Omitky, fasády a nátěry
Přes široké možnosti, jakým kabátem opatřit nový i starší dům, zůstávají nejpoužívanější úpravou fasád omítky. Jsou stále slušivé, navíc jejich pestrá nabídka, nejen co se týče barev, dovoluje vybrat tu pravou, která bude našemu domu nejlépe vyhovovat.
Začněme omšelým klišé, že není omítka jako omítka. Omšelým, ale pravdivým. A stále pravdivějším, protože druhů omítek neustále přibývá a zorientovat se v tak široké nabídce je nesnadné. A není to jen množství produktů, které výběr znesnadňuje, ale i množství řešení, pro která budeme omítku vybírat. Různé povrchy stavebních materiálů – od tvarovek cihelných, pórobetonových či vápeno-pískových přes materiály na bázi dřeva až po nejrůznější zateplovací systémy.
ABY DLOUHO VYDRŽELA
O tom, zda budeme s omítnutým domem dlouhá léta spokojeni, rozhodují tři základní faktory. Jednak volba omítky, respektive omítkového systému, jednak kvalita a příprava podkladu a samozřejmě správná aplikace. Který druh omítky vybereme, závisí především na druhu a stavu podkladu a klimatických podmínkách. Vlastnosti omítky musí být v souladu s vlastnostmi podkladu, který musíme pro omítání správně připravit. Musí být suchý a dostatečně rovný, savé podklady vyžadují podkladní nátěr. Čím více pozornosti věnujeme přípravě podkladu, tím větší bude pravděpodobnost zdařilého výsledku. Totéž platí o přesném dodržení technologických předpisů či realizaci a schnutí při správné venkovní teplotě.
VLASTNOSTI OMÍTEK
Od omítky se v prvé řadě čeká, že bude dobře odolávat vlivům prostředí a rozmarům počasí. Důležitá je proto vodoodpudivost, tedy schopnost zabránit vodě, aby se držela na povrchu omítky a pronikala omítkou do podkladu, tedy opak nasákavosti. Od té doby, kdy jsme začali domy důkladně zateplovat, nabývá na důležitosti údaj o paropropustnosti omítky. Dříve vodní páry obsažené ve vzduchu běžně unikaly z domu netěsnostmi i plochou prodyšných obvodových zdí, používané minerální omítky byly dostatečně paropropustné. Omítka je posledním článkem řetězu ve skladbě obvodového pláště a nesmí ho narušit. Pokud starší zeď nově opatříme omítkou s větším difuzním odporem, tedy která propustí méně vodních par, nejspíš se brzy začne v důsledku tlaku par odfukovat a hromadící se vlhkost v konstrukci způsobí i další nepříjemnosti. U novostaveb musíme znát difuzní odpor stěny a podle toho volit omítku. Dalšími potřebnými vlastnostmi omítek jsou pružnost a objemová stálost. Pružná omítka při zvýšeném teplotním namáhání nevytváří vlasové trhliny. Omítka se může stát prostředím pro růst plísní, řas a mechů, zvláště ve vlhkém a stinném prostředí s nedostatkem slunečního svitu, kdy vlhkost na fasádě nemůže dlouhodobě vyschnout. Odolnost vůči mikroorganismům je tedy dalším parametrem, který nás bude zajímat při výběru omítky. Některé omítky jsou přirozeně odolné, u jiných se odolnost zvyšuje přísadou biocidních prostředků. A v neposlední řadě od omítek vyžadujeme odolnost vůči znečištění. Znečištění odolávají lépe hladší a méně porézní povrchy, extrémní odolnost vykazují omítky upravené nanotechnologií. Povrch omítky vykazuje nízký elektrostatický náboj a je mikroskopicky hladký, takže organické i anorganické částečky nečistot mají ztížené mož- nosti se na něm uchytit. Materiálovým složením může být některá z funkcí omítky podpořena, najdeme proto i vysoce specializované omítkové směsi, další vlastnosti jim mohou být dodány jako například tepelně izolačním či sanačním omítkám. Důležitá je i snadnost zpracování omítky. Výrobci se snaží zjednodušit přípravu omítky před použitím. Malty se dodávají zpravidla jako suché směsi, které se na stavbě jen rozmíchají v předepsaném množství vody.
KTEROU SI VYBRAT?
Spíše než o omítkách bychom měli mluvit o omítkových systémech, protože konečnou omítku tvoří většinou více vrstev maltoviny – postřik, jádrová omítka a štuková vrstva, penetrační či podkladní nátěr, zajišťující zpevnění podkladu a lepší přilnavost omítky, případně zpevňující síťovina či konečný barevný nátěr. Při cenovém srovnání pamatujme proto na všechny komponenty, případně i na konečný barevný nátěr. Samotná omítka je složena z pojiva, plniva, přísad a vody. U fasádních omítek je pojivem vápno, cement, organické pryskyřice a disperze na bázi plastů, podle něho rozlišujeme omítky minerální, akrylátové, silikonové, silikátové… Plnivem jsou pak ponejvíce písky různé zrnitosti, případně kamenné drtě, moučky či perlitové hmoty. Jak jsme již naznačili, výběr závisí především na vlastnostech podkladu, k tomu přistupují i nároky prostředí – konkrétní klimatické podmínky a stupeň znečištění ovzduší v místě stavby, někdy mohou hrát roli nároky na zpracovatelnost. Přestože výrobci uvádějí u všech druhů omítek podklad, pro který jsou určeny, rozhodnout, která je vhodná pro novostavbu či rekonstrukci vašeho domu, by měl odborník, projektant, který zná konkrétní situaci. V každém případě je třeba volit omítkový systém od jednoho výrobce, jen tak je zajištěno, že spolu budou jednotlivé vrstvy správně spolupracovat.
MINERÁLNÍ OMÍTKY
Nejdelší tradici mají omítky vápenné, známé již od starověku, které prokázaly svou odolnost a dlouhověkost. Jejich pevnost a odolnost se v průběhu staletí zvyšovala různými přísadami, z nichž nakonec zvítězil cement a postupně převládly omítky vápenocementové. Ptáte se, proč vydržely vápenné omítky po staletí, ale dnes s nimi již nevystačíme? Na vině je znečištěné ovzduší, kyselé deště, méně kvalitní vápno i méně času na zpracování. Vápenocementové omítky jsou pevnější, tvrdší, odolnější a lépe zpracovatelné. Jsou dodnes nejpoužívanějším typem fasádních omítek, podíl vápna zajišťuje především prodyšnost, podíl cementu pevnost. Samotná cementová omítka je velmi tvrdá a odolná, používá se například na sokly budov. Plnivem minerálních omítek je kamenivo s odstupňovanou zrnitostí od 1 do 5 mm, vesměs se dodávají již přesně namíchané v suchých směsích. K vyrovnání podkladu slouží hrubější jádrová omítka, na které se v tenčí vrstvě nanáší tenčí vrstva ušlechtilé omítky. Tu je možné opatřit ještě fasádním nátěrem. V některých případech je možné použít jednovrstvou minerální omítku, která spojuje vlastnosti jádrové i vrchní omítky. Hlavními výhodami minerálních omítek je jejich prodyšnost, dlouhá životnost a univerzálnost. Můžeme je použít de facto na všechny druhy podkladů a zateplovacích systémů.
AKRYLÁT, SILIKON, SILIKÁT
Omítky v pastovité formě dnes úspěšně konkurují minerálním. Jejich rozšíření umožňují mimo jiné hladké podklady – zdivo z přesných tvárnic či zateplovací systém, protože se nanášejí v tenké vrstvě. Mohou se aplikovat i na minerální jádrovou omítku. Pokud se nanášejí na jiný podklad, je potřeba použít výztužnou síťovinu, která povrch zpevní a homogenizuje, takže se zabrání vzniku trhlin a zmírní se riziko mechanického poškození. K výhodám moderních pastovitých omítek patří hlavně odolnost proti vodě, mechanickému poškození nebo znečištění. Nejpoužívanější jsou akrylátové omítky, které lákají nižší cenou a širokou škálou barev. Musíme však počítat s jejich nízkou průvzdušností a volit je pečlivě pouze tam, kde není tato vlastnost vyžadována, například u kontaktních zateplovacích systémů s polystyrenem. Nedobře bychom s nimi mohli pochodit například při rekonstrukcích. Nelze na ně dále aplikovat nátěry a jiné materiály na bázi vápna a cementu ani na silikonové či silikátové bázi. Naopak vysokou paropropustností se vyznačují omítky silikonové, přitom mají všechny výhody akrylátových materiálů. Jejich kvalitě samozřejmě odpovídá i výrazně vyšší cena. Některé druhy těchto omítek byly vyvinuty tak, aby zabraňovaly množení řas a mechu na fasádě, jiné mají díky použité nanotechnologii samočisticí efekt. Hodí se prakticky na všechny podkladní materiály s výjimkou akrylátu. Cenově se mezi akrylátovými a silikonovými nacházejí omítky silikátové s nejlepší paropropustností, avšak nižší vodoodpudivostí a pružností. Jsou však přirozeně odolné proti plísním a mechům. U silikonových a akrylátových omítek se dosahuje této odolnosti přidáním speciálních přípravků, které v nich proto mají omezenou dobu působení. Zvýšit vodoodpudivost a odolnost proti ulpívání nečistot silikátové omítky dokáže přídavek silikonu. Vznikl tak cenový kompromis mezi silikonovou a silikátovou omítkou – silikonsilikát.
A CO BARVA?
Konečnou barevnou úpravu fasády může obstarat probarvená omítka nebo fasádní nátěr. I fasádní barvu vybíráme především podle druhu podkladu, na který bude použita, a ani zde nesmíme zapomenout na její prodyšnost. Moderní fasádní nátěry jsou obdobně jako omítky vápenné, akrylátové, silikonové a silikátové a obdobné je i jejich použití. Vápenné použijeme především k rekonstrukcím starších fasád, akrylátové jsou vhodné jen na nevápenné a dobře odizolované podklady proti vlhkost. Silikonové a silikátové díky si díky dobré prodyšnosti můžeme dovolit na téměř všechny druhy podkladů. Nátěry mohou také zvýšit odolnost fasády proti zanášení špínou či množením řas.
Více informací se nachází v srpnovém vydání z roku 2012, které si můžete zakoupit za zvýhodněnou cenu zde.
Datum vydání: 22. 1. 2017