Plyn – kompromis mezi komfortem a cenou
Na rozhodování o tom, čím budeme vytápět dům a čím ohřívat vodu, má vliv celá řada faktorů. Z pohledu uživatele domu, ať nového či rekonstruovaného, však záleží především na tom, jak pohodlná bude obsluha a kolik to bude stát. Z tohoto srovnání vychází stále úspěšně plyn, byť jeho cena vzrůstá.
Zemní plyn je bezesporu vedle elektřiny nejkomfortnějším palivem, nemusíme se starat o přikládání, o prostor pro skladování paliva, nepráší, plynové spotřebiče se dobře regulují… Je dostupný na většině našeho území, velmi dobře obstojí i z hlediska škodlivin unikajících do ovzduší. Není proto divu, že je využíván ve více než třech pětinách našich domácností. Pokud se však ptáme na jeho výhodnost v dnešní době, musíme se především ptát na tepelné ztráty domu, jinými slovy, kolik tepla na vytápění domu vůbec potřebujeme. Tam, kde je potřeba tepla na vytápění velmi malá, mohou ekonomickou výhodnost plynu negativně ovlivnit vyšší pořizovací náklady na plynovou přípojku a teplovodní otopnou soustavu. Avšak v jiném případě nás může například modernizace otopné soustavy a výměna plynového kotle za efektivnější dovést k výrazným úsporám třeba i bez zateplení domu, které se sice doporučuje v prvé řadě, ale není pro nás v tuto chvíli realizovatelné. Zkrátka, tak jako u všeho, je třeba zvážit všechny okolnosti, porovnat naše možnosti a priority. A poradit se s odborníky, samozřejmě.
NA KOTLI ZÁLEŽÍ
Pouhou výměnou kotle doplněnou o vhodný typ regulace je možné snížit spotřebu plynu o třicet procent i více. U starších kotlů klesá postupem času účinnost spalování, navíc je nutné provozovat je s konstantně vysokou teplotou, čímž vznikají obzvlášť velké tepelné ztráty povrchem kotle. Zastarávají i morálně, moderní kotle pracují mnohem hospodárněji, dají se lépe regulovat. V současné době si můžeme vybrat mezi nízkoteplotními a kondenzačními kotli. Nízkoteplotní kotle mají díky lepšímu vychlazení spalin asi o 5 % vyšší účinnost než klasické plynové teplovodní kotle. Účinností vyšší než sto procent se mohou pochlubit kotle kondenzační. Jak je to možné? Využívají totiž nejen teplo vznikající při procesu spalování, ale také teplo obsažené ve spalinách, které by jinak „uniklo komínem“. Při výpočtu účinnosti se tedy nevychází jen z výhřevnosti paliva, ale připočítává se i kondenzační teplo, které se využije k předehřevu otopné vody. Sníží se tak spotřeba paliva, kotel je zároveň šetrnější k životnímu prostředí. Kondenzační techniku je možné využít právě u zemního plynu, protože zemní plyn má dostatečně vysoký obsah vody ve spalinách a při jeho spalování nevznikají téměř žádné oxidy síry, které by spolu s vodou vytvářely agresivní kyseliny.
JAK VYBÍRAT
Při výběru kotle nemůžeme uvažovat způsobem „nejlepší bude ten nejvýkonnější a nejúčinnější“. Výkon kotle musí odpovídat velikosti vytápěného prostoru a tepelným ztrátám objektu. Pro současné dobře zateplené domy budeme proto na trhu hledat naopak kotle s nízkou spodní hranicí výkonu. Každý kotel musí být správně dimenzován tak, aby pracoval co nejdéle v optimálním režimu. Když je výkon kotle vzhledem k tepelným ztrátám objektu příliš vysoký, často se zapíná a vypíná. Časté starty negativně ovlivňují hospodárnost, zkracují životnost kotle, zvyšují množství emisí ve spalinách. Příliš nízký výkon zase nestačí k dosažení potřebné tepelné pohody. Důležitá je možnost regulace výkonu. Starší typy ovlivňovaly výkon pouze systémem zapnuto vypnuto, dnes je u levnějších typů možnost stupňovité regulace, nejlepších výsledků dosahují kotle s plynulou modulací výkonu. Kdybychom vybírali pouze podle účinnosti, volili bychom vždy kotel kondenzační. Ty však dosahují nejlepších výsledků při tak zvaném nízkoteplotním spádu, tedy s nízkou teplotou vstupní i výstupní vody – 50/40 a méně. Proto je často při výměně starého kotle za kondenzační potřeba provést rekonstrukci topné soustavy – zvětšit plochu radiátorů.
Přečtěte si také o peletách!
Neznamená to však, že bychom kondenzační kotel nemohli zvolit u soustav s vyšším teplotním spádem. Jen musíme počítat s tím, že nedosáhneme celkově maximální účinnosti. Ale přesto bude velmi vysoká, protože po většinu topné sezony se voda nezahřívá na maximum a kotel díky tomu může pracovat v tuto dobu v kondenzačním režimu. Rozhodnutí, zda zvolit nízkoteplotní či dražší kondenzační kotel, záleží proto na konkrétní situaci, která rozhodne i o návratnosti zvýšené investice do kondenzačního kotle. Kondenzační kotle jsou bezesporu vhodné do novostaveb s nízkou potřebou tepla na vytápění, domů nízkoenergetických. Velmi dobře se jim daří v kombinaci s podlahovým či stěnovým topením, kterému právě vyhovuje nízký teplotní spád.
DŮLEŽITÁ JE REGULACE
Pro hospodárné vytápění je třeba plynový kotel doplnit vhodnou regulací, aby spaloval pouze takové množství plynu, které je v danou chvíli nutné k udržení požadované tepelné pohody v jednotlivých místnostech. K dispozici máme dvě možnosti: buď klasické prostorové termostaty, které mohou být programovatelné, nebo ekvitermní regulátory. Ty vyhodnocují tepelné vlastnosti objektu v závislosti na venkovní teplotě. Jsou tedy vynikajícím pomocníkem tam, kde je hodně obvodových zdí, tedy v rodinných domech. Nejvyšším stupněm regulace je kombinace ekvitermního regulátoru s prostorovým čidlem, která zajišťuje nejkomfortnější ovládání topného systému. V bytech je ekvitermní regulace zbytečná, tam vystačíme s prostorovým termostatem.
JAK OHŘÍVAT VODU
Plyn může samozřejmě sloužit nejen k vytápění, ale i k ohřevu teplé vody. A to buď centrálně – v kotli nebo samostatném plynovém bojleru – či pomocí malých ohřívačů přímo u místa odběru. Decentralizované zdroje teplé vody minimalizují ztráty tepla v rozvodech vody, volíme je zpravidla tehdy, jsou-li odběrná místa příliš vzdálená od centrálního zdroje. Velké centrální zdroje i malé ohřívače mohou být buď průtočné, nebo zásobníkové. Výhodou prvních jsou minimální ztráty vychladnutím, ohřeje se vždy jen tolik vody, kolik je potřeba. Avšak může docházet k výkyvům teploty vody, která je závislá na průtoku. Velkou výhodou externích centrálních bojlerů a kotlů s integrovaným zásobníkem vody je možnost připojení solárního ohřevu. Pomocí solárních kolektorů můžeme za celý rok ušetřit až 75 % nákladů na přípravu teplé vody. V létě, kdy je slunečního svitu dostatek pro plné zásobení teplou vodou, můžeme kotel nechat zcela odpočinout. V zimě se voda pomocí kolektorů předehřeje přednostně, plyn se použije jen k dohřátí na potřebnou teplotu. Sluneční kolektory mohou sloužit i k ohřevu topné vody v otopných soustavách, které jsou vybaveny akumulačním zásobníkem vody a s podporou slunečních kolektorů při vytápění počítají.
Více informací se nachází v zářijovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 27. 12. 2015