Okny proti depresím

 

Současným trendem ve výstavbě rodinných domů je obytný prostor navazující velkou prosklenou plochou přímo na terasu či zahradu. Toto řešení umožňuje rychlý pokrok ve vývoji oken jak z hlediska tepelně izolačního, tak konstrukčního.

Je prokázáno, že denní světlo řídí biologický rytmus člověka, ovlivňuje náladu, zdravotní stav i výkonnost. I v zimě, kdy nemůžeme na terase pobýt delší dobu, poobědvat či vypít kávu, na nás příznivě působí samotný výhled, kontakt s okolím a v neposlední řadě i pocit většího prostoru.

 

SLABÝ ČLÁNEK?
Můžeme si dovolit v době, kdy se výstavba podřizuje honbě za energetickými úsporami, věnovat velkou plochu prosklení? Stále platí, že okna jsou z hlediska tepelněizolačních vlastností nejslabším článkem obálky budovy, ale díky skoku, který v této oblasti učinila, si můžeme velké prosklené plochy dopřát i u energeticky úsporných domů. Jenže čím větší prosklená plocha je, tím větší mohou být tepelné ztráty. Proto rozhodujeme- li se pro okna velkého formátu, rozhodně bychom neměli šetřit na jejich kvalitě. Zvolit bychom měli taková, která by co nejméně zaostávala za tepelně izolačními vlastnostmi obálky budovy. O tepelně izolačních vlastnostech vypovídá součinitel prostupu tepla oknem Uw. Čím je nižší, tím okno propouští méně tepla, tedy lépe izoluje. Na této hodnotě se podílí jak sklo, tam samotný rám. Součinitel prostupu tepla oknem by v současné výstavbě neměl přesáhnout hod notu 1,2 W/m2K, u pasivních domů je již standardem Uw = 0,8 W/m2K.

 

 

IZOLACE VERSUS TEPELNÉ ZISKY
Okna však nejsou jen místem, kudy uniká cenné teplo z domu, ale i místem, kterým se dostává dovnitř teplo ze sluníčka. O tom, kolik procent slunečního záření projde prosklením, vypovídá takzvaný solární faktor (g), pohybující se v širokém rozmezí od 20 do 60 %. V domech s malou tepelnou ztrátou může být tento pasivní tepelný zisk velmi významný. Čemu dát přednost? Tepelné izolaci, nebo pasivním ziskům? O tom by měl rozhodnout projektant domu v souladu s jeho celkovou koncepcí. A není možné hovořit o dávání přednosti, ale je třeba hledat optimální řešení, které bude vždy určitým kompromisem. Proč? Velké prosklené plochy bývají převážně orientovány na jih, popřípadě jihozápad či západ. Díky pasivním tepelným ziskům proto může prosklení s vysokým solárním faktorem významně přispět k úsporám energie na vytápění v zimě, v létě však může docházet k přehřívání interiéru. A naopak, zvolíme-li vynikající tepelně izolační prosklení s nízkým solárním faktorem, může paradoxně dojít ke zvýšení nákladů na vytápění. Prodlouží se totiž topná sezona tím, že na jaře a na podzim nevyužijeme energii slunce a musíme přitápět. V parném létě však tato okna lépe ochrání interiér před přehřátím. K tomu ještě přistupuje fakt, že izolačními trojskly či čtyřskly prochází i méně světla. Všechny tyto faktory je proto třeba vzít v potaz při volbě vhodného prosklení. Velkou roli hraje i správně zvolené zastínění, například markýza se dokáže postavit do cesty vysokému slunci a bránit v létě přehřátí místností, v zimě dovoluje pronikat paprskům hluboko do interiéru. Stejně může fungovat například přesah střechy, někdy je vhodné použít venkovní žaluzie a podobně.

 

 

Z JAKÉHO MATERIÁLU?
Velké tabule izolačního skla mají vysokou hmotnost, i několik stovek kilogramů. Rám oken musí být tedy nadmíru pevný. Tuto vlastnost dokáží nabídnout všechny druhy materiálů – tedy dřevo, plast, hliník i kombinace dřeva nebo plastu s hliníkem. Pro jednotlivé typy profi lů jsou stanoveny rozměrové limity, které jsou ovlivněny jak použitým materiálem, druhem výztuh, hmotností celého křídla a poměrem stran. Vzhledem k tomu, že s těžkými křídly se těžko manipuluje, velice záleží i na způsobu otvírání.

 

 

Kam s otopnými tělesy?
Plochy prosklené až k podlaze ovlivní i řešení otopného systému domu, protože před ně nelze umístit radiátory. Vhodným řešením je nahradit je podlahovými konvektory nebo zvolit podlahové topení, ať teplovodní či elektrické. Konvektory mají tu výhodu, že teplý vzduch z nich stoupá vzhůru, vytváří tepelnou clonu a brání pocitu chladu od oken. V případě, že je použito jen podlahové vytápění, je třeba vytvořit okrajovou zónu o vyšší povrchové teplotě zhuštěním topného potrubí nebo topných kabelů před oknem.

RADĚJI POSOUVAT
Nejjednodušší jsou klasicky otevírané prosklené dveře, jednokřídlové či dvoukřídlové, které můžeme doplnit nadsvětlíky a pevným prosklením. Samo křídlo však nemůže být velkých rozměrů, protože při otevírání spočívá tíha křídla na bočních pantech a křídlo se může při neúměrném zatížení svěšovat. Obvykle je maximální šířka křídla 1,2 m. Dalším handicapem klasických balkonových dveří je to, že při otevírání zasahuje křídlo do prostoru a omezuje tak jeho využití. Tuto nevýhodu balkonových dveří elegantně řeší posuvné systémy. Navíc dovolují manipulovat s mnohem většími tabulemi skla. V zásadě se rozhodujeme mezi třemi základními řešeními – posuvně sklopným (sklopně odsuvným), zdvižně posuvným nebo skládacím.

 

POSUNOUT I SKLOPIT
Posuvně sklopné systémy jsou konstrukčně velmi podobné oknům, liší se pouze kováním, které umožňuje jejich posun. Výhodou je proto stejný design s ostatními okny a běžnými balkonovými dveřmi. Otočením centrální kliky se křídlo odsune od rámu o několik centimetrů a pomocí koleček v kolejnici se posouvá. Kolejnice je připojena ke křídlu a rámu ve spodní i horní části. Jako jediný z posuvných systémů má možnost nastavení do polohy ventilace, případně mikroventilace. Nevýhodou je, že je vždy nutné ve spodní části zachovat standardní výšku rámu kvůli uchycení kování. Komfortnější variantou jsou posuvně sklopné dveře s automatickým ovládáním, kdy se již samotným pohybem kliky křídlo samo dostává do pohybu.

 

 

NADZDVIHNOUT A POSUNOUT
Zdvižně posuvné dveře se pohybem kliky mírně nadzdvihnou, čímž se na horní a spodní straně odtěsní a na ložiskových pojezdech se mohou velmi lehce posunout. Ovládání je proto velmi snadné a zvládne je i malé dítě. Zpětným pohybem kliky se posuvné křídlo utěsní a zároveň aretuje v jakékoli poloze, což umožňuje například bezpečné větrání bez rizika vniknutí nezvaných hostů. Zdvižně posuvné systémy zvládnou větší rozměry a tím i větší tíhu než posuvně sklopné. Umožňují tak maximální prosklení stěny s minimem členění. Jejich velkou výhodou je bezbariérový práh zapuštěný do konstrukce podlahy.

 

JAKO HARMONIKA
Skládací – shrnovací systémy dovolují jednotlivá křídla odsunout ke kraji rámu, kde se poskládají vedle sebe. V závislosti na variantě provedení lze jednotlivá křídla shrnovat různými způsoby. Výhodou je, že průchod není zakrytý pevným zasklením, bočními díly ani sloupky, i to, že je celá stěna pohyblivá, bez pevných částí, za které se pohyblivá křídla odsouvají.

 

Datum vydání: 25. 5. 2015

Edit: Miloslava Perglová