Pod střechou, v suchu a teple

Obytné podkroví je romantické, ale může trpět řadou neduhů. Mezi ty hlavní patří tepelná nestálost, vlhkost a hluk zvenčí. Většinu problémů však vyřeší kvalitní střešní plášť.

Pro správné fungování šikmé střechy má zcela zásadní význam přirozené proudění vzduchu a průchod vlhkosti. Při rekonstrukci podkroví je proto žádoucí obrátit se na odborníky.

 

I/ Hydroizolace

Základ izolace tvoří prodyšná ochrana před klimatickými vlivy. To úplně nejpodstatnější je, aby voda nepronikala dovnitř a zároveň se mohla odpařovat vlhkost z interiéru. Hydroizolační vrstva může být umístěna buď na vnějším povrchu konstrukce, nebo uprostřed střešního souvrství s tím, že je kryta dalšími těžkými vrstvami. Vždy má charakter naprosto vodotěsného povlaku, který je stejně vodotěsně napojen na veškeré okraje vnější (atiky, římsy) i vnitřní (vtoky, komíny, potrubí, střešní světlíky). Proto se hydroizolační vrstva, pokud je umístěna na vnějším povrchu střešního pláště, nazývá povlakovou krytinou. Pojistná hydroizolační fólie by měla splňovat především nepropustnost, mrazuvzdornost a odpovídající vzduchovou propustnost, která ovlivňuje prostup vodní páry. Zcela fatální chybou, která se bohužel občas stává, je záměna difúzní a parotěsné fólie. Jejím důsledkem je převrácený tepelně-vlhkostní režim ve střešním plášti: V místě tepelné izolace dochází ke kondenzaci vodní páry, což nejen znehodnotí účinnost izolace, ale zásadně naruší celou konstrukci střechy.

 

II/ Termoizolace

Pokud je šikmá střecha špatně zateplená, zdaleka to neznamená jen vysoký účet za topení. Větší nepříjemností je, že v létě se střecha rozpálí a horko z interiéru nevyvětráte. Přitom tepelných izolací, jež se hodí pro střešní plášť rodinných či bytových domů, je dnes přehršel: polystyreny (EPS a XPS), pěnový polyuretan (PUR), minerální vlna, celulóza, sláma, konopí a další přírodní izolace… A budoucnost patří panelům vakuové izolace (Vacupor, Optim-R), které mají řádově desetkrát menší tepelnou vodivost než běžné izolace, takže již v tenké vrstvě dosahují mimořádně vysokého tepelného odporu.

 

Polystyreny

Expandovaný polystyren (EPS) vzniká jako produkt polymerace styrenu a během výrobního procesu několikanásobně zvyšuje svůj objem (expanduje). Běžný EPS je bílý, ale kvalitnější je šedý EPS, jehož parametry zlepšuje mříž z jemných grafitových částic. Ten se hodí i pro energeticky pasivní výstavbu a odolává UV záření, ne však dlouhodobému působení vlhkosti. Proto je ve střeše nutné spojit ho s kvalitní hydroizolací. Extrudovaný polystyren (XPS) má uzavřenou strukturu bez mezer, která vzniká pod vysokým tlakem. Pokud se jeho desky nemusí řezat, mají nejen velkou únosnost, ale také dobrou tepelnou izolaci, minimální nasákavost a značnou odolnost vůči plísním. Uplatní se spíše u plochých a zelených střech.

 

Polyuretany

Pěnový polyuretan (PUR) je sice dražší materiál, ale pro obytné podkroví se hodí. K izolaci střech se používají tvrdé PUR pěny s uzavřenou buněčnou strukturou (lze je využít i na obvodové stěny a interiér). Dají se aplikovat přímo na místě stříkáním nebo litím, ale mohou být dodávány také ve formě desek či tvarovek. Před 20 lety se na trhu objevily také měkké PUR pěny s otevřenou buněčnou strukturou: jsou vzduchotěsné, brání vzniku plísní, zvukově izolují a dokonale eliminují tepelné mosty. Ideální jsou pro zateplování krovů, ale hodí se i do příček a sendvičových konstrukcí v interiéru. Při dlouhodobém přímém působení UV záření ovšem degradují.

 

Minerální izolace

Jejich základ vzniká průmyslovým tavením hornin (čedič, křemen, popř. další sklotvorné příměsi). Výroba sice není ekologická, ale izolace mají přírodní základ, jsou plně recyklovatelné a za svého provozu vstupní zatížení přírody mnohonásobně vrátí. Ideální jsou právě pro izolaci šikmých střech s obytným podkrovím. Zajistí spolehlivou tepelnou ochranu, akustický komfort, dlouhodobou stálost, vysokou paropropustnost i požární bezpečnost. Nelze je však trvale vystavit vlhku. V obytném podkroví se desky dají lepit pomocí stěrky (kontaktní zateplení), nebo jen vkládat do připraveného dřevěného roštu (provětrávaný systém).

 

Přírodní izolace

Z ryze přírodních izolací máte na výběr ovčí vlnu a řadu rostlinných produktů (sláma, len, konopí, bavlna, celulóza). Foukané celulózové izolace se v zahraničí osvědčily dokonce v pasivních dřevostavbách. Prosazují se také lehké dřevovláknité desky: na jejich výrobu je použito jen minimum lepidla a díky vysoké tepelné kapacitě brání přehřívání interiéru v létě. Navíc poslouží i jako pojistná hydroizolace, kročejová izolace nebo podklad pro omítku. Všechny tzv. živé izolace fungují jako piják a dovedou dokonale regulovat vlhkost vzduchu v interiéru. Této unikátní vlastnosti říkáme sorpční schopnost. Jedinou výjimku tvoří sláma – viz níže.

 

III/ Univerzální systémy

Šikmá střecha musí tvořit plně funkční souvrství. Izolovat ji lze pod krokvemi, mezi krokvemi i nad krokvemi, ale v kurzu jsou dnes hlavně nadkrokevní systémy. Jednak představují nejjednodušší řešení pro rekonstrukce, jednak (a to je pro jejich účinnost podstatné) tvoří izolační vrstvu blíže vnějšímu okraji střechy. Z polystyrenových izolací zmiňme univerzální nadkrokevní systém Thermodach (vznikl v Německu v roce 1968, u nás se prodává od roku 1994 pod obchodním názvem Thermo). Původně využíval bílý EPS, dnes spíše kvalitnější šedý EPS. Na střeše plní funkce tepelné i zvukové izolace a pojistné hydroizolace. Z minerálních izolací jmenujme nadkrokevní systém Toprock, který k tepelné i zvukové izolaci využívá kamennou vlnu Superrock. Ta je tvarově stálá a pružná, dobře přilne ke konstrukci, vyplní požadovaný prostor a zamezí vzniku spár. Tím minimalizuje vznik tepelných mostů. Ucelené řešení skladby střešního pláště přináší systém Bramac Cool: Betonová krytina s reflexní povrchovou úpravou STAR odráží sluneční záření, pod ní působí reflexní fólie Clima Plus 2S a nadkrokevní tepelná izolace BramacTherm. Výsledkem je příjemné klima podkroví a úspora nákladů na vytápění i klimatizaci.

---

Specifika slámy

• Sláma jako jediná z přírodních izolací nesmí zvlhnout!

• Využívá se jednak ve formě průmyslově vyráběných stavebních ekopanelů, jednak ve formě klasických balíků slámy, které lze spolehlivě použít i do šikmých konstrukcí.

• Pro izolační parametry balíku slámy má klíčový význam kvalita vysušení a slisování materiálu (objemová hmotnost 90–110 kg/m3), použití kolmo na stébla a oddělení od všech zdrojů vlhkosti omítkou či obkladem.

 

 

TEXT: VÍT STRAŇÁK ● FOTO: SHUTTERSTOCK A SE SOUHLASEM FIREM Den Braven, Chytrá pěna, Thermo-střechy, Fatra, Rockwool, Isover

Datum vydání: 4. 8. 2021

Edit: Andrea Moudrá