Pět otázek pro… Adama Turečka

Návrhy Adama Turečka většinou dobře rozpoznáte. Nechybí jim totiž zajímavý detail, pro jeho návrhy tak charakteristický. Vtip, experiment a hravost však nebrání elegantnímu vzhledu a nadčasovému pojetí. To, že se věci mladého designéra líbí, dokazuje nová sklenička pro Becherovku Original, která se stala absolutním vítězem letošního ročníku Poháru českých designérů.

Jak jste prožil uplynulý týden po pracovní stránce?
V podstatě je to stejné každý týden – multitasking mezi různou pracovní činností. Dokončil jsem s Martinou Noskovou náš projekt pro Festival Signal, připravuji návrhy na luxusní solitérní nábytek pro českého výrobce a vizuální identitu pro novou libereckou restauraci. Průběžně s několika kamarády připravujeme časopis Snack.

V čem je váš přístup k designu jedinečný?
To vůbec nedokážu hodnotit. Ve škole říkali, že jsem pankáč. Myslím, že je to označení pro úplně jiný přístup k navrhování s předem neodhadnutelným výsledkem, ale patrně čitelným rukopisem. Pro mě je vlastně nejdůležitější hledání jiného než tradičního přístupu a experimentování v rámci zadání a technologií, které jsou pro daný úkol dostupné.

Který projekt vám přinesl největší radost?
V podstatě každá dokončená práce. V poslední době to byla Becherovka – Pohár českých designérů. Je to jedna z mála soutěží v České republice srovnatelná s podobnými v zahraničí, co se týče kvality poroty i odměny pro vítěze. Překvapila mě má výhra, jelikož ke všem hlasováním na internetu stále přistupuji s nedůvěrou. Největší radost mě čeká, až budu držet vylisovanou becherku v ruce.

NĚKOLIKA SLOVY –
NEJOBLÍBENĚJŠÍ…
DĚTSKÁ HRAČKA – krabice plná různých věcí, co se už na nic nehodí, smíchaných s poměrně používanými kdysi hračkami (z toho ve své hlavě vytvoříte skoro všechno…)
PÍSNIČKA, HUDEBNÍ INTERPRET– momentálně mi hraje Röyksopp – Something In My Heart. Vůbec to nenapoví nic o tom, co většinou poslouchám.
FILM – neexistuje jeden nejoblíbenější film. Podle ČSFD je to Vykoupení z věznice Shawshank.
KNIHA, SPISOVATEL – román Kafka na pobřeží od Harukiho Murakamiho. Ale musel jsem si ji zakázat, protože jsem nechtěl dělat nic jiného než ji číst.
MÍSTO NA ZEMI – domov
DESIGNÉR – Dieter Rams, Arik Levy, manželé Eamesovi…
ARTEFAKT – sádrová socha Noc od Matouše Lipuse
BARVA – zlatá
NÁPOJ – podle množství voda, podle chuti Plznička a ledová Becherovka
MIMOPROFESNÍ ČINNOST – to bych si nechal pro sebe. Ale i výlet a oběd, co uvařím, jsou fajn.

Jak si představujete pěkné bydlení?
Přesně tak, jak teď bydlím – zrekonstruovaný byt v brutalistním terasovém domě pro prominenty komunismu na Břevnově. Škoda, že se budu muset v blízké době odstěhovat. Obecně mám rád bydlení v bílém interiéru, bez výrazných trendy solitérů, za použití kvalitních klasických materiálů jako beton, dřevo, corian, maloformátové obklady nebo matné povrchy, na kterých je po čase patrné jejich užívání a stárnutí. Takové bydlení lze realizovat i s poměrně nízkými náklady – stačí trocha „nechtít všechno hned“.

Pokud byste si mohl splnit tři umělecká přání, která by to byla?
Tři přání by bohužel patrně nestačila. Mým snem je malá továrnička, kde se dá vyrobit cokoliv, co si vymyslím, a někdo, kdo ty věci prodá těm, co je budou chtít za cenu, aby továrnička nemusela propustit zaměstnance včetně designéra a já mohl realizovat i další nedesignérské nápady ze svého skicáku. Od minimalistických soch v otevřeném prostoru až po projekty, které jsou založeny na high-tech technologiích.