Praktické a efektní

Na začátku byla myšlenka, jak vytvořit příjemné a funkční prostředí, kde i ten, kdo právě vaří, není vyčleněn z rodinného života. A o to jde u propojení obývacího pokoje s kuchyní především.

Z přípravy jídla se tak stává téměř událost, kterou mohou všichni sledovat v přímém přenosu. Jde v podstatě i o návrat ke kořenům – kdy se celá rodina, zejména na venkově, scházela v obytné kuchyni, která zastávala jak funkci obýváku, tak místa, kde se vaří a připravuje jídlo. Proč? Protože je příjemné být co nejvíce se svou rodinou, společně si povídat a společně se najíst. Zároveň se tímto propojením může vyřešit problém dvou malých místností, které samy o sobě nesplňují požadavky na velikost a pohodlné užívání, ale sloučením do jedné – velkoryseji rozměrově pojaté – může vzniknout příjemný prostor, který vyhovuje celé rodině. A s jeho zařízením si můžete i hezky pohrát…

NÁMITKA?

Někdo může proti spojení těchto dvou prostorů protestovat a jeho hlavním argumentem mohou být hluk a pachy z vaření. Což je námitka objektivní, pokud ovšem nemáte kvalitní spotřebiče, jako jsou výkonná digestoř a tichá myčka. A ty již v dnešní době není problém koupit. Samozřejmě záleží také na životním stylu rodiny a jejích stravovacích návycích; pokud jste zvyklí vyvařovat náročná jídla typu vepřo, knedlo, zelo každý večer, zanechá to na interiéru větší stopu než v případě lehkých a rychle připravených pokrmů. Proto zvažte i tato proti. Spojení kuchyně s obývákem je příjemným řešením především pro rodiny s dětmi, kdy maminka nebo tatínek potřebují uvařit a zároveň chtějí mít děti pod kontrolou – ty si hrají kousek opodál v obývací části. Nepletou se kuchaři pod nohy, a přitom mají pocit, že jsou všichni pěkně pohromadě.

JAK TO SPOJIT?

Tradičním a oblíbeným řešením bývá propojit oba prostory pomocí tzv. barového pultu, který je ze strany obýváku skutečným barovým pultem, u něhož, je-li správně vyřešen, se dá i posedět (horní deska musí přesahovat přes okraj, aby se pod ní daly zasunout nohy) a ze strany kuchyně funguje jako pracovní deska. Jiné řešení se nabízí v podobě kuchyňského ostrůvku, který se těší také velké oblibě. Jeho velkou výhodou je spousta úložného prostoru, který v sobě ukrývá. Do šuplíků a přihrádek se lze dostat většinou ze všech čtyř stran a zároveň ho z jedné můžete opět využívat jako barový pult. Elegantním a originálním řešením je předělit prostor krbovou stěnou (ideálně s ohništěm otevřeným na obě strany) nebo krbovým tělesem (třeba i zavěšeným v prostoru). V tomto případě spojíte opravdu příjemné s užitečným, bez nadsázky.

STŮL NA PRVNÍM MÍSTĚ

Pokud jste se rozhodli pro společný prostor, pak nepodceňte ani jídelní stůl. Měl by být dostatečně velký, třebaže vás zatím není tolik. Velký stůl se vždycky hodí – když přijde návštěva, přijede babička s dědou nebo až se vaše rodina rozroste. Můžete sáhnout po rozkládacím, na trhu je bohatá nabídka v rozumných cenových relacích. U dostatečně velkého stolu můžete s dětmi hrát i společenské hry a karty; mohou si kreslit nebo psát domácí úkoly. Při plánování dispozice se snažte, aby z kuchyně vedla k jídelnímu stolu co nejkratší a snadná cesta bez překážek a schodů.

A CO DALŠÍ VYBAVENÍ?

Při výběru nábytku do obývací části dejte pozor, abyste si prostor příliš nezastavěli, aby stále zůstal otevřený a vzdušný – pořiďte si jen to, co opravdu využijete. Nezbytná bude asi sedací souprava nebo pohovka, méně už tzv. konferenční stolky, což platí zejména v případě obýváku spojeného s jídelnou – zbytečně by zabíraly místo. V tomto případě může vhodně zvolený jídelní stůl hrdě zastat i funkci kávového stolku. Možná vhodnější bude pořídit si taburet, který může sloužit jako odkládací stolek i jako podnožka, do spojeného prostoru lépe „zapadne“ a je mobilnější než klasický konferenční stolek. Při řešení interiéru postupujte citlivě a snažte se sladit navzájem kuchyňský prostor s obývákem – často se v obchodech nábytkových fi rem setkáte s kolekcí vytvořenou právě pro tyto účely. Vše spolu „hraje“ – od kuchyňské linky přes jídelní stůl až po knihovnu, stačí si jen vybrat styl a je to.

Uložit

Uložit

Datum vydání: 9. 7. 2015

Edit: Mirka Vernerová