Potřebuje vaše střecha nový plášť?

Celková rekonstrukce střechy není snadná záležitost. Pokud je to pouze stáří, které zavinilo, že je třeba rekonstruovat střechu, je to v pořádku. Vyžaduje-li však opravu poměrně nová střecha, stala se nejspíše na samém počátku chyba. Jak takové situaci předejít?

Střechu nad obytným prostorem netvoří jen krytina, ale několik vrstev, které spolu musejí spolupracovat. Proto je obtížné objevit, kde se stala chyba a proč do střechy zatéká, a nesnadná může být i oprava. Chyba se mohla stát již v samotném návrhu, či během realizace a nemusela se projevit okamžitě. Je proto nutné přípravu i samotné provedení střechy nepodcenit.

Střecha chrání shora i zdola

Odjakživa je úkolem střechy chránit dům před všemi rozmary počasí. To platí dodnes, jen to má střecha mnohem složitější. Dříve bývala přímo pod ní půda, kudy se netěsnostmi přirozeně odvětrávala nadbytečná vlhkost, a která byla i teplotním předělem od obytných místností pod ní. Dnes stavíme domy s obytným podkrovím a staré nevyužívané půdy proměňujeme v plnohodnotné byty. Komfortní teplotní podmínky pro bydlení proto musejí být již těsně pod střechou a ta pak musí zvládnout rozdíl teplot mezi exteriérem a interiérem sama. V zimě je to běžně více než 20 °C. Navíc se musí vypořádat s vlhkostí, která vzniká uvnitř domu a ve formě vodních par stoupá se vzduchem vzhůru, kde naráží právě na střechu. Pro představu: čtyřčlenná domácnost dokáže vyprodukovat denně až 15 litrů vody praním, koupáním, sprchováním, vařením, praním či sušením prádla. Zdrojem vlhkosti jsme i my sami, jen za noc vydechneme zhruba jeden litr vody.

Větrání je důležité

Jak vidno, střecha je namáhána vlhkostí shora i zdola. A zároveň víme, že voda je největším nepřítelem staveb, protože její trvalá přítomnost v konstrukci škodí – znamená hnilobu, plísně, destrukci materiálů… Proto se dnes navrhují šikmé střechy rodinných domů jako dvouplášťové – provětrávané, s ventilační mezerou. Ta zajišťuje, aby byla vlhkost trvale odváděna ze zateplené konstrukce a z prostoru pod střešní krytinou.
Odvětrávací mezera funguje na principu přirozené cirkulace vzduchu vlivem rozdílu teplot u okapu a hřebene. Dobře funguje jen tehdy, pokud do ní může dostatečným otvorem u dolního okraje střechy vstoupit venkovní vzduch, a bez překážek proudit až k vrcholu střechy a odtud se větracím otvorem dostat ven – obvykle větracími otvory u hřebene střechy či větracími taškami. Závisí na správném průřezu mezery vzhledem ke sklonu střechy a vytvoření jednotlivých detailů v závislosti na jejím členění, protože provětrání je nutné zabezpečit v každé části střechy – i v přelomech střech, úžlabích či nárožích. V letních měsících, kdy se krytina může rozehřát až na 80 °C, pomáhá proudění vzduchu ve ventilační mezeře chránit podkroví před přehřátím.

Co je pod krytinou?

Plášť střechy nad obytným podkrovím tvoří několik vrstev, z nichž každá má svou specifickou funkci. Základem je tepelná izolace, která však nesmí navlhnout, jinak ztrácí svou účinnost. Proto je shora chráněna difuzní hydroizolační fólií a ze strany interiéru parotěsnou zábranou. Hydroizolace chrání před zatečením srážkové vody, protože ne všechny krytiny jsou zcela vodotěsné a voda se může dostat pod krytinu nesprávně provedeným detailem či v důsledku poruchy. Odvětrávaná konstrukce střechy se dokáže vyrovnat jen s poměrně malým množstvím vodních par, proto je nutná parotěsná zábrana. Způsobů, jak omezit průnik vodních par do konstrukce střechy je celá řada, obvykle ji tvoří různé druhy fólií, které v různé míře brání průniku vodních par, podle toho mluvíme o parozábranách či parobrzdách. Funkci parozábrany mohou zastávat například i dřevovláknité desky.

Chce to projekt!

Stručným a velmi zjednodušeným pohledem pod střešní krytinu jsme chtěli dokázat, že k rekonstrukci střechy je vždy nutné přizvat odborníka. Pokud rekonstruujeme starou půdu a zateplujeme podkroví, obvykle se obrátíme na projektanta, architekta, který se ujme celkového návrhu, tedy i návrhu střešního pláště. Avšak neměli bychom podceňovat důležitost projektu ani v případě, že se jedná o „pouhou“ výměnu střešní krytiny. Neměníme totiž obvykle jen krytinu, ale musíme prověřit stav krovu i tepelné izolace. Ta bude s největší pravděpodobností nedostatečná, střešní fólie mohou být narušené nebo zcela chybět. Odborník zhodnotí všechny tyto výchozí podmínky, obvykle ve spolupráci se statikem. Měl by vypracovat podrobný projekt, který řeší jak skladbu pláště, tak veškerá problematická místa do nejmenších detailů. Na projektu se nevyplatí šetřit. Provádět rekonstrukci pouze s místním řemeslníkem, který řeší všechny detaily přímo na místě a pouze na základě svých zkušeností, hrozí budoucími poruchami. A ty se pak obtížně diagnostikují, lokalizují, opravy nejsou jednoduché a mohou stát mnohem více, než kolik jsme takto ušetřili. Navíc se mohou projevit až za delší dobu, kdy už destruktivní proces napáchal značnou škodu.

Chránit před teplem i chladem

U starších střech musíme nutně řešit i jejich zateplení. I u starších, již zateplených střech nebude s velkou pravděpodobností odpovídat tepelná izolace současným požadavkům, protože se obvykle ukládala pouze mezi krokve. Zesílit vrstvu izolace je možné aplikací další vrstvy pod krokve, pokud to ale dovolí výška místnosti. Výhodou je, že se tím eliminují i tepelné mosty, vytvářené právě krokvemi. Pokud provádíme rekonstrukci střechy i s celkovou výměnou střešní krytiny, máme možnost uložit tepelnou izolaci nad krokve. Tím se vytvoří celistvý tepelně izolační pás a zároveň se nezmenší světlá výška místnosti. A přidanou hodnotou je, že krov v místnosti může zůstat odkrytý a dodá tak interiéru osobitý vzhled. Byť hovoříme o zateplení, vrstva izolace je důležitá také jako ochrana podkroví před přehřátím. Ochrana před horkem je dokonce náročnější, než před ztrátami tepla.

Potřebujeme povolení?

Podle stavebního zákona je stavební povolení nutné v případě, že se jedná o změnu vzhledu stavby, zásah do její konstrukce nebo změnu využití místností. V případě střechy z toho vyplývá, že o něj musíme žádat, měníme-li typ krytiny, dokonce i jen její barvu. A samozřejmě v případech, kdy se zasahuje do konstrukce krovu, střecha se zatepluje, instalují se střešní okna či se půda proměňuje v obytné podkroví. Jakmile tedy budete mít alespoň rámcovou představu, informujte se na příslušném stavebním úřadě. Ten může mít navíc na vzhled střech ve svém regionu konkrétní požadavky.

Text: Miloslava Perglová
Foto: archiv firem

Datum vydání: 6. 11. 2017

Edit: Andrea Moudrá