceme, aby sklo na jaře a na podzim propouštělo sluneční paprsky a zahrada se nemusela vytápět. V létě si zase přejeme, aby nedocházelo k přehřívání prostoru, v zimě se snažíme co nejvíce omezit tepelné ztráty. Běžně se v současnosti zimní zahrady zasklívají izolačními dvojskly s koeficientem prostupu tepla u = 1,1 W/m²K. Pro zimní zahrady přímo propojené s interiérem se doporučuje použit izolační trojskla s koeficientem prostupu tepla u = 0,6 W/m²K. Do střechy se vsazují bezpečnostní izolační dvojskla. Pro zimní zahrady přiléhající k jižní straně domu je vhodné do střechy použít skla se sníženou propustností tepelného záření. Doporučují se speciální izolační dvojskla s pokovenou vrstvou, která dokážou odrazit až 80 % slunečního tepelného záření, čímž omezují přehřívání vnitřního prostoru v letním období. Pokovená vrstva z vnitřní strany skla zase brání tepelnému vyzařování a tím i únikům tepla ze zimní zahrady v chladnějších obdobích. Ačkoli skla zimních zahrad bývají opatřena speciální reflexní vrstvou, je vhodné vytvořit další překážku pro sluneční paprsky – rolety, žaluzie, předokenní rolety a podobně, s jejíž pomocí se dosáhne příjemnějšího klimatu uvnitř zahrady. Za ideální, ale také nejdražší obranu proti slunci se považují stejně jako u oken předokenní rolety. Sklo, které se používá v zimních zahradách, musí rovněž splňovat bezpečnostní požadavky. Také v případě výplní zimních zahrad se nám nabízí možnost volby, a to mezi sklem a polykarbonátem. Výhodou tohoto materiálu je nízká hmotnost, která příliš nezatěžuje konstrukci, a při větší tloušťce má i poměrně dobré tepelně izolační vlastnosti. Naopak k negativním stránkám patří to, že má krátkou životnost, garantovanou pouze deset let. Nepříjemná je i značná hlučnost polykarbonátu při dopadu kapek a to, že při pozorování oblohy místo hvězd vidíte izolační komůrky.

OŘÍŠEK V PODOBĚ STŘECHY 
Názory výrobců se liší v tom, zda má být u zimních zahrad střecha otevíratelná či nikoli. Někteří tvrdí, že pouze otevíratelnou střechou lze zajistit přirozenou cirkulaci vzduchu, neboť teplý vzduch stoupá nahoru. Otevírání není problém, neboť střešní okna bývají na elektrický pohon a manipulaci s nimi mohou usnadnit čidla. Jiné firmy naopak staví zahrady s pevnou střechou. Větrání zajišťují tzv. křížovým větráním – otevíráním bočních a čelních částí. Při třetím způsobu větrání se střecha rozdělí na tři stejné části. Ta u hřebene zůstává pevná, zbylé dvě se pod ni, opět pomocí elektromotoru, při otevírání zasouvají.

INTELIGENTNÍ VĚTRÁNÍ 
V zimní zahradě je nezbytné zajistit dostatečnou cirkulaci vzduchu, a to osazením otvíravých výplní a větracích mřížek. Můžeme volit mezi ovládáním ručním nebo pomocí motoru. Spolehlivé je takzvané inteligentní větrání, které díky čidlům samo reguluje vnitřní klima, teplotu či výměnu vzduchu. Na základě zjištěných hodnot diriguje otevírání a zavírání oken. Pro správné větrání a regulaci vnitřní teploty se elektromotor umísťuje do nejvyššího bodu zimní zahrady, kde je nejteplejší vzduch. Inteligentní větrání nás pochopitelně zcela nezastane – musíme mu pomoci tím, že nastavím požadovanou teplotu a vhodné parametry. To vše záleží na způsobu využití zahrady.

Odborná spolupráce: DAFE-PLAST

Datum vydání: 5. 8. 2015

Edit: Alena Vondráková