Praní prádla: pračky, sušičky

Na první pohled je to skoro sen: stačí zmáčknout jedno tlačítko a moderní pračky dokonale vyperou osm i více kilo prádla, spotřebují na to kolem čtyřiceti litrů vody a za elektřinu dáte jen pár korun. Kupujete nový přístroj a těšíte se, že to stejně bude fungovat i u vás? Pozor na zklamání.

Vyprat co nejvíce prádla, aby byl výsledek dokonalý a cena nepatrná – tak asi vypadají očekávání, která mnozí spojují s novými typy praček. Jenže ne vždy se splní. Na vině však nejsou přístroje, ale spíš jejich obsluha, tedy vy.

Kde ušetříte a kdy zaplatíte více

Každý nákup pračky byste měli začít čtením energetického štítku, který je u  spotřebičů povinný a najdete v něm cenné údaje hlavně o spotřebě energie a vody. Platí, že pračky zařazené do třídy A  už dávno nejsou nejúspornější. Proto berte typy označené jako A++ nebo A -20 %. Číslo říká, že mají o dvacet procent nižší spotřebu, než obyčejné A. Ještě o deset procent více energie ušetří typy A+++ neboli A – 30 %. Nejen energie, ale i spotřeba vody je u těchto pomocníků důležitá. Abyste se nenechali napálit, zapamatujte si univerzální pravidlo, které říká, že na praní kilogramu prádla by se mělo spotřebovat kolem osmi litrů. Tedy u výrobků s kapacitou pět kilogramů se dostanete k číslu kolem čtyřiceti litrů. Ale pozor, tyto hodnoty platí jen za určitých podmínek – pouze pro plnou kapacitu, bavlnu a teplotu šedesát stupňů. Někdy tak dochází k paradoxům, že dáte-li do pračky třeba jen dva svetry a termostat nastavíte na třicet stupňů, spotřeba může být vyšší. Pozor, v těchto případech se šidíte sami! Znáte předchozí informace, a proto budete nějaký ten měsíc déle střádat a rádi si připlatíte pár tisíc navíc, jen abyste se chovali zodpovědně a šetřili?

Zapomeňte na počítání setin kilowatthodin a litrů vody, v celkových nákladech na praní hrají pouze malou roli. Jak totiž ukazují statistiky výrobců, třeba cena za elektrický proud tvoří jen dvanáct procent z  celkových nákladů na  praní. Voda pak dvacet dva procent a amortizace přístroje, tedy rozpočtená cena pračky, dvacet osm. Už tušíte, co je na praní nejdražší a podílí se na ceně minimálně 38 procenty? Jsou to prací prostředky. Přitom slovo minimálně je na místě, protože prý málokdo dodržuje doporučené dávkování. Mnozí raději do bubnu přisypou či přilijí více prášku či gelu. Mají pocit, že prádlo bude vyprané lépe. Výsledek pak může nemile překvapit. Nejenže věci nejsou bělejší a zářivější, ale také se snadno stane, že voda nezvládne všechen prací prostředek vymáchat, ten zůstane v šatech, nechá na nich nepěkné skvrny a lidé s citlivější pokožkou se mohou dokonce i osypat. Ještě opatrněji zacházejte s aviváží. Když se podíváte na etiketu na doporučené množství, zjistíte, že na 4,5 kila bavlny je to 36 mililitrů, na dvě kila vlny 24 mililitrů a  nejméně na  syntetiku. Na dvoukilovou dávku se doporučuje jen 18 mililitrů, tedy „ošizený“ malý panák! Stejným „žroutem“ peněz je i nesprávně zvolená teplota. Zdá se vám to jako reklamní trik výrobců prášků, když doporučují nastavit na termostatu jen třicet anebo čtyřicet stupňů? Dáváte přednost standardní šedesátce a doufáte, že prádlo vypere lépe a ještě vydezinfikuje? Opět jen vyhazujete peníze. Aby zmizely všechny bakterie, viry a další škodliviny, musela by působit více než třicet minut. A při obyčejném praní šedesátistupňová teplota působí na prádlo jen asi pět minut. Očekávaný výsledek se tak nedostaví, jen zbytečně vydáte peníze za ohřev vody. Perte proto na třicet nebo čtyřicet stupňů a chcete-li věci opravdu desinfikovat, zvolte vyvařování na 95 stupňů.

S výběrem spotřebičů vám pomůže portál Arecenze.cz, najdete tam jak srovnávací test praček, tak i sušiček.

Co u pračky oceníte?

Naopak velmi důležitý je při praní velký buben a tvar otvorů v něm. Má-li prádlo v bubnu dostatek místa, lépe se o sebe tře a tím se z něj lépe odstraňuje špína. A správný tvar otvorů v něm způsobuje, že se v nich při odstředění textilie nezachycuje a netvoří se na ní žmolky. Že si můžete o velkém bubnu nechat zdát, protože do vaší panelákové koupelny se vešel jen úzký přístroj? Nevadí. „Na trhu už jsou běžně k dostání i pračky se šířkou pouhých čtyřicet nebo čtyřicet pět centimetrů nebo takzvané kompaktní, které mají sníženou výšku a hlavně jeden společný znak – do bubnu se vejde šest kilo prádla,“ říká Milan Landa ze společnosti Electrolux. Zvládnou tedy stejnou práci jako klasické šedesátky. Velmi užitečná je pak funkce automatika, která je schopná zajistit, abyste prali dobře a úsporně. Takové pračky jsou vybavené senzory, které rozpoznají hmotnost náplně a tomu přizpůsobí množství vody a spotřebu energie. U současných praček pak najdete i spoustu speciálních programů, které dokážou věci jen lehce „přemáchnout“ a  navonět, nebo se naopak perfektně postarají o vaše drahé sportovní oblečení, vlněné svetry a další kousky, které jste kdysi museli prát ručně. Nyní už je to zbytečné.

Druhý krok k dokonalosti

Mnozí už ale přišli na to, že jen praní a také žehlení dokonalý vzhled oblečení nezajistí. Chybí zde důležitý mezičlánek, a to sušení v sušičce. Že vám stačí šňůra? Pak se šidíte o spoustu pozitivních vlastností tohoto přístroje. Nejenže některé kousky nemusíte žehlit vůbec a jiné mnohem méně než ze šňůry, ale především se z oblečení také vyfouká prach, uvolněné nitě, vlasy a případně i zvířecí chlupy. Přichází na to stále více lidí, kteří si tyto přístroje kupují. Lákají je i čím dál nižší provozní náklady. „Zákazníci si v poslední době raději připlatí a aktuálně u nás vyhledávají nejvíce sušičky s tepelným čerpadlem, levné se proto už téměř neprodávají,“ vysvětluje Jitka Součková z internetového obchodu Kasa.cz, jaká je situace v  eshopu obchodni-dum.cz. Víte, jak přístroje s  tepelným čerpadlem fungují? „Sušičky prádla mají běžně spotřebu okolo čtyř kilowatthodin, ty s tepelným čerpadlem pak pouze okolo jedné a půl. To znamená, že jeden cyklus stojí zhruba jen šest korun,“ vysvětluje Ján Živný ze společnosti Whirlpool. A proč je tepelné čerpadlo úsporné? Teplý a vlhký vzduch byl dříve ochlazován ve výměníku tepla, kde i kondenzovala vlhkost. Teplo z něj bylo neužitečně odváděno zesušičky ven a sušící vzduch musel být znovu ohříván energeticky náročnou topnou spirálou. V  sušičkách s  tepelným čerpadlem se používá k ohřevu vzduchu teplo, které tomuto vzduchu odebereme ve  výměníku vlhkosti, čímž dochází k významným úsporám ve spotřebě elektrické energie. Určitým kompromisem pak mohou být přístroje vybavené například funkcí Airflow, která zajišťuje efektivnější proudění vzduchu, výrazně zkracuje dobu sušení, a tím klesá i spotřeba energie. Proto se také řadí do energetické třídy A.

Abyste si prádlo nezničili

Je však třeba dodržovat zásady, jak prádlo správně sušit. Platí, že věci byste měli po vyprání roztřídit podle materiálů. Sušit dohromady ručníky a  svetry není dobré, neboť každý potřebujejiný program. Stejně tak se rozhodněte, zda chcete věci pak hned žehlit, nebo se k tomu dostanete až za den či dva. Podle toho přístroj přizpůsobí zbytkovou vlhkost v prádle. A hlavně sledujte, co do sušičky smí přijít a co ne, podle symbolu na oblečení – kruh zasazený dovnitř čtverce. Výrobci však reagují na čím dál dokonalejší a šetrnější způsoby sušení, proto někdy může být v kruhu navíc jedna či dvě tečky. Jedna znamená, že je oblečení dovoleno sušit, ale pouze při nízkých teplotách, dvě dovolují zvolit i více stupňů Celsia. Jestliže jsou kruh s čtvercem přeškrtnuté, na  sušičku zapomeňte, oblečení byste zničili. Se zákazem sušení se můžete často setkat u vlny nebo hedvábí, které se při vysokých teplotách může srazit.

Nejméně oblíbená práce?

Teď už ne! I ta sebechytřejší pračka a sebedokonalejší sušička ale nedokážou prádlo také složit, vyžehlit a donést do skříně. To stále zbývá na vás. Žehlení, podle některých tu nejméně příjemnou domácí práci, si však můžete značně zjednodušit. Správným výběrem žehličky. Ideální je, pokud si ji člověk kupuje sám. Zvolí takovou, která mu „padne“ do ruky a zohlední i jeho zvyky. Věděli jste, že pokud žehlíte prádlo hned po sundání ze šňůry nebo sušičky, je lepší zvolit lehčí žehličku, a kdo to odkládá, ať raději sáhne po té s vyšší hmotností? „Látka už je v té době bez zbytkové vlhkosti, a tak klade menší odpor. Když budete mít v ruce těžší žehličku, ta na ni bude více ,tlačit‘, a tím ušetří sílu vám,“ říká Jiří Balog ze společnosti ETA. Zároveň však dodává, že v hmotnosti žehliček není takový rozdíl, zpravidla váží mezi jedním až dvěma kily.

Dalším důležitým faktorem, který ovlivňuje, nakolik budete tuto činnost milovat, je žehlicí plocha a její materiál. A zde je rozhodování o trochu složitější a subjektivní. K mání jsou totiž žehlicí plochy keramické, nerezové, ale velmi často se setkáváte i s obchodními názvy jako Eloxium, Autoclean Catalys, SteamGlide a podobně. Na žehlicí ploše obohacené Paladiem při žehlení dochází ke katalytické reakci, díky níž se na povrchu neusazují mikrovlákna a  nevzniká černý povlak, který může nejen napálit na látku, ale vždy zhoršuje její skluznost a ztěžuje práci. Anebo máte na výběr typ s jednovrstvou žehlicí plochou z  Eloxia, kde dochází k  efektivnějšímu a  rychlejšímu přenosu teplot, žehlíte rychleji a  hlavně levněji. Ať se plochy žehliček jmenují a fungují jakkoli, cílem výrobců je zvýšit odolnost, zlepšit skluznost, a tím i zrychlit práci a také zlepšením vodivosti snížit spotřebu energie. U žehlicí plochy je pak důležité i množství a rozmístění otvorů, kterými proudí ven pára. Jde vždy o určitý kompromis mezi hladkou plochou, která látku vyrovnává, a množstvím přivedené páry, díky které žehlička lépe klouže. Ideální je umístění nejblíže špičce nebo dokonce přímo v ní, a pak po stranách a uprostřed. Látka se tak nejprve navlhčí a pak vyrovná. Setkat se však můžete i s tím, že jsou na ploše mezi otvory i nepatrné drážky, které dokážou jak vést páru, tak vyhladit látku. Žehlení je proto snadnější.

Více informací se nachází v únorovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.

Foto: archiv firem

Uložit

Uložit

Datum vydání: 26. 6. 2016

Edit: Magdaléna Krajmerová