Ostrovní dům

Představy lidí o ideálním bydlení se značně liší. Architekt Pavel Fojt z ateliéru Maud s manželkou si pod tímto termínem představovali rodinný dům, který bude v maximální míře energeticky soběstačný a zároveň co nejvíce spjatý s přírodou. Jak sami říkají – ve stylu na samotě u lesa.

To, že se zmíněná přání nevylučují, dokazuje, že dům, který manželé obývají, se stal vítězem posledního, již čtvrtého ročníku ekologické soutěže Energy Globe Award, kategorie Země. Je energeticky úsporný, aniž by došlo k jeho odcizení s přírodou. Projekt rodinného domu z roku 2002 je v současné nabídce pasivních domů opravdovou raritou. Tento doslova zahrabaný dům totiž nejen chytře a levně řeší úsporné hospodaření s energiemi, ale je navíc zcela soběstačný a nezávislý na inženýrských sítích.

V těsné blízkosti domu se nachází bazén. Zdrojem vody je i v tomto případě vlastní studna.

Skleněná stěna je jediným zdrojem světla na úrovni terénu. Má rozlohu okolo 30 m2. Minimalizaci tepelných mostů zajišťuje předsazení skel přes sebe.

JAK A Z ČEHO SE STAVĚLO

Vhodnou parcelu manželé našli na samém okraji Prahy. Ta však negarantovala úspěch. Autor projektu si dal náročnější cíl než postavit pohodlný domov. Chtěl navrhnout dům, který si dokáže veškerou energii vyrobit sám. Tomuto cíli se pak podřizovalo prakticky všechno: použité materiály i to, kde a jak bude dům na parcele umístěn. Sama masivní železobetonová konstrukce s tepelnou izolací dvaceticentimetrové vrstvy extrudovaného polystyrenu přispívá ke stabilní tepelné bilanci domu. Ten je částečně zapuštěn do země, místo plotu ho obklopuje zeď z betonu a kamení, přičemž prostor mezi zdí a domem je zasypán zeminou. Ta pak sama o sobě přirozeně vyrovnává teplotní výkyvy – v létě dům ochlazuje, v zimě naopak zahřívá. Svůj účel samozřejmě plní i volba železobetonových desek podlah a stropu, protože dokážou naakumulovat teplo v době jeho dostatku natolik, že v podstatě setrvačností překonají chladnější období. Celkovou izolaci pak zakončuje dvaceticentimetrová vrstva extrudovaného polystyrenu.

V soutěži Energy Globe Award, kategorie Země, zvítězil ostrovní dům, který navrhl ing. arch. Pavel Fojt

Celkový pohled na dům ze severu

NEZÁVISLOST NA INŽENÝRSKÝCH SÍTÍCH

Naprosto výjimečná je nezávislost ostrovního domu na inženýrských sítích. Dodávku vody řeší vlastní studna s pitnou vodou, likvidaci odpadních vod jímka. Dodávku elektrického proudu zajišťuje fotovoltaická elektrárna o výkonu 2,5 kWp s dieselovou elektrocentrálou, sloužící jako pojistka při případných potížích, a také v zimních měsících. V domě je instalován kotel na dřevo napojený na akumulační nádobu, v níž se průtočně ohřívá voda. Tímto způsobem je možné i ve velmi chladných obdobích zatápět pouze jednou za dva dny. Protože je dům zahrnut zemí, a tak důkladně izolován proti vodě, nelze počítat s výměnou vzduchu infiltrací; v ložnicích navíc ani nejsou okna. Proto je nutné použít nucené větrání. Z toho důvodu byla pořízena rekuperační jednotka a vybudován systém rozvodu vzduchu po celém domě. Zkušenosti s obýváním takového objektu však ukazují, že využití rekuperace je v podstatě minimální. V letních měsících je otevřena skleněná střecha nad atriem a většinou i skleněná stěna, a tím je dům přirozeně dobře provětráván. Prostorem atria odchází nejteplejší vzduch a chladnější se nasává stěnou a dveřmi u země. Nucené větrání se spouští jen na noc, periodicky každou hodinu vhání vzduch přibližně patnáct minut, ale to spíš pro dobrý pocit obyvatel, než že by v prostoru bylo nedýchatelno. Přestože je dům dobře utěsněný, tak se dovnitř i v průběhu zimních měsíců dostane přes den velké množství vzduchu neřízeně. Majitel má tři psy, kteří jsou zvyklí pobývat střídavě uvnitř i venku. Dále ve dveřích do zázemí jsou malá dvířka pro kočky, a ta nejdou utěsnit. Do spíže jsou zavedeny dvě trubky větrání a díky nim je ve spíži zima, ale všemi těmito místy vniká do domu venkovní vzduch. Navíc při hoření krb i kotel nasávají z domu velké množství vzduchu, který potom odchází komínem a musí být nahrazován čerstvým venkovním vzduchem. Takže využití rekuperace je zde v podstatě téměř okrajové.

Atrium, které je skleněnou střechou zásobeno velkým množství denního světla, představuje v rodinném domě ostrůvek zeleně.

NEŠLO O DRAHOU ZÁLEŽITOST

Bez povšimnutí by rozhodně neměly zůstat pořizovací a provozní náklady. Autor uvádí, že zmíněné technologie pořídil za jeden milion korun, ale dnes by to dokázal za poloviční cenu, přičemž roční provozní náklady se stále drží mezi patnácti a dvaceti tisíci korunami. Jeho projekt je tak důkazem, že lze postavit životaschopný ostrovní dům a nemusí to být extrémně drahá záležitost. Zároveň to ani nevyžaduje snížení životní úrovně jeho obyvatel. Je však zapotřebí již při projektování skloubit všechny systémy domu tak, aby se vzájemně podporovaly a doplňovaly.