Přistupujme aktivně k pasivním domům

Pojem pasivní dům je pro mnohé stále ještě něco, co vzbuzuje obavy, že se budeme muset doma chovat jinak, než jsme zvyklí. Snad za to může samotný název – slovo pasivní má totiž pro někoho negativní nádech. Přitom se za ním schovává tak přirozená a logická věc, jako je využití slunce k prohřívání domu. Nahraďme slovo pasivní třeba slovem přívětivý – k naší peněžence, k našemu zdraví, k našemu pohodlí i životnímu prostředí. Tím vším pasivní dům je.

Když už jsme začali názvoslovím, připomeňme si, jak název pasivní domy vznikl. Vychází z principu využívání tepelných zisků ze slunečního záření procházejícího okny a zisků vnitřních, které vydávají spotřebiče i lidé. To znamená, že se teplo, které do domu pronikne, či se v něm vytvoří bez použití aktivního tepelného zdroje, využívá k vytápění domu. Odtud název pasivní dům, pasivní tepelné zisky. Tedy nic negativního, nepřirozeného. Přesněji by se tedy mělo mluvit o energeticky pasivních domech, které k tomu, jak se s teplem hospodaří a jak kvalitní prostředí nabízejí, přistupují velmi aktivně.

Ach, ta okna!

„Chceme dům, který bude mít nízké náklady na provoz, na vytápění, ale nechceme dům pasivní, protože chceme otevírat okna.“ Kolik architektů už tuto větu slyšelo! Ale pokud si promluvíte s těmi, kteří již v pasivním domě bydlí, uslyšíte: „Můžeme otevírat okna, ale nemusíme. V zimě je nepotřebujeme otevírat vůbec, to jsme rádi, že nemáme průvan, a v létě otevřeme klidně dokořán. Ale ve velkých vedrech je lepší nechat okna zavřená, aby tudy nevnikalo do domu horko.“ Pojďme si to vysvětlit…

Co je pasivní dům?

Podle definice je jím budova s měrnou potřebou tepla na vytápění nepřesahující 15 kWh/m2 za rok. Lidé často u této informace končí. Předpokládají, že tak nízké hodnoty se nedosáhne jinak, než tím, že se dům maximálně zateplí a utěsní, a že nebudou smět otevírat okna, že budou jako v termosce… Zkrátka, že se v takovém domě nemůže dobře žít. Kvalitní izolace a utěsnění jsou samozřejmě nutné, podstatou pasivního domu je však celková koncepce, promyšlený návrh, který optimalizuje a uvádí v součinnost všechny prvky, které ovlivňují spotřebu energie. Záleží na samotném umístění na pozemku, orientaci domu ke světovým stranám, tvaru a dispozici domu, volbě stavebních materiálů, pečlivé realizaci s minimem tepelných mostů a volbě vhodného větrání a vytápění.

Proč záleží na tvaru a dispozici?

Jednoduchá, kompaktní budova má menší poměr ochlazovaných ploch k jejímu objemu. Tento poměr vychází výhodněji u patrových, nebo vícepatrových budov, než u domů přízemních. Menší ochlazovanou plochu vytvářejí střechy s malým sklonem. Každá členitost zvyšuje podíl ochlazovaných ploch a navíc hrozí vznikem tepelného mostu. To ovšem neznamená, že pasivní dům musí mít tvar pouze „kostky“, vhledem ke vzrůstající kvalitě stavebních materiálů i technologií je větší volnost i v architektonickém výrazu.
Vhodný návrh dispozice souvisí s orientací domu. Vychází z nutnosti pokrýt část potřeby tepla na vytápění zmíněnými pasivními zisky ze slunečního záření. Proto se doporučuje orientovat maximum zasklení směrem na jih. Větší prosklené plochy přináležejí obvykle obytným místnostem, obslužné místnosti, které nevyžadují maximální tepelný a světelný komfort, se v dispozici umísťují k severní straně. V létě je potřeba naopak jižní prosklené plochy před sluncem chránit zastíněním. Často stačí přesah střechy či markýza, které ochrání interiér před vysokým letním sluncem, a v zimě či na podzim nebrání šikmým slunečním paprskům proniknout hluboko do interiéru.

Těsnost kontra vzduch

Pasivní dům musí být dokonale utěsněn, každá netěsnost znamená tepelnou ztrátu. Kvalita utěsnění se prověřuje takzvaným Blower Door testem. Se vzduchotěsností souvisí nutnost řízeného větrání, kdy je do obytných místností neustále přiváděn vzduch přesně v potřebném množství pomocí větrací jednotky a vzduchotechnických rozvodů. Odpadnímu vzduchu se ve výměníku větrací jednotky odebírá teplo a používá se k ohřátí čistého vzduchu – to je pojem zvaný rekuperace tepla. Využijí se tak veškeré tepelné zisky ze slunečního záření i teplo, které produkují lidé a spotřebiče.

Proč čerstvý vzduch?

Řízené větrání je dalším ze strašáků odrazujících od většího rozšíření pasivních domů. Přitom je to právě naopak, strašák sídlí spíše v současných novostavbách i starších domech s novými kvalitními okny. I ony jsou natolik utěsněné, že v nich nedochází k potřebné výměně vzduchu, aniž by se zajistilo větrání jiným způsobem, samotné otevírání oken na to již nestačí. Je potřeba naučit se větrat jinak, účinněji, nebo vzít za vděk řízeným větráním.

Třeba bez rekuperace. Proč?

Podle hygienické normy je třeba zajistit na jednu osobu každou hodinu 25 m3 čerstvého vzduchu. Pro lepší představu: i spící osoba potřebuje vyměnit objem vzduchu v místnosti jednou za dvě hodiny. V nevětrané místnosti se zvyšuje koncentrace škodlivých látek ve vzduchu, jako je benzen, formaldehyd, radon a především oxid uhličitý, kterého každý z nás vydechne za hodinu asi 18 litrů. A přitom od určité koncentrace oxidu uhličitého již nedokážeme kyslík, který je ve vzduchu obsažen, zpracovat. V malém vzduchotěsném prostoru bychom se proto udusili za několik minut.

Bolí vás hlava?

V takovém extrému sice nežijeme, ale trochu se dusíme stále – v místnostech, kde je oxidu uhličitého a jiných škodlivých látek nadmíru a kyslíku naopak, se zdržujeme běžně. Alarmující je situace například ve školních třídách. Nedostatečné větrání se přitom podepisuje na lidském zdraví například bolestmi hlavy a únavou počínaje, a mnohem závažnějšími nemocemi konče. Nedostatečné větrání se negativně promítá i do stavu domu, v němž dochází ke zvyšování vlhkosti. Ta kondenzuje na oknech a stěnách, tvoří se plísně a daří se i dalším škodlivým mikroorganismům.

Větrat beze ztrát

O větrání se může postarat jednoduchý ventilátor, který však nijak neřeší problém s tepelnými ztrátami větráním. Je to skoro totéž, jako bychom měli stále pootevřené okno, proto se v pasivních domech zásadně instalují systémy s rekuperací tepla, obvykle centrálně pomocí vzduchotechnických rozvodů napojených na větrací jednotku. Ta sama o sobě není zdrojem tepla, pouze využívá tepelnou energii k ohřevu příchozího vzduchu, aby se do místnosti nedostával nepříjemně studený a snížily se i náklady na vytápění. V domech s malou tepelnou ztrátou je možné spojit teplovzdušné vytápění a rekuperaci do jednoho systému.

Dosáhnout až na hranici?

Jak jsme řekli, pasivní dům je vymezen roční potřebou tepla na vytápění menší než 15 kWh/m2. Tato hodnota vychází z fyzikálních zákonitostí. Dobře navržený dům s touto měrnou potřebou je možné kvalitně vytápět pouze vzduchem. Cílem výstavby pasivních, nebo lépe řečeno mimořádně úsporných domů však není pokoření této hranice. Mnohem významnější je dosažený komfort života, vnitřní klima, právě díky tomu, že je v nich zajištěn stálý přívod čerstvého vzduchu, bez průvanu, i stálá, optimální vlhkost.

A jak jej vytápět?

Přestože je pasivní dům možné vytápět pouze teplovzdušně, častěji se vybavují i některým z klasických zdrojů. Na rozdíl od běžných domů to však nejsou měsíce, ale dny až týdny, kdy je potřeba topit. Možností je mnoho, vybrat správný způsob je na projektantovi v souladu s celkovou koncepcí. Vzhledem k minimální potřebě energie na vytápění přichází ke slovu i elektřina díky vynikající schopnosti regulace a příznivému poměru provozních a investičních nákladů. Avšak právě vzhledem k nízké potřebě tepla na vytápění připadá velký díl spotřeby energie na ohřev teplé vody. Tu je vzhledem k celkové filozofii pasivních domů vhodné krýt především z obnovitelných zdrojů. Proto se i v pasivních domech setkáme s teplovodním vytápěním, velmi často v kombinaci s tepelnými čerpadly, která ohřívají jak topnou, tak užitkovou vodu.

Ani radosti z živého ohně se není třeba vzdávat. Krbová kamna s výměníkem vhodná pro pasivní domy předávají většinu tepla do otopné vody a jen menší část směřují do místnosti. Ohřev vody často zajišťují solární kolektory. V poslední době je však začínají nahrazovat fotovoltaické panely, které vyrábějí elektřinu jak pro vytápění, tak ohřev vody i domácí spotřebiče. Přebytek se odvádí do veřejné sítě.

Z čeho postavit pasivní dům?

Pasivní dům není vázán na žádný stavební systém, určující je, aby docházelo k minimálním ztrátám tepla jak plochou pláště budovy, tak jeho netěsnostmi. To může splnit zděná budova, dřevostavba či třeba dům z betonu. Obvykle se tepelně izolačních vlastností obálky budovy dosahuje nadstandardní tloušťkou izolace obvodové konstrukce, v současné době se však ke slovu dostávají materiály, které dosahují potřebného součinitele prostupu tepla i bez této dodatečné izolace. Důležité je, aby byly v projektu pečlivě vyřešeny všechny konstrukční detaily tak, aby nedocházelo ke vzniku tepelných mostů a aby byla zajištěna vzduchotěsnost obálky budovy. A opět jsme na samém začátku, nejdůležitější je samotný návrh. U pasivního domu pak více než u jiných je nezbytnou podmínkou úspěchu kvalitní realizace.

Aktivní přístup

O tom, kolik energie dům opravdu spotřebuje, rozhodujeme velkou měrou my sami, třeba jen tím, na jakou teplotu ho budeme vytápět, jak budeme teplotu regulovat, jak energeticky náročné bude vybavení domácnosti, zda budeme využívat obnovitelné zdroje energie… Pasivní domy by se měly v nejbližší budoucnosti stát standardem, jsou totiž téměř nezbytným nakročením k tomu, abychom naplnili požadavky směrnice Evropského parlamentu. Od roku 2020 se zpřísnění pohledu na energetickou náročnost staveb a využití obnovitelných zdrojů bude týkat i rodinných domů a spotřeba energie v nich se bude muset blížit k nule.
Dotace pro pasivní domy
Pasivní domy vyžadují kvalitnější zateplení, kvalitní okna, návrh i provedení. To samozřejmě vede k nárůstu jejich pořizovací ceny, který však nemusí být nijak závratný, obvykle se hovoří o 15 procentech. Cenu domu je možné snížit pomocí programu Nová zelená úsporám. Dotaci mohou získat i domy, které vykazují měrnou potřebu tepla na vytápění nižší než 20 kW/m2. Výše dotace činí pro tyto domy 300 000 Kč, pro domy pasivní s důrazem na použití obnovitelných zdrojů energie 450 000 Kč. Více se dozvíte na www.novazelenausporam.cz.

Zásady výstavby pasivního domu

• kompaktní tvar domu
• orientace prosklených ploch na jih
• nadstandardní tepelné izolace a vzduchotěsnost domu
• špičkové zasklení výplňových otvorů
• důsledné řešení tepelných mostů
• využití tepelných zisků ze slunečního záření i provozu domu
• řízené větrání s rekuperací tepla v souladu se snahou o snížení spotřeby energie
• počítá se s využitím maximálně úsporných domácích spotřebičů

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem a redakce

Uložit

Datum vydání: 13. 10. 2017

Edit: Andrea Moudrá